Přepis: Jak to vidí Pavel Kosatík – 27. června 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, v novém pracovním týdnu se můžete těšit na pětici rozhovorů v souvislostech. V příštích minutách se budu povídat se spisovatelem a publicistou Pavlem Kosatíkem. Buďte vítán, dobrý den.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Věnovat se budeme například psaní v souvislostech, další zkoušce v oblasti kultury a umění a například také geopolitické angažovanosti. Přeji nerušený poslech. Premiér Petr Fiala pronesl minulý týden mimořádný projev k národu, jak to sám nazval. Chtěl reagovat na aktuální politickou a ekonomickou situaci. Jako hlavní motiv svého proslovu si pan Fiala vybral energetickou bezpečnost. Jak, pane Kosatíku, hodnotíte vystoupení premiéra?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Teď přemýšlím o tom, že on projev přednesl, tuším ve středu večeřel, že jo. A dnes máme pondělí a pořád je to téma. Já to uznávám, že je. Takže asi to bylo pocta, podstatná věc nebo na, na poměry České republiky asi i mimořádná bych řekl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co jste si řekl možná, když jste se dověděl, že premiér promluví k národu?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, tak já /souzvuk zvuků/, ale když jsem slyšel, že to bude najednou na všech stanicích, tak, tak jsem si nebyl jist, jestli nějaká fatální zpráva nezazní, ale zároveň mě v momentální situace napadala jaká takže. Ale možná, že by podobná vystoupení předsedy vlády mohla být častější, aby, aby to nebyla taková mimořádka anebo aby i trošku jsem si vzpomněl na Václava Havla, který míval své Hovory z Lán, tuším jednou týdně, že jo? Bývalo to tak, a je teda pravda, že pak si na to lidi možná zvykli až moc a že ta poslechovost u pořadu klesla, ale myslím si, že pro společnost je důležitý, aby tady existoval někdo, kdo je s ní v trvalém kontaktu a kdo mluví i státnickým způsobem. A ten projev nebo to, to vystoupení určitě státnické bylo. Lidi, kteří se báli, že v zimě budou 3 měsíce sedět ve svetrech a nebudou mít doma čím topit, uslyšeli jasné sdělení nebo sdělení, že, že prostě zima nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vizi možná.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No a kromě toho ještě celou řadu dalších, ať už navrhovaných nebo prováděných opatření, takže jako za mě to byl projekt dobrý. Já jsem spíš byl překvapený, kolik lidí z mého okruhu, kde jsem to třeba až nečekal, jestli jsem to teda správně pochopil. Tak dával najevo tak jakoby celkovou podrážděnost, se kterou ten pan Fiala už ani samozřejmě nemohl. To už snad ani netýkalo jeho. Ale víte, jako by ta společnost byla někdy ve fázi, kdy vlastně téměř každej, kdo vystoupí, vyleze před ty lidi a odváží se něco říct, tak už a priori byl vnímán jako špatnej nebo, nebo přívrženec toho světa politiky, kterej je na opačném břehu než my. Zdá se mi, že se tady během těch posledních, nevím, jestli covidových let nebo během jak dlouhé doby, vytváří ne moc pro mě přijatelná averze vůči politickému světu, kterej my potřebujeme a potřebujeme ho ve funkční a demokratické podobě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdy jste se zmínil, pane Kosatíku, o těch různých reakcích. Ostatně bylo to i v médiích ale i na sociálních sítích. Vy jste mimořádně aktivní na Facebooku, na svém profilu. Tak jedni si ten obsah a formát pochvalovali a jiní kritizovali premiéra za to, že svým, vlastně tou formou to připomínalo tiskovou konferenci bez možnosti položit dotazy.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, tak už se stalo. No, tak, tak z toho třeba vyvodí poučení a příště ty dotazy tam budou. Toto bych neviděl jako klíčovou věc. On se snažil opravdu pokrýt jako ten nejrůznější vějíř těch, těch možných problémů nebo těch otázek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak bohatý byl právě ten vějíř, pane Kosatíku /souzvuk zvuků/ o zvyšování cen, premiér hovořil v úvodu relativně krátce. Naopak kauzu kolem Petra Hlubučka z koaličního hnutí STAN nekomentoval. Podle některých mohl například promluvit také o blížícím se českém předsednictví v Radě Evropské unie, které začne tento pátek. Ale jak jsem řekla v úvodu, to hlavní si vybral energetickou bezpečnost České republiky. Cíl, který chce dosáhnout energeticky suverénní Česko.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Ne tak ale to přece nebylo jediné jeho vystoupení v tom posledním týdnu nebo v těch posledních dnech. Já vím, že Hlubučkovu kauzu rozebíral při jiných příležitostech. Já u televize nesedím od rána do večera, ale zahlídl jsem to, takže určitě o tom i mluvil víckrát než já. Třeba vím, no tak nejde jedním pořadem vyčerpat všechno. No, bylo by fajn, kdyby i ti političtí odpůrci té stávající koalice, kdyby pokud s ní chtějí vstupovat do nějaké tvrdé polemiky, tak aby zároveň vždycky měli aspoň představu o nějaké alternativě a smysluplné, myslím demokratické. Proti tomu, protože, abychom si zase nerozbili všechno jenom ve jménu nějaké vize, která je nekonkrétní nebo ve jménu něčeho, co nemusí třeba vůbec existovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká spisovatel a publicista Pavel Kosatík. Žijeme pro knihy a je to sladké poslání ve světě upadajícím a zmítaném nepořádkem. Tento citát z románu Jméno růže od Umberta Eca bylo mottem, tato citace 27. ročníku Světa knihy Praha, Mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu. Vystihuje, pane Kosatíku dobu tento citát, kterou prožíváme?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Tak snad ano. Já jsem se to snažil vnímat intenzivně ten letošní knižní veletrh a myslím si, že pro většinu účastníků to fakt byla radost v tom smyslu, že i lidi, kteří se účastní knižního světa, který na první pohled není postaven na osobních kontaktech, tak jako, já nevím, třeba divadlo nebo některá média, tak se potřebujou setkávat a potřebujou být v tom osobním kontaktu. Aspoň teda to jednou za rok je dobrý se s lidma z celé republiky sejít a ujistit, že žijeme a že nás to pořád baví a že i přitom i při všech těch strašlivých problémech, jako je, já nevím, zdražování papíru a další věci, takže, takže pořád ten návůdek knižně vydavatelský je pozoruhodně virulentní a životaschopný, i když taky mám stavy, kdy je mně těch lidí a hlavně vydavatelů líto. Protože, když se dovídám, že vlastně vydání knížky dneska vypadá tak, že vy uzavíráte smlouvu s tím, že tiskárna vám ten papír dá, dejme tomu za 3 měsíce. Vy podepíšete kontrakt na určitý objem. Ale absolutně vám nejsou schopni říct, kolik ten papír za ty 3 měsíce bude stát. Takže to jsou takový smlouvy, na který jsme donedávna ještě nebyli zvyklí. A tak je to něco, co, co ten život hodně komplikuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prožívá tento obor jistou, nevím, jestli už použít hodně silné slovo krize? Ptám se i proto, že se množí zprávy o zkušenostech umělců, pořadatelů, které hodně zaskočil docela nižší zájem publika, než čekali po té dvouleté covidové pauze, po těch restrikcích, jakýma kultura se otevírala jako jedna z posledních ne úplně poslední. Zdá se, že vlastně jsme začali šetřit nebo zvažovat, do čeho investujeme. Propad hlásí velké arény, malé kluby i samotní umělci. Organizátorům chybí třeba technický personál. Jak je to právě v tom, v oblasti literatury, respektive nakladatelství?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, na tom knižním veletrhu jako nějaký propad zájmu vidět nebyl, ale /souzvuk zvuků/ přesně tak. Ale v tom to možná bylo výjimečné, zase co mám informace od kamarádů, kteří třeba jezdí po besedách nebo tak, tak lidi opravdu chodí váhavěji, než to bylo dřív. Čili něco možná podobného, jako říkají divadelníci, že přece jenom ty dva roky u z nás udělaly trošku ty jezevce, kteří víc zvažují, jestli z té nory vylezou nebo ne. Je mně to líto, snad se to rozběhne. Teď třeba tomu pomáhají, protože je léto, tak je hodně hudebních festivalů. Což jsou navštívené a jako lidi se možná budou přece jenom setkávat víc v těch letních měsících. A strašně bych si přál, protože ta kultura na distanc je sice taky možná, ale, ale všichni víme, jak nás to v těch posledního dvou letech bavilo, nebo nebavil, mě moc ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Změnila se, myslíte, pane Kosatíku, nějak chování, respektive zvyklosti čtenářů?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Myslíte třeba čtenářský vkus nebo tak? Těžko, nevím, jestli jsou pro to sociologická data, já jsem je nezachytil, ale vůbec bych se nedivil tomu, pokud tady mluvíme o jakési podrážděnosti nebo o podobných emocích. Kdyby se to třeba v té četbě projevovalo tím, že lidi budou méně vyhledávat konfliktní témata nebo ta, kde jako opravdu o něco jde. Kde se řeší, já nevím, politika nebo ten současný svět a kde ale, že třeba poroste obliba žánrů takzvaně únikových nebo, nebo zábavných nebo takových, kde nehrozí, že by člověka trochu bolela hlava.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vzpomínám si na jeden z našich rozhovorů, pane Kosatíku. Hovořili jsme o tom, jak naopak roste zájem o historická témata. Budeme spíš hledat něco v minulosti než v té současnosti, co se týče témat žánru?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, ale historická literatura to je široká škála, která pokrývá všecko to, co jsme teď řekli. To znamená, tam můžete unikat a můžete se do toho propadat, protože i fantazie je co si jako historická literatura, tak tam jste v bezpečné vzdálenosti od jakéhokoliv reálného problému. No a zrovna tak historie, zvlášť ta, ta moderní nebo současná, která je vlastně na dotyk s naší každodenností, tak ta naopak vám může zpřítomňovat to, to nejproblémovější z té reality včetně, včetně covidu, včetně politické krize, včetně války na Ukrajině. To, co bylo včera, je už dneska historií.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V historii jsou ostatně už takzvané devadesátky, to období po revoluci 1989, když se nad tím obdobím zamyslíte, vnímáte ho nějak možná jinak, v jiných souvislostech, v širších souvislostech?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
To je zvláštní, to kdybyste se mě na to zeptala před pěti lety, tak vůbec nevím, co bych řekl a asi bych se z té odpovědi snažil nějak vybruslit. Mně se ta polistopadová doba fakt hodně dlouho zdála, ne snad vysloveně historická, ale, ale velkých mezníků nebo velkých a hybný událostí prostá. My jsme to i kdysi řešili. Já nevím s Robertem Sedláčkem, když jsme vymýšleli České století, tak jsme si říkali co z té polistopadové doby kromě rozpadu federace, jaký vlastně byl mezník. Tak jsme si říkali, vstup do Evropské unie nebo do NATO, to jako na jednu stranu ano. Jsou to mezníky v učebnicích. Má smysl to, že je tam uveden příslušný letopočet. Ale zdálo se nám, že za tím není ten hybný děj, který tu epochu posouval. A zdá se mi, že dneska je lépe, když se ohlédneme za těmi 30 lety vidět to podstatné, co se v té době dělo a ono to většinou nebyly moc hezké věci. Protože já za podstatu toho polistopadového vývoje považuju různé takové více či méně pokoutní pokusy o uchvácení toho státu, které začaly už v devadesátých letech, kdy do politiky začali pronikat lobbisté, kdy se začalo ukazovat, že byznysu se daří tím lépe, čím víc je propojen s politikou. A pak začaly vznikat politické projekty, které byly z části byznysové. Z části se jednalo o politické strany, myslím první z nich byly věci veřejné, ale zdaleka nejenom jim se to vyčerpávalo. No a celé to vyvrcholilo tím grandiózním v uvozovkách pokusem Babiše, který opravdu teda velmi masivně se pokusil o to, aby ta jeho firma vrostla do toho státního aparátu, aby prostřednictvím všech nejrůznějších dotací, ať už evropských nebo vnitrostátních, se tím, těm jeho firmám dařilo. Takže u těch státních úředníků na ministerstvu jste kolikrát nevěděla, pro koho vlastně pracujou, jestli pro vás jako pro občanku nebo pro mě jako občana anebo pro velkopodnikatele, který shodou okolností zároveň taky sedí ve Strakově akademii, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pak je střet zájmů, už byl přijat, teda lex Babiš.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No my ještě toho Babiše úplně vyřešeno nemáme, jak víte, no. A paralelně s tím probíhal další nebezpečný trend, který jsme dlouho přehlíželi, aspoň teda v těch devadesátých letech, kdy jsme se domnívali, že Rusové ten náš prostor středoevropský vyklidili, že tedy s obchodem ruských vojáků se stalo to podstatné, samozřejmě stalo. Zaplať pán bůh, že tady nejsou. Ale oni svůj interes o nás, ten je prostě nepřešel. Oni ty agenty, které tady měli, tak možná na chviličku uspali, ale pak je zase jako v pohádce o Šípkové růžence probudili a, a teď jsou ty lidi zřejmě vzhůru a čili tenhle, toto vyplňuje ty polistopadové dějiny, tohle to dvojí nebezpečí, kterému ta naše demokracie se snaží bránit, ale často až se zpožděním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázka je také, proč vlastně lidé dali přednost ve volbách ne stranám, jako byla sociální demokracie nebo Občanská demokratická strana, ale proč vlastně zvítězilo svého času hnutí ANO 2011?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, tak to byl tam silný mediální tlak a tak a taková ta populistická masírka, tehdy byla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký mediální tlak máte na mysli?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, tak když si koupíte několikery noviny, tak nemusíte ani v těch novinách denně psát, Babiš je nejlepší, Babiš je nejlepší, ale mezi řádky nebo prostě dokážete přes ta média působit tak, aby, aby lidé najednou se cítili vaším vyvoleným vůdcem osloveni.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To by znamenalo, že všechna média psala teda pro hnutí ANO?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Ne, ale o ostatní média nebyla tak silně stranicky vyhraněná jako tato. To je, přece jenom máme dost médií zatím nezávislých, teda nebojují prostě za, za jednoho nějakého vyvolené.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Média by snad neměla bojovat, ale možná bych se vrátila, co je vám úplně nejbližší, pane Kosatíku, a to je vliv elit, intelektuálů. Jak to hodnotíte za těch více než 30 let?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, já vždycky musím předeslat před tím slovem myslím, ano, když to slovo se jenom tak se řekne, tak se někdy lidem automaticky otevírá ruka v kapse, protože můžou mít pocit, že se někdo na někoho chce vytahovat nebo, že zase ti bohatí se chtějí cpát na oči. Nebo že ti, kteří jsou v bulváru nebo v televizních soutěžích, anebo vůbec na televizních obrazovkách obden, takže nevědí, kdy přestat a že toto by měla být elita. Ale to nemusí nutně být elita. Já si myslím, že pojem elity je spjatý především s pocitem odpovědnosti vůči té zemi a ten by měli mít především lidi vzdělání, protože ti taky díky tomu vzdělání mají možnost rozumět probíhajícím procesům. A taky vlastně je to projev jakéhosi, já to schválně řeknu vděku za to, že to společnost člověku to vzdělání dala. To znamená, já jsem něco dostal, tak to v životě budu vracet. No a s touhle tou rolí těch elit já těžko můžu být spokojen, protože často se mi zdá, že když vezmu třeba jenom třeba spisovatele, ale, ale i jiné pomyslné skupiny, které by to ten široký elity se daly podřadit. Tak já je v tom veřejném prostoru prostě nevidím nebo neslyším. Jako dřív ještě třeba v těch devadesátkách, když se něco dělo důležitého a nemuselo to být ani tady, ale daleko ve světě, tak třeba ten klub Spisovatelská organizace k tomu vydal stanovisko. Nemám pocit, že se to děje dneska. Nebo pokud ano, tak pro mě neslyšně. Omlouvám se, pokud to dělají, já o tom fakt nevím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy jste mi řekl, že vlastně ta naše devadesátá léta se podobají těm dvacátým v první republice tím, že jsme se příliš zabývali samy sebou a nechali stranou geopolitiku.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, trošičku to tak je. Víte, když čtete třeba knihy jako je od Antonína Klimka Boj o Hrad, což je senzační kniha o První republice, tak ale i další knihy věnované zejména teda dvacátým a z části třicátým letům. Tak tam si uvědomíte, že ještě než přišel Hitler a než se hrozily nejhorší politické procesy ve stalinském Sovětském svazu tehdejším. To znamená, než se projevily skutečně podstatně ty katastrofy, takže tady u nás to byl takový politický ráj, že jste si ti politici žili spory, například o to, kdo má větší zásluhy o 28. říjen a absolutně vážně a se vší energií, včetně Masaryka, Beneše, Karla Kramáře a všech těch povstalců z 28. října, do sebe bušili a kdyby nepřišlo, nepřišly větší hrůzy, tak by v tom možná pokračovaly do dnes. No a my v těch devadesátkách jsme, marná sláva se domnívali, vždyť si na to možná vzpomenete, častá byla ta věta, že jsme konečně na té správné straně. Že jsme teda konečně měli štěstí po těch desetiletích smůly, že teď jsme s tím západem nebo s tou Amerikou a byla dlouho ta představa, že ten západ nás sám ochrání. A ona ta představa vlastně přežívá dneska. I dneska uslyšíte od lidí, kteří, kterým NATO nevadí, že NATO nás ochrání. Ta věta se pořád opakuje. A já nechci tady teď dělat paniku, že nás neochrání. Ale přesný, přesný, přesně by ta věta měla znít, že se ochráníme my sami prostřednictvím a ve spolupráci s tím severoatlantický aktem. Čili dávat důraz na tu naši vlastní účast a angažovanost v těch strukturách, kdežto my jsme k tomu a nejen v těch devadesátkách, ale strašně dlouho přistupovali pasivně. S tím, že stali jsme se tedy členy fajn. Od teďka to můžeme v podstatě hlavně kritizovat, protože už jsme za vodou. To byl taky takový hodně oblíbený termín. A vždyť víme, že vlastně do teď naše republika neplní ty finanční závazky, které například vůči tomu Severoatlantickému paktu má. Takže tady máme pořád velké dluhy. A jsou dané tím, že a to bych se vrátil možná k té roli elit, že ty elity nám nepřipomínaly, že to, že ta pasivita je zlem a že se nám to nemůže vyplatit. Naopak, že se nám to může vymstít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinými slovy podle vás bychom se měli vrátit k takové té geopolitické angažovanosti?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No a k přirozené iniciativě, která věřím, že je daností člověka, tady my, tady z nás to nějakým způsobem vyprchalo v tom minulém století a měli bychom si to sakra rychle teda zase znovu osvojit. V tom teda zase ta první republika. Já jsem jí teď kritizoval, že, že se lidi bavili žabomyšími spory, ale, ale v tom zase ta kuráž tam byla patrnější, větší, ve srovnání s dneškem, zdá se mi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy jste, pane Kosatíku, před pár dny oslavil životní jubileum.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Děkuji pěkně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Srdečně gratuluji. Předpokládám, že asi u nějakého dortu se svíčkami došlo i na nějakou bilanci. Kam byste chtěl napřímit vaši energii v těch dalších letech?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No jako o spisovateli se říká, že, když tu pojmu optimisticky, takže ty dobrý věci píšu i klidně v tak strašným věku, jaký mám já. Takže já bych rád doufal, že to kvůli čemu jsem se narodil, takže teprve přijde no. A to bude, to nevím, to kdybych věděl, tak by to asi, tak bych tomu asi nevěřil. No, prostě musí člověk naslouchat svému vnitřnímu hlasu, což s věkem většinou jde líp než třeba ve 30. Ve 30 si člověk myslí, že všem je 30 a neumí si představit, že někdo uvažuje generačně úplně jinak. Tak to já už třeba trochu jo. A tak bych rád z toho vyvodil nějakej takovej celkovej pocit. No asi mě to víc potáhne k beletrii, která se mi zdá, že proti té literatuře faktu nebo jak nazvat to, co dělám. Tak má o něco sdílnější možnosti, že v lidech oslovuje nejenom to racionálno, ne jenom tu rozumovou stránku, že jo. Já ve svých knížkách většinou argumentuju. Vy si o mých argumentech něco myslíte a v rovině rozumu komunikujeme. Ale ten třeba román nebo povídka, tak ve vás může otevřít ještě úplně jiný a zajímavější vrstvy, než je to racio hlubší a podstatnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To už je umělecká licence pak.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Jasně no /souzvuk zvuků/ to nebezpečí, aby člověk nevypadal jako, že od zdi ke zdi žánrově povolávat, to bych nechtěl. Rád bych prostě, kdyby v tom našel takovej smysl, kterej bude i pro jiné lidi jasně patrnej.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O jakém období sama, pane Kosatíku, píše lépe o tom, co jste prožil, anebo historii?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
No, ta současnost je, se stává, řekl bych čím dál ožhavější, ale to není důvod o ní nepsat. Ale mně, mně se to teďka připomíná, já píšu nějaký takový seriál do jedněch novin. Vždycky v pátek tam tiskovou dvoustranu a jsou to profily českých vzdělanců. A zatím ještě pořád jsou to lidé, kteří už nežijou, ale už za chviličku se dostanu mezi lidi žijící a já se toho nebojím. Mně to vyhovuje. Já často s těmi lidmi komunikuju, vlastně se všemi se budu snažit mimo jiné komunikovat, abych taky to postavil o jejich vlastní, na jejich vlastním sebehodnocením. Kromě toho, že já je nějak budu interpretovat. Ale to, že jste jaksi v přímém kontaktu s člověkem, kde jde opravdu o důležité věci, kde jde o špičkové lidi dnešní doby, tak to je teda, řekl bych zabíračka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když přemýšlíte nad vašimi knihami a díváte se na ně s odstupem času, tak byste je třeba některé napsal jinak v jiných souvislostech nebo nenapsal vůbec?

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Já jsem některé i dodatečně přeinterpretoval. Třeba já jsem kdysi napsal knížku o Pavlu Kohoutovi, jeho životopis a pár let potom jsem došel k trošku jiný náhledu na něj. Takže v dalších vydáních, nebo když dneska ta knížka vyjde, tak ještě vychází s takovým tím dlouhým doslovem. Kde já na to ještě jako vrhám trochu jiný světlo. Takže občas se to člověku stane.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje spisovatel a publicista Pavel Kosatík. Děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji vše dobré, na slyšenou.

Pavel KOSATÍK, spisovatel a publicista
Děkuju pěkně, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu, přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.