Výzkumy ukazují, že když člověk věří v Boha, pro lidský mozek je to stejně reálný vztah jako jakýkoli jiný, tvrdí psychoterapeutka
Zatímco dříve se věda na víru dívala skepticky, dnes už jsou na toto téma k dispozici tisíce vědeckých studií. „Velký nárůst takových studií můžeme pozorovat od 90. let minulého století,“ doplňuje Klára Maliňáková.
Psychoterapeutka a také akademička z Institutu sociálního zdraví Univerzity Palackého a řádová sestra z kongregace Dítěte Ježíše se ve svém výzkumu věnuje tomu, jakým způsobem spiritualita či religiozita, tedy osobní prožívání víry či příslušnost k nějaké církvi, ovlivňují naše zdraví.
„Do výzkumu se snažíme zařazovat i tzv. tvrdé vědy, například přístroj na analýzu hormonů, a dívat se, jak i tělo může reagovat na to, jak člověk prožívá nějaké spirituální zkušenosti,“ přibližuje metody a cíle výzkumu psychoterapeutka s tím, že vliv spirituality a religiozity na naše zdraví nemusí být vždy jen pozitivní. „Velmi se tam totiž promítá například to, jak si představuju Boha a čemu v této souvislosti věřím,“ dodává.
Jak spiritualita a religiozita ovlivňují naše zdraví? A je v tomto ohledu nějaký rozdíl mezi různými kulturami? I na to se ptá redaktorka Karolina Antlová Kláry Maliňákové. Poslechněte si rozhovor!
Související
-
Zednáři, Masaryk, katolíci. Trnitou cestu od nenávisti k dialogu popisuje religionista Jan Sušer
Religionista, publicista a překladatel Sušer přibližuje obsah knihy Zednáři, Masaryk, katolíci: Trnitá cesta od nenávisti k dialogu.
-
Farářka Sandra Silná: Spíš než povídat, chci lidem naslouchat, dát jim svůj čas a být s nimi
„Jsem ráda, že už mě lidé nevnímají jen skrze moje tetování nebo vaření piva,“ říká farářka Církve československé husitské Sandra Silná.
-
Víra je vedle pospolitosti nejdůležitější zdroj lidského odporu, říká historik o totalitě a církvích
„Komunismus i nacismus si chtěly podmanit celého člověka, tedy nejen s jeho fyzickou svobodou a výkonností, ale i s jeho duchovní svobodou.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
