V novém kulturním centru Praze 7 probíhá společná výstava lightdesignérky Gabriely Prochazky, uměleckého skláře Jakuba Petra a multimediálního umělce Michala Pustějovského.
V rámci výstavy nazvané If it's an illusion, why does it feel so real? trojice umělců vystavuje svá nová díla. Všechny tři spojuje tendence propojovat nová média a vědecké poznatky se světem umění.
Když se v Berlíně před 11 lety konal první ročník festivalu digitální kultury re:publica, dorazilo na 700 bloggerů, letos přijela Chelsea Manning a dalších 10 000 lidí.
Z původně plánované samostatné výstavy mladé lightdesignérky Gabriely Prochazky nakonec vznikla výstava všech tří mladých umělců. „Pro mě výstava vznikala organicky. Potěšilo mě, že se Hance Pelánkové z Holešovické šachty líbila moje diplomová práce a instalace. Když jsem skončila digitální média v Ústí nad Labem, nabídla mi tamní sklepní prostory k samostatné výstavě. Představa udělat si vlastní sólo výstavu mě bavila, ale pak mě napadlo, jaké by bylo přijít s nějakým konceptem za kamarády, kteří přemýšlí určitým způsobem podobně. Přizvala jsem Michala Pustějovského a Jakuba Petra, se kterými jsem se potkala kdysi na stáži na Betzalel akademii v Jeruzalémě. Jak se pozorujeme na scéně, cítíme, že jsme si v poslední době blízcí,” říká v pořadu Artcafé Gabriela Prochazka.
Titul výstavy jsem původně zahlédla jako nápis na jedné zdi v Berlíně. Ta myšlenka se ke mně neustále vracela. Pak z toho pak vzniklo něco jako básně nebo úryvky či spontánní text, kde hodně pracuju s typografickými chybami. Jedna tato báseň bude vystavena i v Šachtě. Bude to světelná instalace na vedlejší dům.
Gabriela Prochazka
Samotná myšlenka, která stojí za názvem výstavy If it’s an illusion, why doe’s it feel so real?, částečně vychází z diplomové práce Gabriely Prochazky. „Literární část jsem věnovala „iluzivnosti”, perceptuálnímu zmatení smyslů, kde odkazuji na určité fyzikální vjemy a meditace. Z určitého úhlu pohledu zde vzniká určitá paralela mezi „iluzivností” všech našich vjemů.
V berlínském muzeu Martin Gropius Bau právě probíhá výstava Philippa Parrena, jednoho z důležitých představitelů současného postkonceptuálního umění.
Mladý umělec Michal Pustějovský představí během výstavy videoprojekci nazvanou True False, která není vytvořena pomocí kreslícího programu, ale prostřednictvím programu na modelování chemických vzorců. „Text jsem vytvořil pomocí molekul uhlíku ve vědeckém softwaru. Software má takovou funkci, že simuluje reálné vazby, které existují mezi atomy. Dokáže je vypočítat a zobrazit. Když se tento princip aplikuje na text, tak se text smrští do struktury, která by mohla fungovat v reálném světě. Text se v počítači materializuje,” vysvětluje umělec Pustějovský, proč ho projekt fascinuje.
Dvanáct výtvarných umělců do třiceti let a jejich 60 děl. Přednášky, diskuse, hudba v industriálním areálu. Tak vypadá jihlavský festival Nultá generace.
Holešovická šachta byla otevřena v květnu minulého roku. Kromě výstav pořádají také koncerty, djské party, divadla, improvizace a další. Cílem nového pražského kulturního centra je propojovat několik typů umění na jednom prostoru. Kromě speciálních událostí je možné posedět zde na dvorku a využít třeba i nabídky tamního baru a občerstvení.
K dispozici máme dva výstavní prostory a sklep. Chceme dávat prostor mladým začínajícím umělcům, kteří jsou na začátku své kariéry a chtějí světu ukázat svou tvorbu dříve než se zavedou a stanou se slavnými. Věk ve výběru ale roli hrát nemusí. Dáváme prostor také začínajícím kurátorům.
Hana Pelánková
Co se týká uměleckého zaměření výstav, není dramaturgie kulturního centra jasně specifikovaná. Cílem kurátorského týmu je naokak mít širší záběr, aby se lidé mohli navzájem propojovat. „Chceme lidem ukázat šíři umění, co vše se dělá a co je možná někdy považováno za umění,” říká galeristka Holešovické šachty Hana Pelánková.
Výstava If it’s an illusion, why does it feel so real? potrvá do 25. července. Holešovická šachta uvádí ve svých prostorách zhruba tři výstavy měsíčně, pokud tedy někdo přijde na jednu vernisáž, může vidět zároveň ještě další dvě výstavy.
Co dalšího je na výstavě k vidění? A na čem všem mladí umělci pracují? Poslechněte si celé ArtCafé s hudbou z letošního festivalu Creepy Teepee, kterou vybral Zdeněk Přidal.
Navrhuje nábytek, produkty každodenní potřeby i šperk, ale její největší vášní jsou svítidla, v nichž kombinuje kreativitu s klasickým řemeslem a špičkovými technologiemi.
V Čechách není moc letních festivalů, které by zajímaly zahraniční hudební servery. Kutnohorské Creepy Teepee je světlou výjimkou. Středověká gotika se ve městě...
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
