Přepis: Jak to vidí Pavel Havlíček – 18. listopadu 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Je tady pravidelný čas na rozhovor o aktuálních událostech v souvislostech. Prostor pro své názory bude mít v následujících minutách Pavel Havlíček, analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázkym dobrý den vám přeji.

Pavel HAVLÍČEK, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme prostřednictvím Skypu například alianční reakci na dopad rakety na polské území či novou politiku Německa vůči Číně, přeji nerušený poslech. Česká republika si včera připomněla 33 let od sametové revoluce. Konal se například pochod za demokracii v Praze, účastnilo se ho několik lidí, politici poukázali na důležitost svobody a demokracie, studenti zase připomněli klimatické změny. Pane Havlíčku, jaký máte ze včerejšího svátečního dne, který jste strávil, pokud se nepletu, v Kutné Hoře pocit?

Pavel HAVLÍČEK, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky
Můj pocit je velmi pozitivní, protože jsem viděl opravdu, že tyto listopadové dny dokážou semknout českou společnost v těch těžkých dobách, které, kterými se dneska prochází. Viděl jsem opravdu velkou euforii, vlastně takové vzepětí nálad ve prospěch demokracie, lidských práv, ale také velmi silné propojení mezi těmi historickými událostmi v České republice a také současnou situací na Ukrajině, která si vlastně prochází obrovskou agresí ze strany Ruska a potřebuje naši podporu, které se skutečně z české strany dostává. Tak Česká společnost je tou nejvíce, jedno z nejvíce opravdu ambiciózních ve prospěch Ukrajiny a její pomoci a to mě opravdu potěšilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle premiéra Petra Fialy připomíná 17. listopad nacistickou i komunistickou totalitu a křehkost i nesamozřejmost svobody a demokracie a je podle něj zapotřebí o ně pečovat. Vážíme si zmíněných hodnot, pane Havlíčku, svobody a demokracie?

Pavel HAVLÍČEK, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky
Já jsem to mezi těmi lidmi včera v Kutné Hoře viděl. Myslím si, že velká část české společnosti si těchto hodnot skutečně váží. Nějakým způsobem se k nim museli postavit všechny politické strany, všichni politici i ti, kteří to za s účastí demokracie nemyslí příliš dobře. Myslím si, takže opravdu je to něco, kde tenhle ten svátek nám připomíná, že tohleto jsou stavební kameny naší společnosti po roce 1989 a je to historická tradice, na kterou musíme navázat a skutečně pokračovat v tom boji za demokracii, svobody a lidská práva, protože ty skutečně rokem 89 neskončily, ale pokračují každý den a demokracie tak, jak se o ní často mluví, tak je prostě proces. Není to nějaký stav, ale je to kontinuální proces a jenom zapojením občanů občanské společnosti ale i politiků do tohoto procesu ji budeme moci udržet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila země čelí nyní snaze zkreslit vzpomínky na totalitu. Parafrázoval přitom knihu 1984 George Orwella, kdo ovládá minulost, ovládne budoucnost. Co si o tom myslíte, pane Havlíčku, na kolik jsme odolní vůči vnějším či vnitřním vlivům, co se týče dezinformací nebo snahy přepsat dějiny?

Pavel HAVLÍČEK, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky
Já si myslím, že skutečně ty události následující po 24. únoru ale i před ním ukázaly, že je tady část společnosti, která dokáže být snadno manipulována, jak určitými kruhy uvnitř české společnosti, tak potom v zahraničí například z Ruské federace, když naskakuje na takové velmi manipulativní narativy, které se týkají i naší vlastní minulosti, když já osobně jsem setkal s ním v některých rozhovorech s českými občany s tím, že oni dokáží tvrdit, že rok 1968 a události srpna 21. srpna byly vedeny ze strany Ukrajinců. Tohle to je opravdu jeden z těch manipulativních narativů, které já jsem osobně zaznamenal ve svém okolí, ale je jich celá řada dalších. A myslím si, že tohleto skutečně je ještě výzva, která před námi stojí. Je to výzva z hlediska úpravy a systému vzdělávání. Je to výzva z hlediska konzumace informací v médiích. Je to zkrátka opravdu něco, co s námi tady zůstává a dezinformace a manipulaci ve veřejným prostoru prostě zůstávají být velkou výzvou pro českou společnost i v těchto velmi tvrdých a řekněme v těžkých časech, které prostě těmto manipulativním narativům a jednotlivým i jejich představitelům prostě nahrávají, dávají jim dobrou příležitostí, jak se vyjádřit. Včera také jedna podobná demonstrace proběhla před budovu České televize. Tohle to jsou přesně věci které, na které si musíme dávat obrovský pozor, abychom na ně nenaskočili a nestali se obětí dezinformací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. Pozůstalí po obětech se konečně dočkali verdiktu ohledně sestřeleného letu MH17. Haagský okresní soud včera potvrdil, že tento let v roce 2014 sestřelila raketa ruské výroby z tehdejší separatistické části Ukrajiny. Na palubě tehdy zahynulo všech 298 lidí. Na doživotí odsoudil soud tři muže, které shledal vinnými z vraždy všech cestujících a členů posádky. Dva Rusové a jeden Ukrajinec byli odsouzeni v nepřítomnosti, čtvrtý obžalovaný Rus, který jako jediný měl u soudu právního zástupce, byl zproštěn viny. Pane Havlíčku, jak důležitý je tento verdikt? Dodám ještě to b, ukrajinský prezident Zelenský ho uvítal, nicméně podle něj je klíčové, aby zodpovědnosti byli jaksi přivedení organizátoři toho činu.

Pavel HAVLÍČEK, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky
Já s tímhle tím tvrzením naprosto souhlasím. Myslím si, že to včerejší rozhodnutí haagského soudu je velmi důležité. Na druhou stranu přicházejí opravdu až po mnoha letech, kdy jsme tuhle tu agresi viděli a stále vlastně trpí tím, že bude velmi těžce implementováno. Vy jste mluvila o tom, že vlastní tři ti odsouzení byli všichni v nepřítomnosti a bude obrovsky složité vlastně, jakým způsobem je přivést k té zodpovědnosti a odsoudit je skutečně za tenhle ten obrovský zločin. To souvisí s tím vyjádřením vlastně prezidenta Zelenského, protože tito tři pachatelé vlastně byli a jsou dodnes krytí, řekněme, ze strany ruského politického vedení, které může vlastně za tuhle tu situaci tím, že vyprovokovalo po roce 2014 vlastně tu agresi proti Ukrajině, která skutečně se přelila i do tohoto mezinárodního prostoru a vedla ke sestřelení vlastně toho malajského letadla MH17. Takže tohle to je skutečně ten větší kontext a bohužel prostě my vidíme, že západní společenství má jenom velmi slabé metody a možnosti, jak tento výrok vynutit a přivést tyto lidi k zodpovědností. Takže tady opravdu myslím si, že je nutné ten výrok soudu přivítat. Na druhou stranu zůstávají opravdu ty výzvy i z hlediska jeho implementace a naplnění skutečně v té reálné situaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přinese další eskalaci, co se týče války na Ukrajině dopad rakety? Zůstane to bez následků? Volodymyr Zelenský, prezident Ukrajiny zmírnil své předchozí tvrzení, že raketa, která dopadla na území Polska, vystřelili Rusové, řekl, že si tím už není jist na 100 %. Nicméně, zdá se, že Ukrajina si pořád myslí, že to byla raketa ruská z Ruska.

Pavel HAVLÍČEK, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky
Ano, vy referujete v tuto chvíli vlastně k těm uplynulým dnem, té tragédii.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přesně tak.

Pavel HAVLÍČEK, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky
V polském Všebodově, kdy vlastně podle těch dnešních informací pravděpodobně jen jedna ne dvě rakety dopadly na polském území. Stále se vede to vyšetřování o tom, jestli ty rakety měly původ ruský a nebo mohly pocházet z ukrajinské strany. Jenom na vysvětlenou tyto, pokud by to byla ta druhá varianta ukrajinská strana, tak jak funguje systém protiraketové obrany, tak skutečně vystřeluje své vlastní rakety, aby se střelila ty ruské projektily, které cílily samozřejmě na ukrajinské cíle. Ty varianty jsou tady minimálně dvě. V tom druhém gardu, že skutečně se mohlo jednat buď o rakety, které minuly tu, ten ruský projektil, anebo že trefili vlastně ten ruský projektil, ale srazili ho na polské území, takže minimálně tři vyšetřovací scénáře jsou určitě na stole. V tuto chvíli tak, jak postupuje dovyšetřování, tak se ukazuje, že ten přímý ruský útok na polský, polské cíle je spíš méně pravděpodobný. Na druhou stranu my ještě nemáme všechny informace. Co to znamená ale v tom širším kontextu, je samozřejmě to, že my vidíme, že ten konflikt, který probíhá od, nejen od 24. února, ale už od roku 2014 se v tuto chvíli dokáže přelít vlastně na území členského státu Evropské unie a Severoatlantické aliance. Znamená to, je to napětí mezi Západem a Ruskem, diametrálně narůstá, přestože ty rakety, i kdyby neměly původ ukrajinský, tak proč byl vystřelený z jednoho jediného důvodu, aby Ukrajina chránila své vlastní občany, své vlastní území proti téhle té agresi a je vidět,. Že prostě Ruská federace se nezastaví před ničím a bombarduje cíle i na tom nejzápadnějším konci a cípu ukrajinského území a tohle to opravdu nějakým způsobem přináší s sebou to napětí, které prostě v těch vztazích mezi Západem a Ruskem diametrálně narůstá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg k tomu úternímu výbuchu na východě Polska řekl, cituji, Rusko nese přímou zodpovědnost za to, co se stalo, protože vede na Ukrajině válku. Ukrajina má právo sestřelovat rakety, které míří na její města a kritickou infrastrukturu. Pane Havlíčku, jaký rozdíl v reakci Polska ale i celé Severoatlantické aliance by způsobilo, kdyby ta raketa byla opravdu ruská a dopadla na Polsko také prostě omylem. Co myslíte?

Pavel HAVLÍČEK, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky
Tohle to je vlastně i, řekněme, vyjádření, které přichází z nejvyšších míst v Polské republice a v posledních dnech, tedy od polského prezidenta Andrzeje Dudy ale i premiéra Mateusze Morawieckého, že pravděpodobně ta raketa nezasáhla polský, polský /nesrozumitelné/ vlastně úmyslně ale nějakou náhodou. Ať už z té či oné straně jak jsme se bavili. Co by to samozřejmě znamenalo, kdyby ta raketa přicházela z ruského původu, z ruské strany a chtěla zasáhnout Polsko, je prostě nějaký základ pro spuštění vlastně článku 5 smlouvy o Severoatlantické alianci. Tedy principu kolektivní bezpečnosti a rozpoutání obrovského konfliktu mezi západními zeměmi a Ruskem právě kvůli tomu, že skutečně Polsko by mohlo jako členská země vlastně v Severoatlantické aliance si vynutit a vyžádat vlastně podporu ze strany spojeneckých států, které by potom na základě svého vlastního uvážení reagovaly a měly by vlastně, pokud by ten článek byl uznán a schválen, prostě nějakým způsobem povinnost reagovat podle svého vlastního uvážení na tuhle tu agresi. Pokud by se stalo neúmyslně, tak samozřejmě existují i jiné instrumenty, jakými lze na tuto krizi reagovat. Uvažovalo se například o článku, spuštění článku 4 také smlouvy o Severoatlantické alianci, který vlastně předpovídá, že Polsko by mohlo, například spustit určitý konzultativní proces, který by nějakým způsobem vlastně umožnil další diskuzi o té reakci a nějaký způsobem by facilitoval i další postup v téhle té věci takže. Tady těch variant určitě bylo na začátku více. V tuto chvíli to vypadá tak, že Polsko si nevyžádá ani jednu z těch možností a bude spíše nad touhle tou, nad tímhle tím incidentem, nad touhle tou událostí uvažovat jako na určitém nechtěném prostě neúmyslné incidentu, který se musí vyšetřit. Ale tím, že je do toho zapletena i Ukrajina, tak jak jsme se bavit o těch třech scénářích, tak prostě Polsko nemůže, respektive bylo by velmi politicky obtížné, spustit tyto mechanismy a vynutit si vlastně silnější postup v té reálné politice ze strany společenství, toho západního společenství na úrovni Evropské unie či Severoatlantické aliance.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hodnotíte tedy, pane Havlíčku, reakce ať už Polska tak i Severoatlantické aliance. Správné, vhodné, vzhledem k té situaci často se vlastně všichni v těch vyjádřeních odvolávali nebo apelovali na to, abychom zachovali nebo aby si zachovali chladnou hlavu?

Pavel HAVLÍČEK, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky
To je vlastně to, co nakonec z toho vyplynulo. Přestože ty reakce například od státníků z našeho regionu střední a východní Evropy tak byly velmi ostré, tak bych řekl, že nakonec vlastně převážel tenhle ten přístup, spíše si zachovat chladnou hlavu, racionálně uvažovat nad tím, co může být skutečně realisticky uvedeno do praxe, že to může být například posílení protiraketové a protiletecké obrany na východním křídle Severoatlantické aliance, že to musí být posílení naší odolnosti a reakce na budoucí incidenty tohoto druhu. Tohle to jsou některé velmi praktické kroky, které mohu z toho vyplynout, ale jenom pokud zachováme skutečně chladnou hlavu. Přestože tenhle ten, tahle ta situace stála dva lidské životy, ale ty prostě jsou spojeny s tou, s tou ruskou válkou proti Ukrajině jako celku. Takže myslím si, že v tuto chvíli spíše převažuje tento, tento přístup a uchyluje se k tomu vlastně i polská strana, která chce dokončit to vyšetřování. Já bych sám, jestli ještě můžu doplnit, vlastně přemýšlel od, nad těmi reakcemi ze strany Evropské unie, ze strany Severoatlantické alianci jako velmi ostrými z hlediska diplomatického a politického jazyka. Včera ty, ta prohlášení, která jsem viděl, tak byla velmi ambiciózní ve prospěch Polska, ve prospěch polských občanů a polské obranyschopnosti. Na druhou stranu prostě zůstáváme v té rovině politického, diplomatického jazyka a teď teprve uvidíme ty praktické kroky, které například mohou pomoci Polákům lépe do budoucna být připraveni na tuhle tu situaci. Ta reakce už probíhá v samotném Polsku, ale určitě je záhodné, aby měla i ten mezinárodní komponent, a aby například i Češi, ale stejně tak Američané a další spojenci Polska vlastně přispěchali na pomoc a posílili obranyschopnost Polska, protože ono je přímo vystaveno těmhle těm konfliktním situacím.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak velké je riziko podobných incidentů v budoucnosti a hrozí i potenciálně dál od hranic?

Pavel HAVLÍČEK, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky
Já musím říct, že je poměrně vysoké právě proto, že když jsem upozorňoval na to, že Ruská federace se neštítí vlastně toho zasahovat ty cíle na Ukrajině v nejbližší blízkosti Severoatlantické alianci a Evropské unie, tak tohle to není první ten incident. Pokud se podíváme na několik uplynulých měsíců, tak například velká aféra, která se stala, řekněme, spíše v začátku té nové fáze ruské války proti Ukrajině, tedy raketové útoky proti tréninkové základně Javoriv, která je v bezprostřední blízkosti polské hranice přibližně 30 kilometrů od té hranice. Jenom připomenu pro kontext, to městečku /nesrozumitelné/, vesnička /nesrozumitelné/ je asi 6 km, takže je tam určitý rozdíl, ale tahle ta základna Javoriv na ukrajinském území, která byla masivně bombardována a byla na ní vlastně celá řada, například i západních instruktorů, kteří pomáhali ukrajinské armádě s výcvikem vojáků, tak byla zasažena velmi masivně. A ty raketové útoky dopadají i poblíž hranic s Polskou republikou, ale také například ne úplně daleko od slovenských hranic, takže tohle to je skutečně něco, kde my nedokážeme vyloučit, že tyhle ty incidenty nebudou nastávat i v budoucnosti a je vidět, že to agresivní Rusko prostě si nebude štítit vůbec ničeho a těmito podobnými, ať už úmyslnými nebo neúmyslným útoky v nejbližší, v nejbližším okolí společné hranice prostě nemůžou být vyloučený, a proto narůstá to napětí mezi Západem a Ruskem velmi, velmi racionálně. Prostě tohle to se, tohle to se děje a musíme to tak vyhodnocovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kreml z incidentu viní Ukrajince. Na sítích se Moskva posmívá Severoatlantické alianci, když jste, pane Havlíčku, zmínil hranice, tak Finsko se obává nárůstů nelegálních přechodů na právě rusko-finské hranice poté, co Rusko vyhlásilo tu částečnou mobilizaci, ze země začaly prchat tisíce Rusů a chce vybudovat 130-230 km jakýchsi plotů, které by zamezily na té případnému přílivu vlastně Rusů, jak bezpečné jsou hranice?

Pavel HAVLÍČEK, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky
Já si myslím, že hranice, které dneska jsou na tom východním cípu vlastně Evropské unie a Severoatlantické aliance jsou pod obrovským tlakem. Viděli jsme to vlastně v uplynulých měsících, kdy například běloruský diktátor Alexandr Lukašenko využívá vlastně migračních toků, aby vytvářel tlak na Polsko ale i Litvu a Lotyšsko. Vidíme tedy, že dochází k masivnímu zneužívání vlastně těchto, těchto toků občanů, ať už z Ruské federace nebo ze třetích států, který vlastně umožňovalo v minulosti Bělorusko ale také Rusko, aby přicházeli vlastně jejich hranici na území evropských členských států, případně členů severoafrické aliance, včetně například Norska. Takže opravdu tady dochází k velkému tlaku, který ano jak jste správně připomněla, souvisí i s těmi vnitřními procesy uvnitř Ruské federace, ale také uvnitř Běloruska, kde obě dvě ty společnosti trpí obrovskými represemi a v tomto posledním gardu také vlastně mobilizací, která vlastně nutí, může Ruské federaci se podílet na téhle té agresi, což velká část ruské společnosti prostě, prostě odmítá, nechce být sama zapojena do těchto bojů a nějakým způsobem se snaží vyhnout prostě té mobilizaci. A to ať už různými metodami uvnitř, včetně nějakého, nějakého útěku, anebo potom přesun do zahraničí. Takže myslím si, že tyhle ty obavy, které jsou na straně členských států, které sousedí přímo s Ruskou federací, jako je Finsko, jako jsou pobaltské státy nebo Polsko, tak musíme vnímat velmi citlivě, protože oni jsou opravdu vystaveni v prvním gardu, jsou pod obrovským tlakem tohoto, tohoto druhu. A nedivím se jim tedy, že se uchylují k podobným taktikám a politikám tedy například budování mostů a respektive budování plotů mezi, mezi oběma, mezi oběma zeměmi. Tohle to je prostě něco, co posílí jejich obranyschopnost a zamezí vlastně těm nelegální přesunům mezi oběma zeměmi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ty obavy vlastně z Putinových plánů a z té možné eskalace, situace jaksi vyjádřil i v rozhovoru pro irozhlas litevský prezident, podle něj Pobaltí je v Putinových plánech na obnovu impéria. Jak odhadujete možná další vývoj v těch nejbližších dnech nebo týdnech. Podle večerního vyjádření prezidenta Zelenského bez elektřiny na Ukrajině je více než 10 milionů lidí, což je přibližně čtvrtina populace země ve válce.

Pavel HAVLÍČEK, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky
Pokud se podíváme na ten vývoj na Ukrajině v poslední době, tak tam vidíme dvě velmi protichůdné tendence. Ta první je, že ukrajinská armáda jí se obrovským způsobem daří vlastně postupovat a osvobozovat další části svého vlastního území od té ruské agrese. Ruská armáda má obrovské problémy a vlastně z toho regionu se postupně stahuje, stahuje na druhé břeh řeky Dněpr, kde se snaží nějakým způsobem zakopat a upevnit své postavení, přestože prostě jsou dále pod odstřelování a přípravou na další operaci ze strany ukrajinských ozbrojených sil. Takže tohle to je jeden trend, kdy Rusko ztrácí a Ukrajina má velmi dobrou dynamiku. Postupuje a osvobozuje své vlastní území. Dobrým příkladem toho bylo osvobození města Chersonu, vlastně jediného většího sídla, které Rusové dokázali vlastně po 24. únoru dostat pod svou kontrolu. Takže tady ten trend vnímám velmi pozitivně. Oproti tomu Rusku se daří bohužel stále tyranizovat a terorizovat ukrajinskou společnost. Vy jste mluvila správně o tom, že dochází k těm útokům proti civilní infrastruktuře, teplárenského a elektrárenského charakteru. Tohle to je obrovská výzva, když se opravdu dneska už jsme reálně prostě v topné sezóně, nastávají zimní měsíce, kdy opravdu je obrovský problém, pokud nemáte přísuny tepla, pokud nemáte přísuny elektrické energie. Tohle to je pro ukrajinské, ukrajinskou společnost, ukrajinské občany obrovskou výzvou. Reálně hrozí to, že prostě vypukne na základě toho a nesnesitelných podmínek, které budou Ruskem vytvořeny. Další vlna emigrace ze země uprchlictví tak, aby prostě rodiny s dětmi se dokázaly z té země dostat nějakým způsobem, prostě přežít ty chladné zimní měsíce. Tohle to bude ten, ten, ten trend, který uvidíme pravděpodobně v dalších týdnech a měsících, že Rusko bude pokračovat století taktikou tyranizování vlastně společnosti. Ale vojáci, ty ukrajinští vojáci budou dále postupovat. Takže já vidím tyhle ty dvě protichůdné tendence a my jako západ máme povinnost co nejvíce Ukrajině pomoci, ochránit svou infrastrukturu, aby nedocházelo k tomuto přesunu obyvatelstva, aby nedocházelo k vytváření prostě obrovsky složitých podmínek pro ukrajinské občany a oproti tomu, aby Rusko vlastně tímto způsobem nedokázalo na Ukrajinu ale skrze ní i na západní společenství vlastně dál tlačit. Takže ty následující týdny a měsíce budou v tomto smyslu opravdu zlomové, jestli Ukrajina a její společnost přečká tuto zimu. Myslím si, že je dobrý předpoklad pro to, aby v příštím roce se i boje přesunuly ještě víc v neprospěch ruské armády a že bude docházet k dalším osvobozováním toho ukrajinského území a dalšímu pádu vlastně a rozkladu ruské armády. Tohle to si myslím, že je něco, co uvidíme v těch následujících měsících, ale mezi nimi prostě musíme Ukrajině co nejvíce pomáhat se připravit na tu zimu prostřednictvím té takzvané winterizace, tedy přípravy na ty zimní měsíce a poskytování všeho, co je potřeba pro to, aby ta zima byla pro ukrajinské občany snesitelná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jestli několika slovy lze popsat, pane Havlíčku, co jste si řekl, když jste viděl snímek Sergeje Lavrova ruského ministra zahraničí na Bali?

Pavel HAVLÍČEK, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky
Byla často připomínáno ty karikatury jeho, když on on sedí v těch amerických, americkém oblečení se západem s technikou západní Providence a užívá si, řekl bych, do velké míry prostě to, že může být zahraničí, takže jednou není v izolaci. Je vidět, jak ta země hluboce klesla z hlediska jak morálního, tak řekl bych politického, i když odmítla vlastně na té úrovni, která měla být, tedy na nejvyšší, na prezidentské úrovni. Účastnice vlastně toho summitu na Bali G20, ale byl ten Sergeji Sergej Lavrov, který vlastně jako zachytil ty snímky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.

Pavel HAVLÍČEK, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky
Prostě vypadalo takto směšně našeho pohledu, kdy se jeho země snaží bojovat s tím Západem, ale přitom je tím naprosto ovlivněna a je mu vlastně naprosto podřízena z hlediska toho životního stylu, který prostě i nejvyšší představitelé Ruské federace jsou vlastně plně integrováni do tohoto prostoru, proti kterému se oficiální vymezují a s ním de facto vlastně bojují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček a jeho názor. Já vám za ně děkuji, k té nové německé politice vůči Číně se dostaneme příště. Mějte se krásně, na slyšenou.

Pavel HAVLÍČEK, analytik, Asociace pro mezinárodní otázky
Děkuji vám, přeji hezký den, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se připojuje, užijte si další vysílání.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.