Šest nejčastějších mýtů o mléce: je některý z nich pravdivý? Zeptali jsme se v poradně

25. duben 2018

Krabicové mléko je plné konzervantů, pití mléka podporuje záněty v těle a zahleňuje. Určitě už jste některé z těchto tvrzení někdy zaslechli.

Právě proto, že okolo mléka a jeho konzumace panuje řada nejasností, pozvala si Lucie Hostačná do úterní poradny Apetýtu Lenku Vorlovou z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. A probraly ty nejčastější omyly okolo mléka pěkně jeden po druhém.

Mýtus 1.: Mléko způsobuje v těle záněty a zahleňuje

„To je naprostý nesmysl. V populaci je velmi malá část lidí, kteří mají na mléko alergii a u nich může mléko takovou reakci způsobovat, ale důvodem je alergie. U zdravého člověka se naopak trávením mléka vytváří látky, které mají protizánětlivé účinky, podporují imunitu, vstřebávání vápníku i vylučování inzulínu,“ upozornila Lenka Vorlová.

Mýtus 2.: Dospělí lidé mléko pít nemusí

Nemusí, to je pravda, ale podle odborníků by mléko a mléčné výrobky neměli ani vynechávat. Právě z mléka se totiž do těla velmi dobře vstřebává vápník, ale i bílkoviny, které z jiných zdrojů získat neumíme. Zároveň mléko obsahuje řadu vitamínů i minerálů.

„Celá naše populace hodně solí, což má za následek ztrátu vápníku. Čím více tedy solíme, tím více vápníku bychom do sebe měli dostat,“ dodává odbornice.

Mýtus 3.: Mléko lze snadno nahradit rostlinnou stravou

Snadné to rozhodně není. I když vápník a další látky lze v přírodě nalézt i v čistě rostlinné stravě, vstřebávají se do těla mnohem obtížněji. „Vstřebatelnost je u nich jen třetinová ve srovnání s mlékem,“ upřesnila Lenka Vorlová.

Pokud bychom tedy mléko chtěli nahradit například špenátem, museli bychom zelených listů schroupat slušnou hromadu, abychom dostali do těla stejné množství živin, jako z kravského mléka.

Mýtus 4.: Krabicové mléko je plné konzervantů

Další velmi rozšířený nesmysl. „Krabicové mléko je ošetřeno takzvaným UHT ohřevem, což je velmi šetrný ohřev na vysokou teplotu. To je důvod, proč vydrží dlouho i při pokojové teplotě. Rozhodně v něm nejsou žádné konzervanty a jeho nutriční hodnota je ve srovnání s čerstvým mlékem jen minimálně snížena, nestojí prakticky za řeč,“ dodala odbornice.

Mýtus 5.: Biomléko je kvalitnější než to obyčejné

Ani toto tvrzení nelze označit za pravdivé. Porovnáváním mléka z biochovů a běžného mléka se zabývala řada studií a žádná z nich podle Lenky Vorlové nejistila u biomléka nějaké významně lepší vlastnosti co se týká jeho složení.

Mýtus 6.: Nejzdravější je čerstvě nadojené mléko

U tohoto tvrzení hodně záleží na tom, od jaké krávy mléko pochází. Obecně podle Lenky Vorlové platí, že se do čerstvě nadojeného mléka dostává řada nežádoucích mikroorganismů.

„Každé syrové mléko je zapotřebí tepelně ošetřit. Může být zdrojem nemocí, která se přenáší i na člověka, ať už jde o kampylobakter, listerie, calmonelu nebo některé viry včetně klíšťové encefalitidy. Určitě to platí u mléka z farmy nebo z mléčného automatu. Pokud jde ale o mléko od vaší vlastní krávy, o jejímž zdravotním stavu máte dobrý přehled a jde o prověřené zvíře, pak je situace jiná,“ upřesnila Lenka Vorlová.

autor: ska
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.