Příprava na posmrtný život byla zásadní. Nový objev portrétů starověkých mumií v Egyptě vydává další tajemství
Poprvé za víc než sto let objevili vědci v Egyptě portréty starověkých mumií. Až nečekaně realistické podobizny se objevily při výzkumu hrobek u egyptského Fajjúmu jihozápadně od Káhiry. Jaromír Krejčí z Českého egyptologického ústavu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy prozrazuje, jestli může tento objev posunout i moderní technologie, které egyptologům pomáhají.
Obrazy v hrobkách byly z doby mezi prvním stoletím před naším letopočtem a prvním stoletím našeho letopočtu, tedy z takzvaného helénistického a římského období, kdy Egyptu vládli řečtí Ptolemaiovci a Římané.
Příprava na posmrtný život
Obrazy mají výjimečnou historickou i uměleckou hodnotu. V čem jsou cenné z historického hlediska?
Důležité jsou právě kvůli tomu, že dokládají propojení mezi řecko-římskou helénistickou a egyptskou kulturou, protože byly používány v rámci mumifikačního procesu a byly součástí mumifikovaných ostatků obyvatel především této oblasti Fajjúmu.
Zmínili jsme i tu uměleckou hodnotu. V čem jsou ty portréty významné v tomto směru?
Jsou velmi realistické, zobrazují právě ty pohřbené mumifikované lidi ve všech detailech. Ukazují účesy, šperky, oblečení. Kresby jsou velmi kvalitní.
Spojení toho a onoho světa
Portréty nám můžou pomoci lépe pochopit i to, jak starověcí lidé v těchto dobách chápali svět. V čem?
V této specifické době vidíme propojování řecko-římského života a staroegyptských představ, především náboženských. Vidíme, stejně jako v případě dalších kulturních fenoménů, třeba architektury, propojení těchto dvou sfér. Život na tomto světě byl vlastně přípravou na onen věčný blažený život.
Čtěte také
Právě mumifikace, zachování těla, podoby člověka a jeho jména plus dalších věcí, to všechno bylo jednou z důležitých podmínek věčného blaženého světa na onom světě po smrti. Bylo to důležité zajistit co nejlépe pohřeb a všechny pohřební zvyklosti, a to přesně podle pravidel tak, aby se tam ten člověk mohl dostat.
Jak ti lidé vypadali?
Moderní technologie nám dnes umožňují mnohdy rekonstruovat, jak lidé v minulosti vypadali. Mohly by tyto poměrně realistické obrazy nějak posunout tuto disciplínu? Například ukázat nakolik ty rekonstrukce odpovídají realitě.
Určitě, ty mumifikované ostatky lidí, kteří byli zobrazeni na těchto faraonských portrétech, byly scanovány, tam odpovídá věk a samozřejmě pohlaví. My samozřejmě používáme v dnešní době různé moderní prostředky na rekonstrukci podoby lidí.
Náš Ústav na toto téma uspořádal výstavu k dvojitému výročí významných objevů dvouset let rozluštěné hieroglyfického písma a sto let objevení Tutanchamonovy hrobky. V Karolinu potrvá do konce roku 2022. Prezentujeme tam výsledky CT snímkování a pak rekonstrukce podoby panovníky Tutanchamona. Takže určitě můžou tyto faraónské portréty při rekonstrukci podoby těchto lidí pomoci.
Související
-
Egypťané oceňují české archeology. Chtěli by je využít i při zpřístupňování památek
Už čtyřicet let mají čeští egyptologové koncesi v Abúsíru nedaleko Káhiry. Jedna z nejrozsáhlejších archeologických lokalit v Egyptě vydává jeden objev za druhým.
-
S rozluštěním záhadného nápisu pomohlo egyptologům prase
Českým egyptologům se v hrobce generála Menechibnekona z poloviny prvního tisíciletí před Kristem podařilo rozluštit část hieroglyfů, se kterou si dlouho nevěděli rady.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
