O důvodech vzniku Mezinárodního dne žen, i boji o volební právo s historičkou Kateřinou Portmann
Zdá se vám, že jít k volbám je naprostou samozřejmostí pro každého z nás? Nebylo tomu tak vždycky a týkalo se to především žen.
Například v Československu mohly ženy k volbám až od roku 1920 a ve Švýcarsku se volební právo pro ženy uzákonilo až v roce 1971, a to zdaleka ne ve všech kantonech.
Za svá občanská práva bojovala ženská hnutí už od konce 19. století. A právě odtud se vzaly počátky Mezinárodního dne žen.
„Počátky oslav MDŽ, těch oficiálnějších, můžeme vysledovat do roku 1911 v Dánsku, Německu a Rakousku - Uhersku. Jejich předhistorie sahá do konce 19. století do USA, kde ženy vyrazily do ulic, aby prosazovaly svá práva, to podstatné bylo právo volební. Oficiálně se mezinárodním svátkem stal až v roce 1977,“ vysvětluje historička Kateřina Portmann.
Co měly oslavy MDŽ lidem říct? Jaká byla volební práva žen v Rakousku – Uhersku? A jaké bylo ženské hnutí na Liberecku? Poslechněte si záznam rozhovoru.
Související
-
Ženy ve sborech hasičů i policie. Kolik jich slouží v obvodních odděleních Libereckého kraje?
Některé ženy vykonávají náročná povolání. Ať už se jedná o policistky nebo hasičky. Jaké to pro ně je a jaké zastávají pozice, zjišťovala redaktorka Kateřina Hartmanová.
-
Už jako malá jsem různě párala a sešívala medvědy, prozrazuje primářka Alena Schmoranzová
Více než 20 let je primářkou Ústavu chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou Alena Schmoranzová. Časopis Forbes ji zařadil mezi 50 Top lékařů Česka.
-
Ženy a věda. Řešíme vzorkování mikroorganismů ve vodě, popisuje svou práci biotechnoložka
Že nemusí být věda a technické obory ženám cizí, dokazuje liberecký Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Polovinu jeho zaměstnanců tvoří ženy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
