Jana Jirkov|Zdravím posluchačku p. Blaženku a naprosto s ní souhlasím. Pomocí zapisování si všech údajů jsem se takto já učila na počítači a tímto způsobem jsem naučila i své rodiče používat mobil.
AGÁTA|Krásnou noc, s dovolením téma malinko odlehčím ;) ráda bych se ještě naučila jeden cizí jazyk, a to kočičí, pokud budu umět spisovně mnoukat, lépe se svými svěřenci domluvím. Zdraví Agáta a čtyřicítka kočičích obyvatel
Eva z jižních Čech|Pro paní, co se chce naučit s mobilem a počítačem. Bývají kurzy pro seniory v knihovnách měst. Určitě něco takového bude i v Olomouci.
Chtěla bych si koupit kytaru a naučit se více, než jsem kdysi uměla. Pak bych ctěla malovat, dříve jsem maloval, ale pak nebyl vůbec čas a vlastně mi to chybí. A naučit se alespoň základy italštiny. Naučila jsem se počítat, to je začátek ☺. A ještě se chci vrátit ke hře na klavír. Ta mi také chybí, nějak mám málo času. Čím to asi bude ...
Všechby zdravím.
helena matylda|zdravím vesmírné lidičky,mým přáním je mít 170 cm,vážit 70kg,mít nohu a boty č.7,mít alespoň syna a dceru,jednu mám,mít 5 vnoučat kluků,přeplavat s Borisem Kapitančikem přes La-Manche,zatančit si s ním i nějaký španělský tanec,a alespoň jednou v roce mít s tímto mužem hovor o rajských a psech.
Jana|Zdravím všechny linkaře a Vás, p. Jano, jsem ráda, že jste tady s námi. Dnešní téma je výborně vybrané, protože člověk se učí celý život a každý by na sobě měl pracovat. Tady se nejedná o školní vědomosti, ty jsme snad za svůj život každý nějaké načerpali, ale jak uvádíte v úvodu, je plno oborů, ze kterých si každý může vybrat. Podobně jako děti ve školním věku mohou navštěvovat různé kroužky (ale dodám, bohužel některé jsou hodně drahé), tak i lidé v důchodovém věku tady u nás navštěvují Centrum volnočasových aktivit, kde je rozplánovaný program: např. šití s lektorkou, některé z ručních prací - háčkování, batikování, korálkování, dokonce tu jeden pan malíř vede kroužek kreslení a na podzim jsem byla na výstavě a to bylo výborné, co tam lidé vyrobili. Kdo nechce vyrábět, může chodit na hudební odpoledne, kde zpívají známé písně s doprovodem klavíru. Kolik krásných obrazů dokázali namalovat, různých ozdob z korálků, hodně se mi líbila keramika, ta by mě tam asi hodně bavila, jenže kam pak dát ty věci? Sama jsem hodně šila a vyšívala, trochu háčkovala a zručnost mi není cizí. Abych nezapomněla, velmi dobrou možností je i Univerzita třetího věku, kamarádka ji absolvovala a byla nadšená, zopakovala si němčinu, naučila se s počítačem, začala dělat rodokmen, každý rok jsou jiná témata. Sama se učení a novým věcem nebráním, s přítelem hodně navštěvujeme památky, muzea a výstavy, hodně tam fotím, tak se učím pracovat s fotoaparátem a pak na PC fotografie upravuji a učím se z toho dělat filmy i se zvukem.
Zdravím všechny linkaře bez výjimky, přeji jim, aby se učení nebránili a nezakrněli, za potřebné téma děkuje Jana.
P. S. Jani, pokud je to možné, pusťte nám některou vaši nahrávku, třeba duet s J. Smolíkem nebo jinou. Díky.
Janina|Kdyby se mi vrátila školní leta, učila bych se cizí jazyky abych dělala průvodce cestovního ruchu. Libí se mi také poutní zájezdy. Až do důchodů procestovala jsem jen 10 evropských zemi a vždy jsem pozorně poslouchala průvodce. Cestování a fotografování je mým koníčkem.
frantisek svaricek|DOBRÝ VEČER P.JANO A POSL.N.L.JÁ OSOBNĚ MILUJI SVÉ ŘEMESLO A TO ZEDNÍK.JÁ OSOBNĚ OBDIVUJI STAVBY CHRÁMŮ NA CELÉM SVĚTĚ,NO A TO JE DOBA KDY BYCH SE JÁ CHTĚL TĚCHTO STAVEB ZŮČASTNIT ,PROTOŽE DNEŠNÍ STAVAŘINA JE MOC JEDNODUCHÁ,PROTOŽE KDYŽ VIDÍM TY KOPULE A RŮZNÉ VĚŽE A HLAVNĚ TO STÁŘÍ TĚCH STAVEB ,TAK SMEKÁM PŘED TĚMA PROJEKTANTAMA A VŠEMA TĚMA ŘEMLSENIKAMA TÉ DOBY.JÁ KDYŽ JSEM NAVŠTÍVIL CHRÁM SVATÉHO VÍTA V PRAZE,TAK VE VNITŘKU JSEM HODINU OBDIVOVÁL PRÁCI NAŠÍCH PŘEDKŮ,TAK TO JE ŘEMESLO CO BYCH CHTĚL DOKÁZAT ALE BOHUŽÉL DNES UŽ JE TAKOVÁ DOBA ŽE TO NEDOKÁŽEME ANI NAMALOVAT.JEŠTĚ JEDNOU ZDRAVÍM POSL.NOČNÍ LINKY JANIČKY,MÍLU,ANIČKY,JIŘINKU,MARTIČKU,ZITU,HANIČKU,PAVLÍKY.FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
maruška|Chtěla bych se naučit dnešní situaci hodit za hlavu, jde to těžko.Ještě čtu další knihu paní Lednické Polozapomenuté Životice, hrůzy, které už snad nás nečekají.dobrou noc přeje maruškaD
Jana Jirkov|Zdravím Vás p. Janičko a úplně všechny posluchače NL. Téma je moc krásné, takové tvůrčí. No jéje, já bych toho chtěla umět:) Úvodem bych se chtěla pochlubit, že jsem se letos, respektive před měsícem naučila něco, co jsem si už dávno přála umět a to drátkování kraslic, ale až letos se mi to podařilo a to díky pořadu Co naše babičky uměly a na co jsme my zapomněli, kde byl pěkně znázorněn postup, takže už vím jak drátkovat vajíčka! Já s mou mamkou bychom si přály umět spíchnout na stroji nějakou tu sukni, blůzku, či šatečky, šicí stroj sice máme, ale jen na založení nohavic a sešití dírek. Také velmi obdivuji ty, kteří jsou manuálně zruční a sami si dokáží smontovat nábytek např. komodu či skříň, to bych si též přála umět. Z kulturní sféry bych si přála umět tančit a zpívat a také malovat. No jazyky jsou dnes také důležité, umím trochu pasivně německy a líbila by se mi španělština a angličtina, která vládne světem. Závěrem posílám pěkné pozdravy p. Františkovi ze Židlochovic, Mirkovi z Č. Lípy a p. Mileně z Poděbrad.
Ludmila ze severu Moravy|Přeji hezký večer všem posluchačům Noční linky. V 15.ti letech, když jsme se měli rozhodovat kam dál po devítiletce, jsem vůbec neměla tušení, co by mě mohlo v životě zajímat. A protože jsem milovala bloky a notesy a pořád něco psala a každou korunu, co mi dali rodiče, jsem utratila v papírnictví za psací potřeby, tak se rodiče rozhodli dát mě na ekonomickou školu. Prý se na učení nehodím a ve škole jsem měla dobrý prospěch. Tak jsem celý život zasvětila účetnictví, které mě ale moc nenaplňovalo. Teď v důchodu přicházím na chuť malování obrázků přírody, ale jen tak pro své vlastní potěšení. Nic pro cizí oči, a z toho důvodu nemůžu jít ani do kurzu, kde se toto vyučuje. Jsem hrozná trémistka . Ale přesto si nenechám zkazit radost z malování, které mě uklidňuje . Zdraví Lída