Jihočech zachránil sarkézštinu, teď ho zajímá jihošumavština. Také pomohl oživit granátnickou gardu v Krumlově

3. únor 2024

Martin Neudörfl z Českého Krumlova se od dětství zajímá o historii, k tomu mu další obzory otevřelo studium jazykovědy. Vrátil do života lidí sarkézštinu, zanikající jazyk ostrova Sark v Lamanšském průlivu, a nyní pozornost stáčí zpátky do rodného kraje a zkoumá jihošumavštinu. Lingvista je ale také hejtmanem Schwarzenberské granátnické gardy.

S jazyky Martin Neudörfl začal podle svých slov v raném věku. „Bylo to díky mamince, která mě vždy motivovala k tomu, abych prostě studoval jazyky. A skutečně od malička bylo jasné, že jazyky a historie jsou tím, co mě bude zajímat,“ vypráví.

V roce 2016 se dostal na ostrov Sark v Lamanšském průlivu, kde začal zachraňovat místní původní jazyk, který byl na pokraji zániku. „V roce 2019 se sarkézština vrátila na jedinou základní školu na Sarku, což byl obrovský úspěch. Máme už druhou generaci žáků, kteří se učí sarkézsky. Ale musíme se na to dívat realisticky – budu rád, když vychováme za dalších deset let třeba jednoho opravdu aktivního mluvčího,“ komentuje.

Teď se Martin Neudörfl začal zajímat o jihošumavštinu, varietu češtiny, kterou se mluvilo v okolí Českého Krumlova. Tu chce hlavně popsat. „Většina prací o jihošumavštině pochází z dvacátých let minulého století a dnes už pracujeme s mluvčími, kteří mají jazyk ovlivněný němčinou. Za první republiky totiž probíhala těžká germanizace regionu, což bylo pro jihošumavštinu vlastně odsouzením k zániku,“ říká.

„Hlavním úkolem pro jakoukoliv záchranu jihošumavštiny bude soustředit se na popis. Když se věnujete dokumentaci, je nutné ovládnout ten jazyk, pochopit, kdy člověk mluví jihošumavsky, kdy mixem šumavštiny a němčiny a kdy třeba jenom německy. A pokud zvládneme dokumentaci, tak budeme moci začít jihošumavštinu třeba i učit,“ dodává.

Vévodské rekviem za Karla Schwarzenberga v Českém Krumlově

Martin Neudörfl zachraňuje nejen jazyky, ale i tradice. Podílel na obnově Schwarzenberské granátnické gardy v Českém Krumlově. „Já jsem s Krumlovem spojený, moc mi toho dal a tohle je moje cesta, jak mu to vracet. Přes aktivity gardy se nám daří obnovovat celou řadu zvyklostí, což utváří identitu komunity a mě to neskutečně baví. Ale je to opravdu velká dřina a nešlo by to bez celé řady dalších lidí,“ vysvětluje.

Granátníci nosí bílo-modré uniformy a těžké medvědice jako pokrývky hlavy. „Když je venku příjemně, tak je v té uniformě docela fajn, ale třeba ve velkém vedru je to náročné. Medvědice tlačí do hlavy, a pokud na vás vyjde několik služeb v kostele, na zámku, na strážnici, je to úmorné. Ale děláme to dobrovolně, a to je na tom to krásné. Chlapi, kteří jsou všichni pracující, mají spoustu dalších aktivit, jsou ochotni si uniformu obléct, ať je to sebenepříjemnější, a jdou, aby ta tradice žila dál,“ usmívá se Martin Neudörfl.

Celý rozhovor s lingvistou a hejtmanem Schwarzenberské granátnické gardy Martinem Neudörflem si poslechněte v cyklu Jihočeši.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.