ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ - HRADEC KRÁLOVÉ
- takto jsme pojmenovali výpravy reportérů Českého rozhlasu ze všech regionálních studií za tím, co paměti hodno. V neděli 16.PROSINCE se vám ze všech regionálních stanic Českého rozhlasu ozveme z Hradce Králové . Příběh řemesla královského Jako by otci z oka vypadla. Totéž vysoké čelo, tázavé oči, nos, stejná brada s důlkem i široká ústa, kolem nichž se jen nestačil usadit stejný stín trpkosti. I když od mala rostla mezi samými vynikajícími adepty "královského" houslařského řemesla a svým uměním se jim téměř vyrovnala, rodinný sen o nejlepším českém houslaři přece jen ve své době jako děvče, naplnit nemohla. A otec Věnceslav netušil, že vedle něj roste pro celé další století jediná česká houslařka.
Kolébka českého houslařství - Paseky nad Jizerou
Jedna z nejrázovitějších horských vesnic na samém pomezí Krkonoš a Jizerských hor, vznikla v 16. století v prudkých stráních nad pravým břehem řeky Jizery. V samých počátcích byla prý útočištěm českých bratří a dodnes si zachovala jak původní podobu skutečných pasek - postupně klučených a osidlovaných, tak i roubené chalupy, z nichž mnohé jsou dnes zapsány v seznamu kulturních památek. Není divu, že vesnička okouzlila i spisovatele Karla Václava Raise. V jeho románu Zapadlí vlastenci se pouze z Pasek stal Pozdětín, ale podoba vsi i téměř všechny její reálie zůstaly zachovány, stejně jako pro román použité zápisky učitelského pomocníka, muzikanta a horského písmáka Věnceslava Metelky. Tento vynikající instrumentalista, rodák ze sousedních Sklenařic, se stal v první polovině 19. století vůdčí osobností veškerého místního hudebního a divadelního života. Vyučoval hudbě a jako samouk začal vyrábět i všechny druhy smyčcových nástrojů a stal se vyhledávaným houslařem v širokém okolí. Tomuto řemeslu naučil i tři ze svých dětí - Václava, Josefa a Johanu. Po Josefových žácích pak řemeslo přecházelo z generace na generaci a vznikla tak Krkonošská Metelkova houslařská škola. Její žáci dokonce překročili i hranice Čech Antonín Pilař do Berlína, Josef Vedral do Haagu a "ruský Stradivari" Evžen Vitáček do Moskvy. Potomci těch nejlepších šíří slávu českých houslí dodnes - rod Pilařů v Hradci Králové, rod Špidlenů v Praze a Vedralové v Haagu. V Pasekách nad Jizerou, v Památníku Zapadlých vlastenců, je dnes i stálá expozice Krkonošské houslařské školy s bohatou sbírkou hudebních nástrojů. Mezi nimi i tříčtvrteční housle od Johany Metelkové, jedny z mála, které se od ní dochovaly.
První česká houslařka
Nejmladší z dětí Věnceslava Metelky - Johanka, se narodila 25. května 1843. Byla o sedm let mladší než sestra Pavlína a o pět než bratr Václav, draze milované děti a pýcha rodiny s jejichž ztrátou se otec nikdy nesmířil. Byla i o dva roky mladší než druhý bratr Josef, který měl jako poslední otcova naděje nahradit výtečného houslaře Václava. Obklopena vůní benátského terpentýnu a pomalu schnoucího dřeva paseckých javorů a smrků i všelikými dlátky a hoblíky, začala také zkoušet vyřezávat podle modelů svrchní desky houslí. Když si na vnitřní stranu dna svých vlastnoručně vyrobených housliček zapsala "zhotovené dne 13. ledna 1859 v Pasekách od Johany Metelkovy čís. 38 - st. 16 let" - bylo jí skutečně pouhých šestnáct, a číslování svědčí o tom, že šlo skutečně o osmatřicáté housle, které buď vyrobila, nebo opravila. Na studia nebylo peněz ani pro hochy, vandrem jako děvče také jít nemohla, a tak se stala otcovou oporou, když byl Josef ve světě. Postavila se za osiřelý verštat a pomáhala dokonce i dýhovat hmatníky a "lagýrovat". V roce 1863 se provdala a jako Nesvadbová se odstěhovala do hořeních Pasek, kde si v chalupě svého muže zřídila dílničku. V malé, vlhké světnici nejen spravovala, ale také vyrobila i několik nových houslí - ty nejzdařilejší jsou dnes uloženy v pražském Národním muzeu. Roku 1868 umírá v pětadvaceti letech na stejnou chorobu jako Pavlína a Václav, na tuberkulózu. Svého otce přežila o jediný rok a svého syna Bedřicha už houslařskému řemeslu naučit nestačila. Do historie českého houslařství se zapsala skromně, ale nesmazatelně.
Za životním příběhem první české houslařky se vypravíme do krkonošských Pasek nad Jizerou v dalším pokračování cyklu Česko - země neznámá. Horskými průvodkyněmi nám budou - Andrea Barjaková z Památníku Zapadlých vlastenců, Johančina pravnučka Anna Metelková a autorka pořadu Eliška Pilařová. V režii Pavla Krejčího a za zvukové spolupráce Radovana Hobla, připravil Český rozhlas Hradec Králové.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
