Chrám svatého Víta je jedním ze symbolů české státnosti. Stavěl se několik století
V místech, kde se dnes vypínají k nebi věže svatovítské katedrály, stála první církevní stavba už v 10. století.
Kolem roku 925 založil kníže Václav v opevněném pražském hradišti předrománskou rotundu, kterou po roce 1060 nahradila trojlodní bazilika se dvěma věžemi. 21. listopadu 1344 byl pak položen základní kámen ke gotické katedrále, která je plným názvem zasvěcena svatému Vítu, Václavu a Vojtěchovi.
Jejími prvními staviteli byli Matyáš z Arrasu a později Petr Parléř, kteří postavili chór s věncem kaplí, Svatováclavskou kapli, Zlatou bránu a spodní část Velké jižní věže. V roce 1419 se však práce kvůli husitským válkám zastavily a na smysluplné pokračování si musela katedrála počkat až do závěru 19. století.
Západní část a dvě vstupní věže jsou proto postaveny v novogotickém stylu. Katedrála byla slavnostně vysvěcena až roku 1929 a v pozdějších letech se ještě dokončovaly interiéry. Chrám svatého Víta je jedním ze symbolů české státnosti, v jeho útrobách jsou uloženy ostatky našich významných panovníků a také korunovační klenoty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
