Sběratele a vykradače pokladů dělí tenká hranice
Chráněné lokality čelí stále častěji nájezdu neohleduplných hledačů trilobitů. Ke svému sběru nepoužívají jen kladívka, ale i krumpáče nebo bagry. Na druhé straně existují sběratelé zkamenělin, kteří zákon respektují a trilobity sbírají na povolených lokalitách. Pro ně je sběr koníčkem. Ale kdo nebo co určí, který trilobit pochází z chráněného území, a kterého si sběratel vzít může? Je zákon o paleontologických nálezech dostatečně přesně zformulovaný?
Na českém území najdete hodně zkamenělin. A některé z nich jsou velmi vzácné. Proto je naše republika pro novodobé hledače trilobitů doslova rájem. Tyto hledače pozůstatků dávného života můžeme rozdělit do dvou skupin - jednu tvoří bezohlední vykrádači pokladů. Po nich zůstávají díry v zemi. A pak jsou tu sběratelé, kteří zákony respektují a sběr trilobitů je jejich koníčkem.
Zkameněliny si můžete koupit v některých prodejnách, na burzách a i v prostorách Národního muzea v Praze. Konkrétně prosklenou vitrínu s přírodninami najdete v přízemí. Tam také míříme. Měl by nás tam čekat Jiří Vedral, který do malého obchůdku u schodů a kavárny dává přírodniny, včetně zkamenělin do komise. "Ve vitríně můžete vidět preparáty všech možných zkamenělin. Jsou to preparáty různě ze světa, jsou tam udělané u přívěsky ze zkamenělin, je to všechno ve formě dekorativního předmětu s určitou dávkou autenticity," uvedl Jiří Vedral.
V Pod kůži z 9. října už zazněla zpráva, že v této vitríně si může zájemce asi za 200 až 900 korun koupit zkamenělinu trilobita, která pochází z chráněného území. "Je to nesmysl. Byla tu jmenovaná lokalita Jince-Vinice, to je typová lokalita, kde je střed českého středního kambria. Identický materiál, který je na této chráněné kambrické lokalitě lze v okolí Jinecka najít na dalších třiceti, čtyřiceti místech, na soukromých pozemcích, při různých příležitostných výkopech. Všude v okolí se tyto zkameněliny dají najít," doplnil Jiří Vedral.
A do jaké míry je etické, že se v Národním muzeu prodávají zkameněliny? "Ten materiál, který se ve foyer nabízí, tak to je materiál, který nemá nějakou vysokou vypovídací vědeckou hodnotu. Jedná se spíš o typ materiálu, který je v našich muzeích zastoupený všude a muzea už o něj třeba nemají ani zájem. Připadá mi to rozhodně etické, protože si myslím, že to k Národnímu muzeu patří," míní Jiří Vedral.
A co laik, který přistoupí k vitríně nabízející různé zkameněliny, lastury a podobně? Nemůže si říct, že právě tyto exponáty pocházejí ze sbírek Národního muzea? "Ano, to se může stát. Může si říct, že to je třeba vzorek, který ani v expozici neviděl. Ale návštěvníci by si měli uvědomit, že v expozicích je jen fragment sbírkového materiálu, který Národní muzeum vlastní. To co se tady prodává, tak je materiál, o který by Národní muzeum asi zájem nemělo, a kdyby mělo, tak by mě jistě oslovilo," vysvětlil Jiří Vedral.
A ověřuje, z jakých lokalit pochází materiál, který přinese někdo s tím, že by rád svůj nález udal do komise právě do stánku se zkamenělinami v Národním muzeu? "Pokud někdo za mnou přijde s kamenem, zeptám se ho odkud to je, protože nelokalizovaná zkamenělina ztrácí jakoukoliv dokumentační hodnotu. Je to tak, ptám se vždycky, odkud to je. Ale v případě, že by tu zkamenělinu chtěli prodat, tak si to zjistím. Kdyby zavánělo, že je to z chráněné lokality nebo je to sledovaný materiál, že to nějak zavání nezákonností, tak od toho dávám ruce pryč," řekl Jiří Vedral.
Amatérský sběr je záchranou pravěkého materiálu
A vracíme se do prostor Národního muzea Praha. Tu je také přírodovědné muzeum. Jeho paleontologické sbírky jsou rozsáhlé. A stejně jako jiní paleontologové, tak také ti z Národního muzea už mnohokrát zažili, že si několik dní předem v nějaké lokalitě připravili půdu, aby mohli ze země vyzvednout drahocenné fosílie živočichů, a když se tam pak vrátili, našli jen ohromnou černou jámu. Hledači zkamenělin je předešli a lokalitu zdevastovali. Může za toto nelegální rabování českého území špatný zákon?
Paleontologické nálezy řeší zákon 114 z roku 1992. A podle něj se zkameněliny nesmějí sbírat na chráněných územích, vysvětlil ředitel přírodovědeckého muzea Jiří Litochleb. "Na ostatních lokalitách, které nejsou chráněny, je možno provádět povrchový sběr, ale tyto zkameněliny dost často slouží spíše k amatérskému sběratelství a jsou předmětem obchodu, protože nenarušují povrch terénu," upřesnil
Na základě zákona mohou lidé sbírat zkameněliny také v místech, kde se například hloubí tunely, stavějí silnice nebo nákupní centra. Tedy v místech, která byla dřív chráněnou lokalitou a kde půdu odkryjí bagry. "Vlastně sběr je záchranou toho materiálu. A v neposlední řadě jsou to i velké kamenolomy, které těží horniny k různému účelu. V našem případě třeba na Berounsku vápenec pro zpracování na vápno, cement a tak dále. A zase ty vápence obsahují spoustu zkamenělin, které skončí v drtiči a pecích. Pokud se tam dostane paleontolog nebo sběratel, tak materiál zachrání," řekl Jiří Litochleb. I z těchto důvodů je velmi složité určit, jestli ten který trilobit pochází z chráněné lokality.
Řada lidí sbírá trilobity a je to jejich koníček. Pak je tu skupina lidí, která zkameněliny bere nelegálně a obchoduje s nimi ve velkém. Po nich zůstávají hluboké jámy, dodal vedoucí paleontologického oddělení Jiří Kvaček. "Zájem je po jistých fosíliích, protože netěží všechno, ale jdou například jenom po celých trilobitech nebo některých vybraných fosíliích, které jsou pro ně pravděpodobně zajímavé. Ostatní materiál poničí," upřesnil.
A když mu řekneme, že máme trilobity z lokality Jince a Letné, a zeptáme se, jestli je tento trilobit chráněný, vysvětlí, že to určit prostě nejde. "Jince jsou široký pojem a chráněná lokalita na Vinici je jedna z mnoha, kterých se název Jince týká. Stejně tak se to může vztahovat na Letnou, protože tam je chráněn jeden malý výchoz, ale v současné době dochází k hloubení tunelu Blanka, takže tam je obrovské množství materiálu, který se může sbírat. Označení Letná může nést i tento materiál," doplnil Jiří Kvaček.
Paleontologové odmítají možnost, že by se v obchodě v prostorách Národního muzea zkameněliny z chráněných lokalit prodávaly. Kdyby se to prokázalo, jsou připraveni k radikálním krokům. Podle kurátora paleontologických sbírek Vojtěcha Turka se zkameněliny sbírají stovky let a některá území mohou být chráněná jen pár roků a fosílie z těchto lokalit byly sebrány před tím.
"Nabídka zkamenělin se objevuje nejen u nás, ale v podstatě ve všech světových muzeích. Je to zpestření sortimentu pro návštěvníky. V tomto směru nejsme žádnou výjimkou. Druhá věc je, že když byla uzavírána smlouva s panem Vedralem, tak byly řečeny základní podmínky, jak si ten prodej představujeme. A jednou z těch podmínek bylo, že se tady nebude prodávat materiál z chráněných lokalit, protože to Národní muzeum podporovat nemůže a staví se zcela proti tomu," dodal.
Paleontologové Národního muzea souhlasí s smyšlenkou, zpřísnit zákon o paleontologických nálezech. A považují téma, které Český rozhlas Radiožurnál a jeho pořad Pod kůži otevřel, za velmi důležité.
Zničených geologických lokalit přibývá
V Česku se rozmáhá nelegální sběr trilobitů a dalších zkamenělých živočichů. Území naší republiky je z tohoto hlediska velmi štědré. Určité skupiny lidí vykrádají i chráněné lokality. Především v okolí Prahy, na Příbramsku nebo v moravských Boskovicích. Nenávratně tak likvidují stovky milionů let staré stopy po jedněch z prvních obyvatel planety. O tom jsme už mluvili v předešlé části Pod kůže s odborníky Národního muzea Praha.
Petr Budil z České geologické služby a České geologické společnosti zná z vlastních zkušeností pocit vědce, kterému byla zničena vzácná geologická lokalita. V polovině 80. let jednu z nich, konkrétně na Letné, bohatou na trilobity studoval centimetr po centimetru. Když se jeden den opět vypravil lokalitu studovat, zjistil, že je ve skále více než dvoumetrová jáma. "Osobní pocity jsou v takovém případě nesdělitelné a nepublikovatelné," uvedl Petr Budil a doplnil, že podobných případů se v poslední době objevuje čím dál víc.
Podobných zničených či poškozených lokalit je v České republice více a jako příklad uvedl třeba "bázi kambria" na Vinici u Jinců nebo národní přírodní památku Vosek u Rokycan ohroženou masivním sběrem rokycanských kuliček. "Někdy se stává, že i řádně schválené odborné výkopy se stanou terčem vandalů," doplnil.
Kvůli těmto zkušenostem vědci pečlivě zvažují, které lokality vyhlásí jako chráněné. "Některá místa lehce tajíme," potvrdil Petr Budil. Některé lokality jsou však natolik významné, že by mohly být zavezeny třeba odpadky nebo mohou být ohroženy stavební činností. Právě vyhlášení takové lokality přírodní památkou by podobným nebezpečím mělo čelit. "Jsme samozřejmě na vážkách. Musíme pečlivě rozmýšlet, kterou lokalitu vyhlásit a kterou nevyhlásit. Těch lokalit jsou stovky," přiblížil geolog.
Mezi sběrateli zkamenělin jsou samozřejmě i slušní lidé, kteří s Českou geologickou službou a dalšími institucemi spolupracují. A právě osvícení sběratelé jsou podle Petra Budila pravým požehnáním pro specialistu. Geolog nemůže být všude a vzdělaný sběratel je ochoten vzdát se třeba krásné zkameněliny kvůli jejímu odbornému zpracování a při sběru mají snahu respektovat zákon. "Někdy se dokonce stávají autory nebo spoluautory odborných publikací. Třeba kolega Petr Kolář z Botanické zahrady Univerzity Karlovy se zasloužil, ač amatérský sběratel, o objev obřího trilobita, druhu, který tu podle našich dosavadních znalostí vůbec neměl být," dodal Petr Budil.
Před 90 lety vznikla Československá republika a zanikla Rakousko-Uherská monarchie. Jak se od té doby Češi a Slováci změnili? To bude nosným tématem pondělní Pod kůže, kterou na Radiožurnálu vysíláme po 11. hodině. Nezapomeňte si tedy v pondělí 27. října naladit Radiožurnál.
Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na naší e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.
