Romové nevěří institucím a ty rozhodují bez nich. Komunitní organizování ale funguje, říká vládní zmocněnkyně Fuková

5. duben 2024

Poslanci tří sněmovních podvýborů napříč vládní koalicí i opozicí jednohlasně přijali definici anticikanismu, kterou předtím podpořil i senátní výbor pro lidská práva. „Romové mají nedůvěru ve veřejné instituce a přijetí definice ji může pomoci postupně odbourávat a nastartovat dialog,“ věří vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková, podle níž je důležité upozorňovat na celospolečenské problémy, mezi které patří i protiromské postoje.

Moderátor: Jan Pokorný
Hosté: Apolena Rychlíková, David Klimeš a Lucie Fuková
Editorka: Daniela Vrbová
Zvukový obal: Jaroslav Pokorný
Grafika: František Novotný
Kreativní producent: Lukáš Sapík

S definicí anticikanismu přišla Mezinárodní aliance na památku holokaustu – právě osudy Romů za 2. světové války jsou podle Fukové často opomíjeny a vylučovány. Romové se ovšem potýkají i s řadou dalších problémů a bariér. Například v získávání vyššího vzdělání, zaměstnání nebo bydlení.

Poukazuje na výzkum společnosti PAQ Research, že u romských žáků je častěji diagnostikováno lehké mentální postižení, což prý může být výsledkem manipulace.

„Ta situace mi připomíná 80. léta, kdy jsem byla málem přeřazena do speciální třídy, kde většina dětí skončila ve zvláštních školách. Ti moji vrstevníci byli chytří a šikovní, ale dnes kvůli zvláštní škole nemají kvalitní zaměstnání nebo bydlení a jsou zadlužení či závislí na dávkách,“ dodává.

Slepé skvrny

Novinářka Apolena Rychlíková v této souvislosti poukazuje na to, že absolventi zvláštní školy měli do poloviny 90. let zakázáno dále studovat, což změnila až romská poslankyně Monika Mihaličková (rozená Horáková).

Čtěte také

„Ukazuje to na slepé skvrny, které ve společnosti máme, protože neromští poslanci to nevidí, protože se s tím nesetkávají. A není to jejich vina, ale ukazuje to, proč je důležité, aby všechny menšiny měly politické zastoupení,“ zdůrazňuje.

Komentátor David Klimeš se podivuje nad tím, že od dob Mihaličkové nemají Romové reprezentanty v parlamentu a politické strany se je ani nesnaží oslovit, aby získaly jejich hlasy. „Paní zmocněnkyně se může přetrhnout, ale chybí, aby to téma někdo z té komunity vzal a byl na relativně vysoké politické úrovni. Tak to má v demokracii fungovat,“ podotýká.

Rychlíková i Fuková neochotu vstupovat do politiky vysvětlují mimo jiné nevybíravými útoky ze strany majority i Romů samotných, vedle rasismu je totiž problémem i šovinismus.

O Romech bez Romů

Kvůli nízké důvěře v instituce se také Romové málokdy brání diskriminaci. Loni proti ní k ombudsmanovi podali jen 28 podnětů, z toho polovina se týkala bydlení.

„Je to smutné, ale většina Romů se s protiromskými postoji setkává od malička. Nebudete se soudit kvůli tomu, že vám někdo divným tónem říká, co chcete v obchodě, nebo si myslí, že kradete. Jsem hodně zvyklá, ale má to své meze. I od Romů některé poznámky zabolí, ale často jsou způsobené neznalostí, což mě velmi trápí,“ vysvětluje Fuková.

Čtěte také

Řada Romů se na ni totiž obrací s žádostí o konkrétní pomoc, protože neví, za kým má se svými problémy jít. Očekávají přitom, že vládní zmocněnkyně bude řešit každý jednotlivý případ, aniž by tušili, že to není popis její práce. Podle Fukové to odráží jejich špatnou orientaci ve věcech veřejných.

„Politika se často dělá bez účasti Romů, kteří na věcech dostatečně neparticipují. Jsou často pouze cílová skupina, ale nepodílejí se na tom, kam finance jdou,“ poznamenává.

Snaží se proto podporovat komunitní organizování, které je úspěšné například v ústecké čtvrti Mojžíř: podařilo se zorganizovat úklid veřejných prostor a zlepšila se i bezpečnostní situace.

„To jsou příklady komunitního organizování Romů a poté i přijetí komunity na lokální úrovni. Anticikanismus se projevuje i tím, že se na úřadech rozhoduje, aniž by u toho byli Romové zastoupeni,“ doplňuje Fuková.

Politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 6. dubna po 11. hodině a v neděli 7. dubna po 18. hodině.

autoři: Jan Pokorný , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.