Karlos|Ve správný čas a na správném místě jsem byl v roce 1999. U svého telefonu. Moje tehdejší žena, která údajně odjela ke své matce a přitom ve skutečnosti byla se svým amantem na horách.
Snažila se potom nejednou, když počala dítě a vztah ji nevyšel k návratu ke mně a našemu synovi.
U mne už ale navždy propadla roštem.....
Marta|Přišla k nám do zaměstnání dívka, kterou jsme mohli přijmout a jak otevřela dveře, najednou jsem věděla, že ta dívka mne fascinuje, už tím, že se jmenovala stejně jako já a byla velmi těžce postižená. Nemůžu říct jak, protože by se mohla poznat a nebyla by ráda, že o ní mluvím. Ale mně to vůbec nevadilo, staly se z nám dlouholeté kamarádky, i když je o generaci mladší, je jako moje dcera. O jejím postižení jsme často mluvily a ona najednou zjistila, že když to pořádně probíráme, už jí to tak moc nevadí, nakonec, stejně se s tím nedá nic dělat a je z ní sebevědomá žena. Já už jsem odešla do důchodu, takže se nevidíme tak často a navíc byl ten covid, ale píšu to i proto, že zrovna včera mi došla zpráva: nemyslíš, že jsme se nějak dlouho neviděly? Mám ji moc ráda, známe se už dvacet let, tak už se těším, co je u nich doma nového.
františek svaricek|DOBRÝ VEČER P.JARKO A POSL.N.L.OTÁZKA ZNÍ ZDA JSEM V ŽIVOTĚ BYL NA SPRÁVNÉM MÍSTĚ,TAK JÁ JSEM BYL VŽDY TAM KDE MĚ LIDÉ POTŘEBOVALI TO ZNAMENÁ NA JEJICH STAVBÁCH ROD,DOMŮ,TO BYLO VŽDY A JE TO I NYNÍ.SAMOZŘEJMĚ TÍM ZACHRANUJETE ŽIVOT LIDEM KTERÝM DÁVÁTE PRÁCI,PROTOŽE VÍME JAK DOPADLO SPOUSTA LIDÍ CO NEMĚLI PRÁCI,TAKOVÁ JE DNESKA DOBA.JAKOU JSEM ZÍSKÁL VÝHODU Z NEVÝHODY?U MĚ TO BYLO JEDNODUCHY VE ŠKOLE JSEM NEBYL NĚJAK VÝBORNÝ ŽÁK ALE V PRAXI JSEM SE UMĚL UPLATNIT JINAK.JEŠTĚ JEDNOU VÁS ZDRAVÍ FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
Alena|Ano, byla jsem ve správný čas na správném místě, když jsem potkala "toho muže". Byla to moje celoživotní láska, i když to nebyl můj manžel, přesto jsem za to osudu vděčná. Akorát je smutné, že ten muž už mne pár měsíců pozoruje jen shora, ale takový už bývá život. Byla to láska, přítel, kamarád, pomocník v nesnázích, všechno, co jsem potřebovala. Já potřebovala jeho a on potřeboval mne. Děkuju osudu. Všem přeju dobrou noc.
Sváťa z Brna|Dobrý večer paní Jarko i vám všem nočním linkařům.Jeden z mých příběhů , kdy jsem byl na správném místě se odehrál před lety na mé cestě do Poázaví.Nedaleko Zruče n/Sázavou v ostré zatáčce došlo ke střetu dvou aut, z nichž jedno začalo hořet.Neváhal jsem a podařilo se mi dostat osoby z auta na bezpečnou vzdálenost ,poskytnout první pomoc a posléze je naložit do mého auta a kolem hořícího auta projet a dovézt je do Zruče k lékaři.Největší problém byl že osoby stále se chtěli vrhat k autům pro věci jež měli uvnitř .Ale nakonec se podařilo je uhlídat. Je to zážitek na který nelze zapomenout. Sváťa
