ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ - HRADEC KRÁLOVÉ
- takto jsme pojmenovali výpravy reportérů Českého rozhlasu ze všech regionálních studií za tím, co paměti hodno. V neděli 3.ČERVNA se vám ze všech regionálních stanic Českého rozhlasu ozveme z Hradce Králové.Povíme si příběh o pramenech sedmiradostných
Malé osadě na úpatí Jestřebích hor se odedávna říkalo Studánka - to pro studánku s léčivou vodou, pro kterou si přicházeli lidé ze široka zdaleka. Teprve na počátku století devatenáctého dostala Studánka název Malé Svatoňovice a také správně se oddělila od sousedních Svatoňovic Velkých. I když i ty v dávné minulosti nepochybně osídlil lid kteréhosi Svatoně, tedy Svatoňovici, jde jistě o příhodné jméno pro svaté poutní místo. Místní lidé ale svému městečku říkají Studánka dodnes. Nu a právě tam, do kraje pod Žaltmanem, do kraje prastarých uhelných slojí a vzácných zkamenělých stromů, stříbrných pramenů a poutních cest mezi lukami a poli, se vypravíme v dalším pokračování cyklu Česko - země neznámá, v příběhu nazvaném "O pramenech sedmiradostných".

Legenda Mariánská
Roku 1715 vyřezal Jan Karásek z Odolova pro místního hospodáře Václava Šrejbera sošku Panny Marie . Měla být postavena ve výklenku rodového statku, ale sousedé sedláka přemluvili, aby sošku zavěsil na suchou třešni nad studánkou v centru obce. V následujícím roce voda ze studánky prý zázračně uzdravila Davida Drešla ze sousedního Slavětína a po sedmi létech se suchý strom zazelenal, na sedmi haluzích rozkvetl a dozrály na něm třešně. Za zázračnou vodou, vtékající do studánky ze sedmi pramenů, začali přicházeli lidé ze širokého okolí, a tak majitelka náchodského panství, kněžna Schaumburg -Lippe, nechala roku 1732 postavit nad studánkou poutní kapli, o rok později se začalo i výstavbou kostela Panny Marie Sedmiradostné, na jehož oltář byla původní mariánská soška umístěna. Malé Svatoňovice se zakrátko staly jedním z nejznámějších poutních míst u nás, kam mířila procesí z celých Východních Čech.

Pod ochranou svaté Barbory
Podle trutnovského kronikáře Simona Hüttela bylo už v červnu 1590 na Svatoňovicku objeveno černé uhlí. Teprve roku 1800 ale byla otevřena první dědičná štola Xaver, osada se začala rozrůstat a stala se centrem důlního podnikání. Zřízen byl Horní úřad i koňská dráha pro dopravu uhlí, začali přicházet četní dělníci specialisté, úředníci i živnostníci a ze Svatoňovic se postupně stalo městečko. Věhlasu dosáhly i zdejší lázně, které tu byly vybudovány díky léčivosti zdejších vod. Od roku 1883 tu působil i MUDr. Antonín Čapek, otec malíře Josefa a spisovatele Karla, který se tu narodil. Muzeum bratří Čapků, otevřené roku 1946 v sousedství někdejšího lázeňského domu, je mimo jiné známo i vůbec největší sbírkou obrazů Josefa Čapka.

Kostel, kaple a Mariánský sad
V kostele Panny Marie Sedmiradostné je rovněž unikátní oltář patronky horníků, sv. Barbory. Vytvořen je jako uhelná sluj, ve které pracují horníci s kahany a čestná hornická stráž také stávala uvnitř kostela o velkých církevních svátcích. S průvodci pořadu se zastavíme i v kapli s pověstnou zázračnou vodou a vypravíme se do podzemí, k jezírku se sedmi prameny, které dodnes neztrácejí na své vydatnosti a jejichž voda ani v zimě nezamrzá.
Také kapličky Křížové cesty a Boží hrob v kopci nad městem, jsou oblíbeným cílem poutníků nejen o mariánských svátcích, ale i o srpnových celodiecézních poutích, které se konají jednou za čtyři roky. Od jara do podzimu ovšem do Mariánského sadu míří i stovky výletníků, kteří odtud pokračují po navazujících turistických cestách dál do Jestřebích hor.

E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.