Disidenti popu
Stalo se toho v roce 1992 ve světě i u nás doma docela dost. Clinton vyhrál americké prezidentské volby, Pollert, Změlík a Železný přivezli zlaté medaile z olympiády v Barceloně, umřela Marlene Dietrichová a rozpadlo se Československo. Také na hudební události to byl bohatý rok: Lucernu vyprodali Nick Cave a Sonic Youth, Sportovní halu Faith No More, Emauzy Young Gods.
Rok 1992 byl klíčovým i v kariéře pražské kytarové kapely Tichá dohoda, která tehdy natočila své druhé, ovšem průlomové album. Pojmenovala ho Underpop, a výstižně tak definovala svůj charakteristický styl, jímž válcovala konkurenci. Nahrávku nyní znovu vydává Supraphon a je až překvapivé, jak svěžím dojmem písně působí. Současně je ovšem reedice tvrdou obžalobou českého hudebního průmyslu, který před lety dopustil, aby tak komunikativní, invenční a rozjetá skupina dopadla na dno.
Tichou dohodu založili už v polovině osmdesátých let obdivovatelé románu Elii Kazana, ale daleko spíš ctitelé britských formací Joy Division, Smiths nebo Cure, kytarista a skladatel Dan Šustr a bubeník Jiří Šimeček - ten to v devadesátých letech se svou další skupinou Toyen dotáhl až do MTV a klubu CBGB, což je dnes už jen stěží představitelné nejen proto, že legendární podnik na Manhattanu před pár lety definitivně zavřel krám...
Ani Tichou dohodu, jejíž tváří a hlasem se už před "plyšákem" stala zpěvačka Blanka Šrůmová, ovšem sláva neminula. Ohlas alba Underpop byl mimořádný, kapela se stala jednou z nejnavštěvovanějších klubových atrakcí první poloviny devadesátých let, v playlistech rádií, včetně zmrtvěle konzervativního Radiožurnálu, se trvale usadil její největší hit Marioneta. A následovaly další desky, z nichž smeknutý klobouk dodnes patří třeba živému snímku UnplugGag.
Konec formace, která by se za příznivějších okolností zřejmě stala všeobecně přijatelnou alternativou vůči mainstreamu zpuchřelé české pop-music, urychlily snahy tehdejších velkých vydavatelských domů učinit z dobře vypadající a skvěle zpívající Šrůmové další z hvězdiček "k volnému použití". Byť se tahle "tichá dohoda" nezdařila, skupina koncem devadesátých let i vlivem osobních rozepří svých ústředních postav skončila. Šrůmová poměrně neúspěšně zakusila sólovou dráhu, Šustr se stal "disidentem popu" se škraloupem u nejvlivnějších kormidelníků tuzemského hudebního showbyznysu, dnes zcela po zásluze propouštějících své poslední zaměstnance.
Bylo by symbolické, kdyby čas reunionu kapely nadešel právě teď...
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.