Další petici proti spalovně v Opatovicích podepsalo 6460 lidí

"Petice byla oficiálně ukončena koncem roku 2006, dodnes jsme podpisy počítali a celou petici zúřadovávali. Domníváme se, že nyní je vhodná doba k jejich předání, neboť celá kauza spalovny dost utichla. Jako občané nevíme, jestli Pardubický kraj připravuje územní řízení nebo nějaká další povolení. Proto je dobré na případ upozornit právě teď," řekl Záruba. Podpisová akce byla již druhá v pořadí, v roce 2004 podepsalo první petici zhruba 3800 lidí.
Spalovna v Opatovicích by měla v první fázi likvidovat 96.000 tun komunálního odpadu ročně a produkovat 30.000 tun popílku a škváry, v druhé etapě až dvojnásobek. Původní svozová oblast zahrnovala celé východní Čechy, Královéhradecký kraj i hradecký magistrát se ale později postavily proti záměru. Pardubický kraj se pro myšlenku spalovny snaží získat obce ve svém regionu, zatím uspěl jen v Pardubicích. Naopak lidé ze sousedních Opatovic a Čeperky v referendech výstavbu spalovny zamítli a zakázali svým radnicím se na projektu účastnit. Náklady na spalovnu se odhadují na dvě miliardy korun, kraj doufá, že získá dotaci z Evropské unie.
Odpůrci spalovny projektu vytýkají, že by zbrzdil dobře nastartovaný systém sběru, třídění a využívání druhotných surovin. "Druhým důvodem je produkce toxické škváry, popílku a dalších jedovatých zplodin. Například francouzský Národní zdravotní institut odhalil, že v okolí spaloven je zvýšený výskyt rakoviny," uvedl Záruba. Poukázal také na vysoké náklady na výstavbu, které by šly podle něj lépe využít na alternativní zpracování odpadu.
Spalovna v Opatovicích není jediná v Česku, která vyvolala silné protesty veřejnosti. Na podzim loňského roku odstoupila od obdobného záměru energetická skupina společnosti E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku. Stavba neměla podporu mezi politiky, protestovali proti ní místní obyvatelé a nebyla ani ekonomicky výhodná.
V Opatovicích již jeden rozsáhlý průmyslový projekt zkrachoval. Finská společnost Myllykoski vloni vzdala svůj záměr vybudovat v této lokalitě za 13 miliard korun papírnu s roční produkcí až 380.000 tun papíru a svou investici chce umístit v sousedství svého stávajícího závodu v Německu. Příčinou odchodu bylo podle investora vleklé povolovací řízení, které zkomplikoval i odpor veřejnosti. Pardubický stavební úřad zavalily stovky připomínek a námitek.