Do Krkonoš se vrací roubená architektura, i když staré roubenky pomalu mizí

Na Knížecích v krásné roubence z 30. let minulého století bydlí i Eva Erlebachová. „Bydlí se tady krásně. Máme nádherný výhled,“ říká.

Největší starosti jsou prý s trámy. „Musí se to natírat, někdy nastříkat proti červotoči. Jinak to vcelku jde,“ hodnotí.

Opravit a zachovat se podle historika Jiřího Loudy z Krkonošského muzea ve Vrchlabí dají i ty nejstarší roubenky z konce 18. nebo z 19. století.

„Je to pochopitelně náročné. Finančně, časově a řemeslně. Samozřejmě je mnohem jednodušší chalupu zbořit a ze základů postavit znovu. To je problém, se kterým se dnes setkáváme poměrně často,“ konstatuje.

To se týká z velké části chatařů, kteří chtějí pohodlné a moderní bydlení, jež romanticky pouze vypadá.

„Já to rád přirovnávám k automobilovým veteránům. Stejně tak nikdy nemůžete chtít od veterána to, co vám poskytne současné moderní vozidlo. Ale jak to moderní vozidlo, tak i veterán mají své vlastní hodnoty, které stojí za to zachovat,“ popisuje Louda.

Místo opravy rovnou nový dům

Stále více lidí ale dnes využívá také možnost nekupovat starou roubenku, nýbrž postavit si nový, moderní, roubený dům. A tak nové roubenky znovu zaplavují krkonošské stráně. Často neodpovídají historické tradici, přesto je historici hodnotí kladně.

„Jsem rozhodně rád, že tady vzniklo tohle a ne nějaké supermoderní monstrum. Možná že to budeme do budoucna hodnotit jako typické rysy roubené architektury počátku 21. století,“ míní Jiří Louda.

Pokud by si chtěl někdo opravit starou roubenku, nebo postavit novou tak, aby opravdu odpovídala typu, který se v dané lokalitě stavěl, může se obrátit na místní muzea nebo pracovníky památkové péče. V knihkupectvích je možné sehnat také odbornou literaturu.