I Plzeň má svého bezhlavého rytíře. Jde o strašidlo Gerlachovského domu
Gerlachovský dům stojí v Dřevěné ulici v Plzni už několik století. Není tedy divu, že je opředen nejrůznějšími příběhy. Pravdivý je třeba ten, že jsou v něm od první poloviny 20. století uloženy sbírky Národopisného muzea Plzeňska. Další příběh už se ale zase tak reálně netváří. Nebo ano? Posuďte sami…
„Roku 1618, když byla Plzeň dobývána Mansfeldem, zkoušeli vojáci leccos. Prostřílet se do středověkého města bylo totiž velmi náročné. Zkoušeli tedy různé lsti. Jednou z nich byly podkopy pod městem, kdy se snažili podkopat, vynořit se ve sklepě nějakého domu a skrz něj se pak dostat do města,“ začal s vyprávěním pověsti předseda spolku Zestínu Lukáš Houška, který pokračoval:
„Jednou takhle vojáci kopali od Mlýnské strouhy až pod Gerlachovský dům a měli tu smůlu, že je ve sklepě slyšeli majitelé domu. Ti dali vědět plzeňským vojákům, kteří dorazili na místo a čekali, až se nepřátelé prokopou. Nejodvážnější ze švédských vojáků se rozhodl, že ze sklepa vyleze jako první. Vynořil se a oni mu usekli hlavu. Hlava zůstala ležet ve sklepě a tělo spadlo zpátky do díry. Ostatní vojáci se lekli a raději utekli pryč. Majitelé měli později sklep zasypat, tělo nechat v díře a tu zazdít. Hlavu ještě předtím vzali a pohřbili u františkánů na hřbitově.“
Tím ale pověst nekončí. Poslechněte si víc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
