Vojenský historik Řepa: Válka neskončí nejméně další dva roky. Rusové přitom ztrácejí budoucnost

Historik Řepa z Katedry teorie vojenství na Univerzitě obrany v Brně sleduje region už 17 let. „Myslím, že to nakonec bude směřovat k nevyhnutelnému kolapsu jedné či druhé strany,“ uvažuje.

Čtěte také

Historik Smetana: Putin je stále jen Stalinova „soft verze“

„Pokud Ukrajina zůstane podporována – teď se po rozhodnutí amerických zákonodárců zdá, že poměrně masivně –, měla by být schopna znovu čelit těm největším náporům ze strany Ruska. Dokonce poměrně dlouhou dobu, byť i tam vidím problém, protože klesá už i ochota společnosti nasazovat vlastní životy.“ 

Pokles podpory vnímá historik Řepa jako logický, protože se konflikt vyvíjí a má obrovské množství obětí. „Ale u Rusů je vidět, že ztrácejí budoucnost.“ 

„Mimochodem ta částečná mobilizace v Rusku, která byla vyhlášena na podzim 2022 a po které následoval exodus zhruba milionu lidí v produktivním věku, to jsou velké ,záseky‘ do ruské společnosti. Asi se to teď nezdá, ale dřív či později to bude mít fatální dopady,“ uvažuje s tím, že jim budou chybět hlavně mladí v produktivním věku. 

Čtěte také

Dohodám s Putinem může věřit jen naprostý blázen nebo hlupák, říká bývalý šéf Ústavního soudu Rychetský

„Když se podíváte na aktuální situaci na frontě, je vidět podstatně větší a silnější iniciativa na ruské straně – mají víc lidí i techniky. Dá se to kompenzovat, protože ,papírové předpoklady‘ ani v dřívějších konfliktech nehrály zásadní roli.“ 

„Ve své době, na počátku 1. světové války, se i carské Rusko tvářilo, že zvládne téměř jakékoli výzvy. Počtem vojáků měli největší evropskou armádu, možná i světovou, ale přesto – po různých velkých porážkách a poté, co armáda nebyla vedena zrovna efektivně – se jim jejich chyby nasčítaly. A po třech válečných letech bylo carské Rusko z války vyřazeno,“ připomíná s tím, že to bylo ještě složitější, ale zjednodušeně se to tvrdit dá. 

Efekt náhlé události

„Teď se sice zdá, že je Rusko z Kremlu stále vedeno vládou silné ruky, ale efekt náhlé události, náhlého vyhřeznutí nastřádaných negativních nálad, se stát může a to by pak mělo negativní dopad.“ Podobné se ale může stát i Ukrajině, která víc trpí nedostatkem vojáků a stále ještě zbraní a munice. 

Čtěte také

Pokud se nebudeme Putinovi bránit, brzy bude na slovenských hranicích. A Fico ho uvítá chlebem a solí, varuje hudebník Kocáb

„Ale na to, že by Ukrajinci mohli se stávajícími silami vzít zpátky Krym, to skutečně nevypadá. Možná kdyby se jim podařila loňská letní protiofenziva, bylo by to jiné. Ale ta se nevydařila a podle toho, co dnes víme, tak s tím, co měli k dispozici, se ani podařit nemohla.“ 

Aktuálně má podle vojenského historika blíže k přetlačení soupeře Rusko. „Uvidíme, jak s tím zahýbají nové zbraně pro Ukrajince, které tam mají začít proudit. Spíš si myslím, že dřív či později se ukáže nesmyslnost války, bude se muset přikročit k jednání – ale obě strany budou mít diametrálně odlišný pohled na to, co chtějí získat, že to taky dlouho k ničemu nepovede,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.