Dnes je Štědrý den, čas lásky a sounáležitosti. Jaký byl tento den v dobách našich babiček?
Je Štědrý den, čas kdy se čekalo na východ první hvězdy, která dávala znamení, že se může zasednout ke štědrovečernímu stolu.
Dům byl provoněný jehličím, jmelím a františkem. Na stole byly rozkvetlé větvičky ovocných stromů, které se natrhaly na svatou Barboru. A když přišel čas, rodina usedla ke stolu, jehož nohy byly svázané řetězem, to aby se všichni za rok zase sešli.
Jedla se hrachová nebo čočková polévka, kroupový Kuba s houbami a česnekem, krupice sypaná skořicí a nechyběla vánočka nebo koláče a cukroví.
Až po druhé světové válce se tradičním vánočním jídlem stala rybí polévka a smažený kapr s bramborovým salátem. Vše se zakončilo sušeným ovocem nebo ovocným kompotem. Ovšem v každé chalupě se jedla jídla jiná. Vždy podle kraje i toho, co si mohl hospodář dovolit.
Nezapomínalo se ani na zvířata, která také dostala svůj díl. No, a po večeři zazvonil zvoneček, zpívaly se koledy, lilo olovo, rozdávaly dárky a celý Štědrý den rodina zakončila v kostele na půlnoční mši. Vánoce jsou tady! Tak Šťastné a veselé!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
