Přepis: Jak to vidí Dagmar Dzúrová – 30. března 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Pozvání přijala profesorka Dagmar Dzúrová, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ráda vás vidím, dobrý den.

Dagmar DZÚROVÁ, demografka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, členka MeSES
Dobré ráno, děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hovořit budeme především o demografické analýze covidových statistik o integraci Ukrajinců v České republice i o životě lidí s Downovým syndromem. Přeji nerušený. Nová demografická analýza statistik ministerstva zdravotnictví zhodnotila informace o ochraně očkováním před nemocí covid-19. Podívejme se společně paní profesorko Dzúrová, co studie ukázala. Proč byl například začátek pandemie novým typem koronaviru nejtragičtější právě v Itálii a ve Španělsku?

Dagmar DZÚROVÁ, demografka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, členka MeSES
Děkuji za dotaz. Je to řada otázek, které jste položila. Já bych začala na to první otázkou. To znamená tím nejnovějším zjištěním, které jsme dělali s kolegyní doktorkou Klárou Hulíkovou Tesárkovou u nás na demografickém pracovišti. A sice chtěli jsme přispět k diskuzi nebo k objasnění ochranného faktoru očkování. Takže jsme zpracovávali individuální data, která jsou v takzvané databázi ISIN, kam se dostanou všechny osoby v Česku, které byly buď diagnostikování pozitivně, na covid pozitivně nebo očkováni. A jsou tam i další informace o jejich zdravotním stavu. Takže jsme vyhodnocovali tuto v databázi a chtěli jsme vlastně zjistit, jestli opravdu to očkování má ochranný účinek a jaký. V té databázi jsou údaje i o pohlaví, věku ale i variantách. To znamená i o tom, jestli ten člověk onemocněl Omikron nebo Deltou, protože ty jednotlivé varianty se liší z hlediska závažného průběhu. No a tedy na základě těch 4 milionů individuálních dat jsme vlastně provedli analýzu, kde jsme počítali primárně riziko úmrtí pro osoby s potvrzenou nákazou. My jsme tady si zvolili období od června roku 21, protože tou dobou už populace 18 plus mohla být proočkovaná, nebyly už tam takové ty věkové limity. Takže od té doby do, do ledna 22. No a vlastně ten efekt očkování jsme řešili z hlediska ukončeného, takzvaného základního očkování, což jsou ukončená teď ty dvě dávky a dávky posilující. Takže jsme ještě jako řešili, jestli tedy jenom základní očkování nebo posilující dávka. No a opravdu se potvrdilo, že například ta posilující dávka snížila riziko úmrtí u Delty versus neočkovaným téměř 8×, respektive 7,6 ×. Takže to riziko opravdu i z těch dat jako se ukázalo, že je obrovské pro ty, kteří kteří nebyli očkováni. No a pro Omikron ještě o něco silněji. No a v případě dokončeného očkování bylo snížení toho rizika téměř 3, o 3×, trojnásobné. Takže z toho jenom vyplývá, že dokončené očkování versus neočkované třikrát nižší riziko pro ty, kteří prodělali očkování a u posilující dávky téměř 8× nižší riziko toho závažného průběhu a úmrtí než neočkovaní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdybychom se podívali například na skupinu 60-69 let, tak jak snižuje vlastně to dokončené očkování riziko úmrtí v této skupině oproti neočkovaným.

Dagmar DZÚROVÁ, demografka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, členka MeSES
To je právě ta analýza, to je právě ta analýza, že jsme právě to řešili ve věku 60-69 let, jak to riziko, to je to, co jsou to čísla, která jsem říkala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A když se podíváme třeba na jinou věkovou kategorii?

Dagmar DZÚROVÁ, demografka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, členka MeSES
Tak víme, že nejzávažnější průběh /souzvuk zvuků/, no, tak my jsme analyzovali i ostatní věky, ale nechci tady ty jednotlivá čísla teď tady komentovat. Samozřejmě, že s přibývajícím věkem se zvyšuje to riziko závažného průběhu očkovaní versus neočkovaní. A nejvíc od věku 50 let, respektive od té kategorii 60, bych vzala kategorii 80, tak je tam ještě daleko vícenásobné riziko úmrtí těch neočkovaných než očkovaných.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Známe vlastně demografickou analýzu těch covidových dat i z té loňské zimy. Jak vůbec vnímáte, paní profesorko, Dzúrová tu současnou situaci, jakou možná strategii má nebo by měla mít, mohla mít vláda, když se podíváme na čísla těch nově nakažených, tak stále se pohybují plus minus kolem 8 až 10 tisíc denně. Ta týdenní incidence je aktuálně 436 případů na 100 tisíc obyvatel.

Dagmar DZÚROVÁ, demografka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, členka MeSES
Ta situace z mého pohledu je taková jako, jako stabilní. No, situace v podstatě nestabilní, protože i kolem nás se třeba v Rakousku, že jo Německu čísla nakažených prudce letí nahoru. Takže je to taková situace, že bychom měli být hodně ve střehu, co bude následovat. Nicméně lze očekávat, že pokud se zvýší počet jakoby nákaz v populaci, tak z hlediska toho, že teď dominuje Omikron ta varianta, která je ta BA.2, která je, jako způsobuje méně závažné důsledky. Takže by to nemělo mít tak vážné dopady jako ty předchozí, jako ta předchozí situace. Nicméně já jsem zastánkyně toho, že respirátory nebo roušky by se ve veřejných prostorách měly nosit i nadále. Jistě jste si všimla, že jsem sem též přišla v roušce. A situace, pořád máme virovou nálož v populaci a je dost vysoká. Takže zejména bych apelovala na skupiny obyvatel, kteří jsou ohroženější, mají sníženou imunitu, mají třeba další přidružené onemocnění nebo se stýkají s osobami, které jsou rizikové, aby se chránili, aby byli opatrní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, když se vrátím k té nové demografické analýzy těch statistik ministerstva zdravotnictví, tak jakou roli, co jste vyčetli demografové, vlastně sehrálo to omezení kontaktů lockdowny, následné uvolňování. Co zajímavého jste zjistili?

Dagmar DZÚROVÁ, demografka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, členka MeSES
No, tak zajímavého jsme zjistili to, zejména například bych tady zmínila studii kolegy Dana Prokopa, který se věnuje sledování pandemie na základě longitudinálních dat. Tak, že vlastně nejvíc, nejvíc kontaktů a nejrizikovější, bylo prostředí pracovní, kde dochází k nejvýznamnější jako, nejvýznamnějšímu přenosu toho onemocnění. A pokud byly třeba zavedené home officy tak, to výrazně snížilo šíření onemocnění. Tady bych si dovolila zmínit i ten rozdíl s ostatními třeba vyspělejšími evropskými zeměmi, kde bylo na home officech v době té, v těch vln, v těch výrazných vlnách vyšší podíl obyvatel než u nás. Takže ten home office hodně přispěl k tomu, že potlačil šíření vlny. A u nás přece jenom máme vyšší podíl obyvatel, populace ekonomicky aktivních i v průmyslu, kde nebylo, nebylo možné zavést home office. Takže to byl jeden z takových důvodů, proč jsme se i tak dlouho potýkali tady s tou virovou nákazou. No a další, jak jste se ptala na opatření, což už také z dat víme, že nejdůležitější je zavést ta opatření včas. Čím později se zavádějí, tím mají jako tím, tím, tím se musí vynaložit razantnější opatření a mají větší negativní dopady, větší negativní ekonomické a sociální dopady na populaci. Takže, když se zavedou včas, je to daleko lepší, hlavně nevyčkávat. Což bohužel se nám stalo už právě dvakrát, kdy se blížily v září volby a vlastně ty opatření se posunuly a rozběhly se nám ty podzimní a zimní vlny. A ta virová nálož v populaci pak už byla velmi vysoká a těžko zvladatelná. Ovšem to bylo ještě v době první. A ta druhá, když ještě tolik populace nebyla proočkovaná. Teď jsme v trošku lepší situaci, že populaci máme lépe proočkovanou, ale zase bych se tady vrátila k tomu, že už teď je zapotřebí se velmi, velmi pečlivě připravovat na podzim, na podzimní vlnu. To znamená, opět zavést to proočkování a včas. Hlavně ne, když ta vlna bude kulminovat ale už během letních prázdnin.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takže byste to viděla právě posílit to očkování, aktuálně se proočkovanost pohybuje téměř kolem 70 procent.

Dagmar DZÚROVÁ, demografka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, členka MeSES
U celé populace 64 % a v těch vyšších věkových kategoriích je to i třeba 80 % v těch nejvyšších věkových kategoriích, ale pořád je tam 300 tisíc osob ve v tom věku nad 65 let, které nejsou vůbec proočkovány a neprodělaly onemocnění. Takže jsou, jako do té podzimní vlny jdou s tím, že vlastně nejsou připraveni na ten střet s virem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje prof. Dagmar Dzúrová, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Před ruskými vojsky prchla z napadané Ukrajiny už čtvrtina ze 44 milionů obyvatel této země. Na 300 tisíc Ukrajinců dosud přišlo do České republiky, kde už beztak žije početná ukrajinská komunita. Integraci v souvislostech se budeme věnovat zítra v hodinovém speciálu Jak to vidí již po zprávách od osmé hodiny. Integrace cizinců do české společnosti, tak to je téma už dobrých 20 let pro výzkumný tým geomigrace na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Paní profesorko Dzúrová, jaké jsou vlastně poznatky, zjištění tohoto týmu?

Dagmar DZÚROVÁ, demografka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, členka MeSES
Ano, děkuji za dotaz. Tento tým já bych to tady jenom upřesnila, vede kolega prof. Dušan Drbohlav, který je hlavním expertem na tuto problematiku. A zabývá, já jsem tedy členem toho týmu a zabývali jsme se po několik desetiletí již zejména integrací právě Ukrajinců do české společnosti. Tady bych ale řekla, že to šlo o úplně jiné téma, protože se jednalo zejména o takzvanou pracovní migraci, ekonomická migrace, která měla úplně, ale úplně jiné jiný charakter, než jak, jaká migrace je, probíhá nyní. Ta ekonomická migrace velmi zjednodušeně je dána tím, že přicházeli do Česka především muži v ekonomicky aktivním věku, což bylo, asi 65 % tvořili muži. A většinou tedy svobodní, pokud přišli jako pár, tak v prvních fázích většinou bez dětí a děti nechávali jako rodičům, prarodičům. A oni tady byli jako ekonomičtí migranti s tím, že se snažili vydělat peníze, a když vydělali peníze, tak buď se vrátili zpátky na Ukrajinu, anebo tu rodinu stáhli, pokud jako ta integrace byla úspěšná a začali žít tady v naší společnosti. Teď co zažíváme, je úplně jiný typ, protože nejde o ekonomickou ale o válečnou migraci. Jsou to uprchlíci a jsou to především ženy s dětmi, takže to je úplně jiná situace. Vy jste položila otázku na tu integraci, kterou jsme řešili, když to velmi zjednoduším, tak jsme jako v těch zjištěních došli k tomu, že takovým hlavním, hlavním fenoménem je jazyk, aby vlastně ten imigrant rozuměl předpisům a a byl schopen se jako trošku nějak domluvit, což protože já jsem tam řešila tu oblast zdraví. Tak třeba tu problematiku zdravotního pojištění a vůbec zdravotní péče o migranty. No a pořád jsme se setkávali s tím, že jazyková bariéra byla tím hlavním problémem, proč se vlastně nezorientovali tady v té společnosti a proč třeba ty zdravotní problémy přecházeli, protože nevěděli, jaké mají možnosti a nerozuměli a tak dále. Ale dalším, protože to byli pracovní, jak jsem říkala migranti. Tak tady šlo o práci a ta práce byla především méně kvalifikovaná. Byly to většinou pomoc, pomocné práce a ti migranti, imigranti nově příchozí většinou byli na pozicích nižších, než jakou kvalifikaci měli. A čím vyšší měli vzdělání, tak tím hůře se smiřovali s tím, že jsou v nějaké podřadnější pozici. U nás funguje docela složitý systém, uznávání vzdělání, no takzvané nostrifikace, že se uznává to vzdělání, které měl, co se týká třeba lékařů, vysokoškoláků, zdravotních sester a tak dále. A ten proces trvá příliš dlouho. A bylo by zapotřebí ho zrychlit a tím se dostáváme i k současné situaci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem co se týče té jazykové bariéry, paní Dzúrová, tak vlastně, na čem to vázlo? Byla to malá dostupnost třeba kurzů, co se týče výuky češtiny pro Ukrajince, nebo jak si to vysvětlit? Nebo to byla třeba neochota, naučit se ten jazyk nebo prostě jaké jsou ty důvody?

Dagmar DZÚROVÁ, demografka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, členka MeSES
No, já bych řekla, že hlavní důvod byl ten, že pro ně byla primární ta práce, jako vydělat ty peníze a nezdržovat se příliš nějakými jazykovými kurzy. Takže ten pracovními migrant pracuje často 12 hodin denně. Často i jsme zjišťovali, zjišťovali, že to bylo i 7 dní v týdnu. A často byli i v pozicích jako nelegální migranti zařazeni na, na trhu práce. A ten migrant, jestliže pracuje 12 hodin denně 7 dnů v týdnu, tak už prostě je natolik unaven /souzvuk zvuků/ a další, že většinou oni žili jakoby pospolu. Takže i ten volný čas zase trávili spolu. Takže tady je právě rozdíl, jestli ta integrace je taková, že nevytvářejí komunity, ale jsou opravdu ve společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče té integrace, tak vlastně lze tyto zkušenosti, které jste udělali i vy jako váš geotým, nějak aplikovat na tu současnou vlnu? Vy už jste popsala, že nyní přijelo a přichází do České republiky úplně jiný typ vlastně imigrantů. Jsou to primárně ženy s dětmi.

Dagmar DZÚROVÁ, demografka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, členka MeSES
Zase o integraci víme to, že člověk se integruje do společnosti nejlépe, když nemá kolem sebe ty další ze své komunity. Tady bych řekla, že ten současný problém, který je, je migrace zejména do velkých měst. V současné době má, je v Praze z těch 300 tisíc, jak vy jste zmiňovala nově příchozích uprchlíků 100 tisíc v Praze. A tím pádem je ta integrace velmi ohrožena, protože třídy do, do škol budou, bude integrováno více dětí, než by mělo být, aby se vlastně úspěšně zaintegrovaly. Nejde o integraci jako takovou, ale mělo by být cílem úspěšná integrace. A pokud nebudou regionálně rozděleni, nebudou, což by umožnilo tu lepší integraci, tu lepší pomoc, zajištění i kvalitnějšího ubytování i nabídky práce. Než, když všichni budou ve velkých městech. Je to problém toto řešit a týká se to nejenom škol, začlenění do škol, nalezení práce pro ženy, ale týká se to zdravotní péče. Potýkáme se s tím, že je vlastně nedostatek psychologů, psychiatrů, nedostatek stomatologů, kteří by se starali o tuto příchozí populaci, která to nutně potřebuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Dagmar Dzúrová. Mentální opoždění různého stupně či různé zdravotní komplikace, má na svědomí nadbytečný chromozom v každé buňce Downův syndrom. Zlepšit život lidí s touto genetickou odchylkou a jejich rodin se už přes 25 let snaží společnost rodičů a přátel dětí s Downovým syndromem. Paní profesorko, vy jste byla 23 let předsedkyní tohoto zapsaného spolku a také spoluzakladatelka. Pracujete s podobnými organizacemi, ať už v České republice nebo na Slovensku. Jaké je vůbec povědomí i osvěta tématu Downova syndromu?

Dagmar DZÚROVÁ, demografka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, členka MeSES
Děkuji za tento dotaz. No, já doufám, že je čím dál tím vyšší povědomí o této problematice, což bylo i cílem toho založení spolku před těmi 25 lety, kdy to legislativa umožňuje, umožnila, aby takové spolky vznikly. A jedním z cílů bylo, jako změnit takový milieu ve společnosti, ten názor na to, jak, jak by měli žít tito lidé, že by měli žít s námi ve společnosti, nikoliv odloučeni někde v nějakých zařízeních, v nějakých ústavech a podobně. Ano naše organizace spolupracuje s evropskou organizací, což je takovej ten deštník, tam umbrella. Evropská organizace European Evropská asociace Downova syndromu EDSA, která, jejíž my jsme členy. A v současné době asi zase to otočím na aktuální situaci, členem je i ukrajinská organizace. Takže my třeba v tuto chvíli jsme v kontaktu s ukrajinskou organizací, s předsedkyní a snažíme se pomáhat právě rodinám, které přicházejí z Ukrajiny a potřebují se zaintegrovat do společnosti. Potřebují nalézt pro děti tady vhodné podmínky, jak z hlediska vzdělání, tak i zdravotní péče. Takže je to povědomí, jak vy jste se jste ptala, určitě za těch 25 let se posunulo. Společnost je už více otevřená, více nakloněná tomu, že lidé s postižením žijí mezi námi a že je dobré jim vytvořit takové podmínky, aby sem nám společně tady žilo dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy sama víte, že život dítěte s Downovým syndromem může být přes veškeré obtížnosti velmi pestrý, velmi bohatý. Ostatně výročí spolku jste oslavili velmi zajímavou výstavu obrazů, které namalovali právě umělci s Downovým syndromem.

Dagmar DZÚROVÁ, demografka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, členka MeSES
Namalovali ho ano, byl to takový projekt, kdy na velké plátno malovali společně pod vedení akademického malíře. Byl to vlastně takový projekt, kdy tým, tým osob s Downovým syndromem maloval a potom jako ten obraz, vlastně obraz, ono vzniklo několik těch pláten, byli vystaveni, vystaveny a odborná kritika se k nim vyjadřovala a hledala, kdo by mohl být autorem těch obrazů a vlastně nikdo to neodhalil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podaří se nám podle vás někdy vysvětlit, co a proč vlastně vede k této chromozomální anomálii?

Dagmar DZÚROVÁ, demografka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, členka MeSES
No, zatím, zatím se to nepodařilo, je to vedeno jako náhodná chyba při dělení buněk. A byť se výzkum zaměřoval na to, tak se žádná příčina neodhalila. Prostě někdy k takovému dělení s nějakou chybičkou dojde. A nezjistilo se, že by to souviselo s něčím jiným než s věkem matky. Větší riziko narození dětí s Downovým syndromem je, se pojí s věkem matky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, kdybychom si povídali 21. března, no tak možná bychom si dali každou ponožku jinou. To se stalo takový symbol vlastně Downova syndromu. Jaké formy terapie efektivně zlepšují kvalitu života?

Dagmar DZÚROVÁ, demografka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, členka MeSES
Tak, jak jste zmiňovala, jde zejména o mentální postižení. To znamená o postižení kognitivních funkcí, tak na to se primárně zaměřujeme a snažíme se jakoby posunout, udělat to maximum, co lze. Nikoliv na to, že bychom odstranili jakoby ten problém. Ale pomohli i vlastně překonávat ten určitý deficit. Takže tyto děti mají i třeba komplikace s komunikací, takže to jsou vlastně takové ty základní terapie, které, které zavádíme, rozvoj kognitivních dovedností, logopedie, ale samozřejmě důležitý je i sport, fyzická aktivita a vůbec péče o zdraví ale úplně stejně jak u ostatní populace. Takže zdravá výživa, sport a pozitivní nálada.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Péče jak jste řekl a láska.

Dagmar DZÚROVÁ, demografka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, členka MeSES
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prof. Dagmar Dzúrová, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a její postřehy a názory. Děkuji vám za ně. Mějte se pěkně, na slyšenou.

Dagmar DZÚROVÁ, demografka, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, členka MeSES
Děkuji a pěkný den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.