Bedřich Smetana se vedle komponování živil jako učitel šlechtických dětí a dirigent
Renesanční zámek v Litomyšli se každoročně stává dějištěm jednoho z největších tuzemských svátků hudby. Jméno nese po skladateli, který se ve městě roku 1824 narodil.
Ač Bedřicha Smetanu považujeme za symbol české hudby, rodina byla do určité míry poněmčená, a sám Bedřich, německy Fridrich, běžně přecházel z češtiny do němčiny a naopak. Jelikož byl otec sládkem v místním pivovaru, rodina byla zámožná a umožnila Bedřichovi rozvíjet jeho hudební nadání. Už v Litomyšli začal docházet na hodiny klavíru, tam také poprvé veřejně vystoupil a začal skládat.
Po nepříliš slavných studiích na gymnáziu se naplno vrhnul do hudebního života. Vedle komponování se živil jako učitel šlechtických dětí a také jako dirigent. Pět let působil ve Švédsku, a když se odtud vrátil do Prahy, ujal se místa kapelníka Prozatímního divadla. Zároveň psal opery a další díla.
I když mu někteří vytýkali jeho „němectví“, operami Prodaná nevěsta a Libuše dokázal, že duši českého národa dokonale rozumí. Konec života Bedřicha Smetany nebyl veselý. Geniální cyklus symfonických básní Má vlast dokončil už úplně hluchý a radostný prožitek z otevření Národního divadla mu překazila duševní choroba. Zemřel v roce 1884.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
