Mára vaří! Díky úspěchu v soutěži MasterChef se Marek Ciler dostal „z placu“ do své vysněné kuchyně

Blahopřeji k devátému místu. Berete to jako velký úspěch?
Určitě. V MasterChefovi má člověk vždy nějaké cíle. Například nevypadnout hned jako první, takový cíl jsem měl já, a to se povedlo. Pak se mi povedlo dostat se do venkovní výzvy, to jsem si také moc přál. Další horizont byla top desítka a tam jsem se také dostal. Takže to beru jako splněnou misi.

Můj taťka a brácha jsou z kuchyně, oni mi dávali školu a já si moc přál být v kuchyni s nimi. Až díky MasterChefovi se mi to povedlo.
Marek Ciler, finalista soutěže MasterChef

Jak je to s tím vaším kuchařským uměním? Protože jsem slyšel, že jste se předtím do kuchyně moc nedostal. Vy jste totiž číšník.
Je to tak. Já byl vždy na place. A vlastně až díky soutěži MasterChef jsem se dostal víc do kuchyně. A teď vařím. Předtím jsme měl vždy vaření jen jako hobby, vařil jsem maximálně pro svoji dceru. Po tréninku jsem jí dělal něco dobrého. Ale jsem z gastro rodiny. Můj taťka a brácha jsou z kuchyně, oni mi dávali takovou školu a já jsem si moc přál být v kuchyni i trošku s nimi. Až díky MasterChefovi se mi to povedlo.

Čtěte také

Doma už vyhrál Lukáš Čížek všechno. Přesto má Kuchař roku 2022 svůj nesplněný sen, zlato z olympiády

Takže jste třeba v dětství toužil po tom, dělat v restauraci?
Já jsem v restauraci pracoval, jen ne v kuchyni. Ale musím se přiznat, že to úplně nebyl můj sen. Chtěl jsem jen být s celou rodinou v tom byznysu. A můj bratr je vynikající kuchař, takže i když je mladší, tak v práci vařil pokaždé brácha. Ovšem všichni tři máme stejnou hotelovou školu.

Ale brácha vás na MasterChefa trošku připravil, ne?
Driloval mě hrozně. Bylo to tak, že jsem se tam přihlásil a oni se vám ozvou, že máte dorazit na casting. Tehdy se odstartoval celý ten příběh, takový kolotoč, kdy jsem trénoval, skoro každé ráno jsem byl nastoupený v kuchyni a jel jsem, jak se říká, od píky. Takže čištění zeleniny, pak jsem se dostal pomalu k masu, ale musím říct, že se mnou měli velkou trpělivost.

Čtěte také

Svíčková omáčka, poklad české kuchyně, má kořeny ve Francii. Jen sladší mrkev zčásti nahrazuje celer

Co rád jíte? A co rád vaříte? Je to to samé?
Já nemám úplně nějaké své nejoblíbenější jídlo, protože se snažím jíst úplně všechno. Ale mám své oblíbené kuchaře. Takže nemám přímo k žádnému pokrmu nějaký odpor, že bych něco neochutnal. Ale samozřejmě mám rád českou klasiku. Bůček, omáčky, řízek. A vždy nějakou dobrou, sladkou tečku. Naše babča výborně peče, takže tomu se nedá říct ne.

Vy ale také hodně sportujete, ne?
Snažím se. Sport mám rád už od dětství. Vždy jsem se snažil nějakým způsobem hýbat, sport je pro mě takový relax.

Přemek Forejt vám v MasterChefovi vymyslel i přezdívku Celer.
Řekl to spontánně a lehce a teď už mi tak říká docela dost lidí. Mára Celer.

Jak vůbec vypadalo to samotné natáčení? Prý se celá soutěž točí s velkým předstihem?
Natáčí se pět dní a my jezdíme domů na víkendy. Jsme v Praze na hotelu, všichni máme jedno patro, hezky se tam potkáváme, je tam příjemná atmosféra. Ana víkend se jezdí domů za rodinou. Myslím, že zrovna mezi námi byla extrémně dobrá. Možná to ani produkci úplně chvílemi nevyhovovalo, protože jsme úplně netvořili žádné konflikty, co má možná český divák rád.

Porotci jsou v kuchyni jako doma. A jsou schopni vás moc hezky namotivovat. Myslím si, že i to je velké kuchařské umění.
Marek Ciler, finalista soutěže MasterChef

Vy jste se měli všichni rádi a podporovali se.
Aspoň to tak bylo do doby, dokud jsem tam byl. Opravdu jsme z nás cítil kamarádství, po natáčení jsme šli třeba všichni na pivko nebo na jídlo. Co se dělo, když jsem pak odešel, to už nevím.

Díky soutěži MasterChef se Marek Ciler dostal do své vysněné kuchyně|foto:archiv Marka Cilera

A konkrétně mezi vámi a další soutěžící Terkou vznikl dokonce ještě trošičku vřelejší vztah, vy jste spolu začali chodit.
Ano, chvilku to tam bylo. Představte si, soutěž MasterChef se natáčí 2 až 3 měsíce, jste někde zavření a je tam taková táborová atmosféra.

Čtěte také

Kuchařem téměř na Severním pólu. Jiří Bouz vaří skvělé české lahůdky chlapům v obřím kanadském dole

Co porotci, jací jsou? Musíme jmenovat, Přemek Forejt, Radek Kašpárek a Honza Punčochář, vynikající čeští kuchaři, mistři ve svém oboru.
Jsou to úplně normální lidé. Jsou úplně v pohodě. V televizi mají třeba nějaké role, ale ani na jednoho z nich nemůžu říct nic špatného. Naopak. Platí to jako v klasickém životě, jak já k vám, tak vy ke mně. Já jsem třeba měl hned na začátku soutěže problém, že jsem něco nevěděl. Přišel za mnou Radek a říká Máro, pokud něco nevíte, tak se normálně zeptejte. Porota v průběhu vaření chodí kolem, neporadí vám celý recept, ale je schopná vás trošku nakopnout.

Ale někdy i rozhodit.
To také. Protože oni, když vidí, že všechno krásně stíháte, tak třeba přijdou a řeknou, že by k tomu ještě přidali například maso. A ještě houby. Ovšem i naopak, pokud tam je nějaká deka v průběhu vaření, a oni jsou v kuchyni jako doma, tak to hned poznají. A jsou schopni k vám přijít a říct vám něco, co vás v tu chvíli dokáže moc hezky namotivovat. Myslím si, že i to je velké kuchařské umění.

Jakub Schmidt a Marek Ciler ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Kde vás můžeme potkat teď? Kam vás vítr zavál?
Teď mě vítr zavál na Aparthotel Svatý Vavřinec v Peci pod Sněžkou, kde se nám daří dělat něco, co tady možná ještě úplně nebylo. Zvu tam právě své kamarády a kolegy z MasterChefa a vaříme tam jídla, která buď oni sami dělali v soutěži, nebo jsou pro ně nějakým způsobem jejich značkou. Vaříme vlastně náš příběh, co se dělo v soutěži MasterChef. Lidé to mohou normálně ochutnat.

Říká Mára Ciler z Trutnova, účastník poslední řady oblíbené televizní soutěže pro amatérské kuchaře MasterChef Česko 2023. Moc děkuji za návštěvu.