Vadí mi, že z celé Máchovy životní pouti se vytrhává jen erotično, konstatuje badatelka
„Máchův Máj ve své době nebyl pochopen, je to jako kdyby byl vržen kámen do poklidné hladiny jezera. Rozčeřil českou společnost,“ říká vypráví regionální badatelka, knihovnice a publicistka Renata Mauserová. Jak hledat příběh skutečného člověka v osudu, který známe jako romantický obraz rozervaného básníka? Poslechněte si celý rozhovor.
Když jsem se připravoval na tento rozhovor, tak jsem si uvědomil, že si myslím, že jedu k Máchovu jezeru. Ale nejedu k Máchovu jezeru, jedu k Velkému rybníku. Opravdu nikdy nebyl oficiální název Máchovo jezero?
Čtěte také
To je velice zajímavá kapitola v dějinách našeho Velkého rybníku. Dala jsem si tu práci a zjistila jsem, že během historie měl Velký rybník celkem devět jmen a nikdy nedošlo vyloženě k oficiálnímu přejmenování. Velké úsilí o jeho přejmenování probíhalo ve 30. letech 20. století. To bylo podmíněno trošku i takovým vlastenectvím, protože tady v této oblasti převažovalo německé obyvatelstvo. Takže Velký rybník byl znám především pod německým názvem Großen Teich. Ale české obyvatelstvo usilovalo o přejmenování na Máchovo jezero.
Dokonce i majitel vodní plochy hrabě Karel Arnošt z Valdštejna neměl nic proti oficiálnímu přejmenování. Jenže bohužel nastaly jiné historické události, druhá světová válka, takže se od oficiálního přejmenování upustilo. A po odsunu německého obyvatelstva Češi už ten rybník nenazval jinak než Máchovým. A dneska už víme, že v podstatě není potřeba žádat o nějaké oficiální posvěcení nějaké instituce. Je to místo, které se dlouhodobě nějakým způsobem pojmenovává, místní ho mají ve své mysli takto zakomponované, takže se tím ten název oficializuje.
Nyní jsme v Památníku Karla Hynka Máchy. Vidíme na obraze slavného Máchu?
No, co se týče portrétu Karla Hynka Máchy, tak v podstatě do dneška nevíme na sto procent, jak vypadal. Proč by se nechal ilustrovat? Tak významný nebyl, aby se udělal jeho portrét. Takže když se poprvé zjišťovala, jaká je vlastně jeho podoba, když v roce 1858 měl být vydán almanach Máj, kde chtěli editoři mít portrét Karla Hynka Máchy, tak najednou zjistili, že nemají žádnou jeho podobu. A teď to začalo – kdo teda vlastně nejvěrněji vystihne Máchu? Takže máme snad 60 portrétů Karla Hynka Máchy.
Léta letoucí jsem žil v domnění, že je to taková výkladní skříň romantismu. V Praze se chodí na Petřín, protože je tam Mácha. Ale při bližším ohledání zjistíme, že Máchova báseň Máj je ponurá, když tam vplétají otcovraha. To přece není nic, co by mě mělo povzbudit k lásce?
Ale povzbudí vás k lásce první zpěv – byl pozdní večer. Když tam se ta příroda chystá k lásce, k milování. To, že tam potom následuje smrt, je svým způsobem i život.
Rozčeřil českou poklidnou společnost
Napsal to Mácha podle skutečné události?
Řekla bych, že v podstatě ano, že se určitě nechal inspirovat skutečnou událostí, která tady na Dubsku proběhla. A představte si, že 7. května 1774 došlo k otcovraždě tady na Chmelnicích u Dubé, kdy syn zabil svého otce, protože mu bránil v jeho lásce. A ten syn se ke svému činu doznal. V Mladé Boleslavi v červnu byl popraven. A Mácha, když přišel do našeho kraje, tak se tady mohl setkat s tímto příběhem otcovraždy, mohl se podívat na popraviště, které tam v té době ještě bylo. Jeho přítel ze studií Eduard Hindl, který tady pracoval, tak ho sem přivedl a vyprávěl mu o všech těchto skutečnostech…
To všechno inspirovalo Máchu k tomu epickému základu Máje. Pak se strhla vlna negativní kritiky, protože Máj v té době nebyl naprosto pochopen. Říká se, že to bylo jako kdyby byl vržen kámen do poklidné hladiny jezera. Rozčeřil českou poklidnou společnost. Najednou vyšly verše, nebo kniha, která opěvuje otcovraha. Nemáte vlastně pocit, že by měl být až tak odsouzeníhodný. Spíš si kladete otázku proč. A jeho verše nejsou verše, které by oslavovaly nějakou vesnickou idylku, ideální lásku, je to takové až někdy syrové.
Čím je Karel Hynek Mácha pro regionální badatelku Renatu Mauserovou?
Čtěte také
Řekla bych, že s Máchou žiji už drahně let, protože jsem se jím začala zabývat ještě na vysoké škole. A potom, protože pocházím z tohoto kraje, tak jsem se s Máchou a s jeho dílem začala blíže seznamovat, poznávat ho i z toho regionálního hlediska, takže jsem se ho snažila pochopit jako člověka, nejenom si přečíst jeho dílo, nastudovat, co kdo o něm napsal, ale spíš si ho v sobě nějak probrat. Podle mých názorů, mých znalostí, mých povahových rysů se s ním nějak sblížit a poznat ho. Takže myslím si, že to je člověk, který je mi dost blízký, velice si ho cením jako spisovatele, básníka. Jako mužského bych ho tedy nechtěla, to se přiznám, že ne.
Došel váš vztah k Máchovi až tak daleko, že byste mu třeba odpustila přepjaté erotično, které čteme v intimních denících?
Říkám, že to byl mužský jako každý druhý, že jenom ti chlapi třeba o tom tak otevřeně nemluví. Myslím si, že žárlivců je mezi námi hodně, psali o tom i jiní, Ivan Olbracht a podobně. Dneska domácí násilí bují, akorát u Máchy se to někdy zveličuje. A co mně vadí, že se někdy vytrhává právě ze souvislosti, z celé té životní pouti Máchovy a z jeho díla jenom to erotično. A někteří jedinci, kteří Máchu neznají příliš dobře, tak o něm tvrdí, že to byl prostě špatný člověk. A to si nemyslím, že je správné.
Je Karel Hynek Mácha básník lásky? A posouvá se dnes na básníka pohled? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Ve staré Karviné se dobře žilo, spousta lidí by chtěla město zpátky, říká spisovatelka Lednická
„Několikrát jsem měla pocit, že jsem se dotkla něčeho většího,“ říká spisovatelka Karin Lednická, která vydala třetí díl séria Šikmý kostel.
-
Dříve se mu říkalo Rýbrcoul. Krakonošův původ se rozklíčovat nepodaří, říká scenáristka nové pohádky
Na Boží hod vánoční uvádí Česká televize pohádku Krakonošovo tajemství režiséra Petra Bebjaka, autorkou scénáře je televizní dramaturgyně a producentka Barbara Johnsonová.
-
At žije První máj! Od Moskvy až po Casablancu
Reportovat dění v prvomájových průvodech byla za komunismu dřina. V 50. letech kvůli militaristické atmosféře, která v průvodech vládla, v letech normalizace kvůli nudě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.