Mrzí mě to, protože kluci štafetu rozjeli opravdu perfektně. Ale jsem rád, že jsme to pořád nějak se ctí zvládli, hodnotil po sedmém místě Hornig

Štafetový závod dlouho vedli favorizovaní Norové, Vetle Sjaastad Christiansen však při poslední položce šestkrát minul a musel na tři trestná kola. Díky tomu se letošními mistry světa stali Švédové, podium na třetím místě uzavírali Francouzi.

České kvarteto patřilo na střelnici k nejpřesnějším, celkově Češi museli dobíjet jen šestkrát. Horniga mrzely dvě chyby, které udělal v závěrečné položce.

„Mrzí mě to, protože kluci to rozjeli opravdu perfektně. Nedokázal jsem to ustát na stojce a sám jsem vyrobil zbytečné chyby,“ hodnotil po závodě Hornig.

„Říkal jsem si, abych tam hlavně nezbrklil. Zvládnout dobíjení tak, jak to trénujeme. Hodně se tomu věnujeme, třeba střílíme jenom tři rány ze zásobníků a zbytek dobíjíme. Především mi běželo hlavou, aby se tam nevzpříčil náboj a udělat každou ránu prostě od začátku,“ dodal.

Strategie

V prvním a druhém úseku si dobře vedli Mikyska a Krčmář, kteří dokonce dostali český tým na průběžné první místo.

„Na prvním úsek jsem koukal v buňce, když jsem ještě čekal. Mě to bylo naprosto jasné, o co jedeme. Běhal jsem za tribunami v rámci nějakého zapracování a slyšel jsem, když hlásili naše umístění. Jonáše (Marečka) jsem sledoval už z přípravného prostoru, hned po jeho stojce jsem se šel chystal na start,“ přiblížil čtyřiadvacetiletý biatlonista.

Hornig přebíral na čtvrtém místě, třetí Němec Benedikt Doll byl před ním o sedm sekund. Naopak Francouzi a závodníci Spojených států byli velmi těsně za ním.

„Věřím, že na Benedikta (Dolla) bych se třeba docvaknout dokázal, ale myslím, že by to spíš vyústilo v nějaké hloupé rány v ležce nebo bych na to třeba ve druhém kole opravdu neměl. Strategie byla jet si své tempo od začátku. Ondra Rybář mi to říkal při odjezdu ze střelnice v prvním kole, ať si hlavně jedu to svoje,“ vysvětlil.

Hornig naskočil do Světového poháru v novém roce, první část sezony odjel v nižším IBU cupu. Projíždět dlouhou cílovou rovinkou před hlavní tribunou na mistrovství světa byl podle něj jeho sen.

„Kdo z nás by na začátku sezony řekl, že tady nechce startovat. Všichni jsme to chtěli, všichni jsme bojovali a já jsem rád, že jsem tady mohl být. Jsem rád, že jsem mohl jet štafetu, protože je to něco speciálního. Je to týmový závod a ta zodpovědnost mi tam přijde ještě větší. Jsem rád, že jsem dostal šanci,“ popsal Hornig.

„Dneska se to nepovedlo tak, jako předchozí štafety, ale to se bohužel stává. Ale jsem rád, že jsme pořád nějak se ctí zvládl,“ uzavřel.