Umění duševně nemocných lidí stojí na okraji zájmu, ovšem čas od času se objeví tvůrce, který na sebe pozornost přitáhne. Aniž by o tom měl tušení. Takový je případ osmapadesátiletého Oty Prouzy. Přes půl století žije v ústavu v odlehlých Brtníkách a jeho obrazy zdobí světové galerie. Za některá díla platí sběratelé desetitisícové částky.