Začalo to vlastně gramofonem a mikrofonem z telefonu, říká znalec rozhlasové historie

19. únor 2024

Odstartovaly připomínky sta let rozhlasového vysílání v Brně. Ale stejně tak můžeme slavit i 102. výročí, připomíná sběratel a odborník na rozhlasovou techniku Pavel Boudný. Psal se únor 1922 a brněnské vysílání zachytili podle dobových pramenů až v Itálii nebo v Dánsku.

Brněnský rozhlas zahájil rok akcí ke stému výročí svého vzniku shodou okolností jen den poté, co měl výročí jiné. Na vysílači označovaném tehdy Komárov vyzkoušeli, jak – zjednodušeně – kromě morseovky vysílat také zvuk.

„Bylo potřeba technologii upravit a rozšířit, což nebyla jednoduchá věc. Upravit telegrafní vysílač na fonický, to znamená udělat ho asi dvojnásobně složitým,“ připomíná znalec rozhlasové techniky a její historie Pavel Boudný.

Čtěte také

Vysílací pracoviště bylo provizorní – přinesli tam gramofon, pustili na něm lidové písně a využili mikrofon. A protože tehdy nějaké lepší rozhlasové mikrofony neexistovaly, musel to být pravděpodobně mikrofon telefonní. Byl to ale odrazový můstek.

Podle Boudného ale víme jednu věc jistě – zkoušky musely být po západu slunce. V denní době by okruh příjemců mohl zahrnout řádově desítky kilometrů, ale po západu slunce se aktivuje ionosféra a vlny se začínají odrážet. „To znamená, že není problém, aby byl řádově ve stovkách až tisícovkách kilometrů tehdy signál z Brna slyšitelný,“ dodává Boudný. A skutečně tehdy zněl až k břehům moře.

Dva a půl roku poté odstartovalo z Brna pravidelné vysílání, jedno z prvních v Evropě.

Jak složité byly první přijímače a kolik stály? Jaké technologické proměny vysílání zažívá? A kterou osobnost z brněnské rozhlasové historie by Pavel Boudný vyzdvihl? Poslechněte si v rozhovoru Českého rozhlasu Brno.

Spustit audio

Související