Fasády jako v Uhersku nikde jinde nemají
Uhersko je obec doslova jako malovaná. Má totiž unikátní fasády. Na historických sgrafitech na nich najdete lidové moudrosti, rčení i obrázky z naší národní historie.
Uhersko leží necelých 20 km od Pardubic poblíž železniční trati. Je to obec s dávnou historií, kterou ve svých dílech připomíná i spisovatel Alois Jirásek. Celou řadu domů, například Obecní úřad, sokolovnu, bývalé řeznictví a další soukromé objekty, zdobí téměř sto let stará sgrafita. Ve vesnickém prostředí nemá taková výzdoba v Česku obdoby.
Výtvarné nadání dostal do vínku
První dům v Uhersku, který získal nevšední fasádu, byl dům číslo popisné 32. V něm se totiž v roce 1888 narodil český malíř a grafik, profesor Alois Mudruňka. Navštěvoval pražskou školu UMPRUM, kde studoval u prof. Dítěte a prof. Maška. Později na škole zastával funkci asistenta pro ornamentální kreslení a jako profesor působil také na Státní keramické škole v Bechyni.
Lidová moudrost i u sousedů
V roce 1922 Alois Mudruňka vyzdobil nejprve svůj rodný dům. Na sloupech brány najdete masarykovské heslo „Nebát se a nekrást“, na zděném oplocení pak barevné sgrafito s nápisem „Sedlák dělal z hnoje chleba a milostpán z chleba hnůj.“ Ornamentální i figurální sgrafita zdobí také štítovou stěnu rodného domu.
Prosby obce a samozřejmě i sousedů o to, aby jim Alois Mudruňka vyzdobil také jejich domy, na sebe nenechaly dlouho čekat. O dva roky později svébytný malíř vytvořil sgrafita na Obecním domě. Ústředním motivem se mu staly velké postavy českých dějin - Mistr Jan Hus, Jan Žižka a Jan Amos Komenský. Malíř přímo na fasádě domu také uctil památku místních obětí první světové války.
Majestátní sokolovna
V roce 1926 si obyvatelé Uherska svépomocí postavili sokolovnu. Tehdy Alois Mudruňka začíná pracovat na svém největším projektu v obci. Práce na proškrabování vrchní světlé omítky se údajně účastnilo i mnoho místních, samozřejmě pod vedením mistra Mudruňky. V dalších letech vytvořil Alois Mudruňka ještě barevná sgrafita na domě spolužáka, místního řezníka Horváta.
Ta řeznická chasa, bože, to je krása
Jedním z výjimečných domů v Uhersku je objekt bývalého řeznictví. Dům zdobí mnoho nápisů: „Copak je to za řezníka s tou dlouho ocílkou, že on stále pokukuje za tou naší Nanynkou“ nebo „Ta řeznická chasa, bože, to je krása.“ A pár upozornění: „Milý Vašku, není masa bez přívažku“, „Kdo dobře koupí, neprohloupí. Dluhy z mísy ujídají.“
Nedaleko řeznictví stojí dům, kde bydlela sestra Aloise Mudruňky. Jeho fasádu malíř vyzdobil sgrafity na motivy románu Babička Boženy Němcové a také opatřil nápisem: „Ten nežil, po kom pěkná pověst neostala.“. Za druhé světové války byly vlastenecké projevy na fasádách domů v Uhersku trnem v oku, a tak se musely překrýt vápennou omítkou. Ta byla naštěstí jemná a hladká, takže k větší devastaci sgrafit nedošlo. V letech 1998 - 2007 na jejich restaurování pracoval akad. sochař Čestmír Mudruňka, synovec malíře Aloise Mudruňky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
