Politoložka Dvořáková: Stávka učitelů? Jde o nastavení systému. Vyloučení nepedagogických pracovníků mě šokovalo

Spolu se stovkami zaměstnanců mnoha firem, kteří se k odborové stávce připojili, se jedná o jednu z největších protestních akcí za posledních 30 let v naší zemi. „Vidím v tom hodně velkou symboliku. Stávka se koná přesně v den, kdy v roce 1989 proběhla generální stávka, která ukázala velmi nízkou míru podpory tehdejšího režimu. Stávka učitelů samozřejmě není protirežimní, ale jde o stávku proti politice současné vlády,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... politoložka Vladimíra Dvořáková.

Češi jsou podle ní v otázce stávek poměrně konzervativní a příliš často neprotestují. O to víc je třeba dnešní stávku brát vážně. „Často jsou výhrady učitelů zužovány na otázku financí a platů. Tak to ale není. Stávka učitelů, stejně jako protesty lékařů, souvisí s hlubšími problémy resortů a s nespokojeností lidí, kteří v nich musejí fungovat. A to je hodně vážné. Učitelům i lékařům totiž logicky záleží na prostředí, ve kterém se pohybují, na vztazích i na tom, jak je jejich práce uznávána ze strany společnosti.“

Bez asistentů, psychologů i kuchařek

To, že učitelé nevyšli do ulic dřív, se dá podle Dvořákové vysvětlit jejich očekáváním, podpořeným tím, že v posledním období došlo ke zlepšení jejich finanční situace.

Čtěte také

iROZHLAS

Jak zničit školství snadno a rychle

„Nepedagogičtí pracovníci ale z toho byli vyloučeni. Nejde ale jen o kuchařky, ale i o výchovné poradce nebo školní psychology. Psychických problémů u dětí narůstá a psychologů je nedostatek. Takže právě podpora těch, kteří jsou přístupní ve škole, by měla být naopak mnohem větší.“

Premiér Fiala považuje nicméně stávku za neodůvodněnou. Odborovým vůdcům podle něj nejde o úspory ani o důchody, ale o vlastní politické ambice. „Je pravda, že původní návrhy na škrty ve výši 30 miliard se nakonec nerealizovaly. Jde ale o další opatření. Navýšena má být například přímá výuka učitelů, zároveň se ale omezuje počet asistentů. Sice se někdy argumentuje tím, že na západních školách mají učitelé přímé výuky více než ti naši, ale nutno říci, že tam většinou nedělají dozory v jídelnách a o přestávkách. Zároveň mají při přípravě hodin k ruce asistenta. Toto u nás naprosto chybí a ještě se to bude zhoršovat.“

Investice do budoucnosti

Podle Dvořákové jde tedy o stav celého systému. „Protest je vyvolán nejenom tím, že nebyly naplněny původní sliby, ale hlavně tím, že místo aby se věci podpořily, tak se škrtají. Podmínky pro kvalitní učitele, kteří chtějí používat nové metody a zajímavé nástroje, se zhoršují. Snižuje se počet asistentů, kteří mohou na škole působit. Nepochybně je to cesta zpátky. A i když má ministerstvo školství velmi dobrou strategii 30+, kde jsou důrazy na určité aktivity a na posuny v českém školství, současné škrty ukazují, že současná vláda nebere tuto strategii z hlediska naplňování příliš vážně.“

Kroky vlády tak podle politoložky mohou ohrozit kvalitu výuky na českých školách. „Neprojeví se to samozřejmě hned. Ostatně proto tak vlády rády škrtají ve školství. Projeví se to za patnáct dvacet let. Jaká bude kvalifikovaná pracovní síla, taková bude produktivita práce a takové budou důchody. V tom je ta propojenost. Dnešní děti budou za dvacet let ti, kteří budou vytvářet finanční prostředky pro důchody a budou ukazovat to, jak tato země bude vyspělá...“