Izrael slaví 75. narozeniny, jak se netradičně naučit ivrit a kdo byl sportovec Kurt Epstein

75 let Státu Izrael

Stát Izrael slaví 75. narozeniny. 14. května 1948 vyhlásil tehdejší předseda Židovské agentury a později první premiér nového státu David ben Gurion nezávislost židovské vlasti. Jaké jsou hlavní úspěchy a neúspěchy tři čtvrtiny století staré malé země na Blízkém východě? A v jaké situaci je Izrael dnes? Na to jsme se zeptali ředitelky Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Ireny Kalhousové.

„Mezi úspěchy se dá určitě zařadit, že Izrael existuje, že to je stát, který je silný, a to jak ekonomicky, tak vojensky, je to stát, kde je život na velmi vysoké úrovni, což v regionu Blízkého východu není úplně obvyklé,“ říká Irena Kalhousová a dodává: „Mezi neúspěchy lze zařadit na jednu stranu velkou rozpolcenost izraelské společnosti, kterou vidíme v posledních měsících velmi silně. A myslím si, že dalším neúspěchem je neschopnost izraelských politiků napříč politickým spektrem vyřešit problém okupace Západního břehu.“

A v jaké situaci je Izrael dnes? „Já si myslím, že Izrael je dnes na určité křižovatce. A jestli těch prvních 75 let bylo o tom tu zemi postavit, vybudovat, konsolidovat a posilovat, tak teď je otázka, kam vlastně chce Izrael dál jít. Jestli to chce být země moderní, demokratická, liberální, dalo by se říct západní, anebo jestli to bude více země nacionalistická, židovská, dalo by se říct blízkovýchodní. To je otázka naprosto zásadní a na tom se v tuto chvíli izraelská společnost štěpí,“ vysvětluje Irena Kalhousová.

Dosáhl Izrael toho, kvůli čemu kdysi vznikl? A dá se ze současného vývoje aspoň trochu usoudit, kam bude Izrael směřovat v příštích několika letech? Poslechněte si celý rozhovor s Irenou Kalhousovou.

Jak se naučit ivrit

Ivrit šeli – neboli Moje moderní hebrejština. Tak se jmenuje speciální výukový diář, který učí ivrit neobvyklým způsobem. Můžete si v něm naplánovat své každodenní aktivity a navíc ještě věnovat asi 15 minut nějakému hebrejskému úkolu. Pokud budete poctiví, za 182 dní se v ivritu budete umět představit, objednat si kávu nebo přečíst si nejrůznější nápisy. S autorkou této nevšední učebnice Hanou Bednaříkovou natáčela Martina Pouchlá.

„Studovala jsem judaistiku a s hebrejštinou mám velmi úzký vztah, protože jsem se s ní poprvé seznámila v židovském ansámblu Ha Chucpa, kde hraji na housle, kde se zpívaly hebrejské písně a kde jsem se do hebrejštiny zamilovala,“ vysvětluje Bednaříková svůj vztah k ivritu.

„Diář je určen pro začátečníky, ale je určitě i pro ty, kteří si chtějí něco zopakovat, případně pro věčné začátečníky,“ vysvětluje Hana Bednaříková. Učebnice obsahuje také multimediální sekci, ke které se zájemce dostane přes QR kódy.

Jak se povedlo Haně Bednaříkové nápad uskutečnit? Jak hodnotí učebnici její studentka hebrejštiny? A kde diář koupit? Poslechněte si celý příspěvek Martiny Pouchlé.

Vrcholový sportovec Kurt Epstein

Narodil se jako „Epštajn“ a zemřel jako „Epstýn“. Různá výslovnost jména Kurta Epsteina dobře ilustruje životní osud muže, který se narodil ještě za císaře pána v Roudnici nad Labem, reprezentoval Československo na dvou olympiádách, byl vězněn v koncentračním táboře a nakonec odešel do Spojených států. Jeho několik životů připomíná výstava v Americkém centru v Praze. S mluvčím Velvyslanectví Spojených států v České republice Griffinem Rozelem natáčela Daniela Brůhová.

„Příběh Kurta Epsteina je příkladem odvahy a vůle, které charakterizovaly Čechy a Slováky, kteří našli útočiště ve Spojených státech po 2. světové válce a po nástupu komunistů k moci,“ vysvětluje Rozel.

Kurt se narodil do rodiny významného podnikatele. „Ve volném čase se věnoval plavání, veslování a vodnímu pólu. A v 20. a 30. letech 20. století reprezentoval Československo na mistrovství Evropy a olympijských hrách,“ říká Rozel. Účastnil se dokonce poslední předválečné olympiády v Berlíně v roce 1936. „Byl jediným členem československého družstva vodního póla, který byl židovského původu,“ dodává Rozel.

Kurt Epstein přežil Osvětim a další tábory. V roce 1948 se rozhodl emigrovat do USA. „Celý život byl velmi aktivní v československých krajanských spolcích, zejména sportovních. Jeho dcera, Helen Epstein, je velmi významná novinářka,“ uzavírá tiskový mluvčí Velvyslanectví USA v ČR Griffin Rozel. Výstava je v Americkém centru k vidění do konce června 2023.

A proč je podle Griffin Rozela Epsteinův příběh tak inspirativní?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.