Na resuscitaci je nejtěžší včas poznat, kdy je potřeba, říká šéf leteckých záchranářů

18. červen 2019

Hostem úterního večera živého vysílání Experimentu Speciál v Ústavu organické chemie a biochemie byl předseda České resuscitační rady a vedoucí lékař letecké záchranky v Královéhradeckém kraji Anatolij Truhlář. Umí Češi poskytnout první pomoc? A jak správně resuscitovat?

VIDEOZÁZNAM: Jaká je budoucnost medicíny? Sledujte druhý přednáškový večer Experiment Speciál

Jak pomáhají v medicíně nové technologie? Jakubu Zachovalovi od mládí chybí část pravé ruky. I s tím to handicapem se stal špičkovým judistou

V úterý od 19.05 jsme vysílali živě na facebooku a webu Radiožurnálu přednášky a rozhovory z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Jak vypadají nejnovější lékařské pomůcky? Co nám přináší bionika? A jak na první pomoc? Podívejte se na videozáznam a online reportáž z místa!

Česká republika patří mezi státy, kde ochota poskytnout první pomoc je na daleko vyšší úrovni než v jiných zemích v Evropě,“ říká Anatolij Truhlář.

A například u srdečních zástav provádí laickou resuscitaci do našeho příjezdu na 80 procent svědků případu. A pokud ji někdo neposkytne, tak to není proto, že by byl neochotný nebo lhostejný, ale především proto, že na to nemá fyzicky.“

Zapomeňte na tep i dýchání

Navzdory fyzické náročnosti nepřímé masáže srdce je ale podle Anatolije Truhláře nejobtížnější srdeční zástavu rozpoznat. „Jednak nikdo nepředpokládá, že by k ní mohlo dojít, nikdo si to nepřipouští, obzvlášť je-li to někdo z rodiny. A další věc je, že pacienti i po vzniku srdeční zástavy mohou jevit známky života,“ vysvětluje záchranář, co svědky kolapsu často mate.

Mezi nejčastější průvodní jevy srdeční zástavy patří lapavé dýchání v nápadně dlouhých intervalech, často provázené chrčením. Jde o reflex, který vychází z prodloužené míchy, upozorňuje Anatolij Truhlář na jev, který by neměl přítomné osoby od resuscitace odradit. Stejně tak by se neměly nechat zmást nahmatáním tepu.

Resuscitace není nikdy na škodu

Letecká záchranná služba Královéhradeckého kraje může podávat pacientům krevní transfuzi

Postupy v rozpoznávání, zda je resuscitace nutná, se v posledních letech podstatně zjednodušily. Člověk, který nezareaguje na hlasité oslovení ani na zatřesení rameny a zároveň nedýchá normálně, je považován za člověka se srdeční zástavou, který vyžaduje resuscitaci,“ zdůrazňuje.

I když totiž o srdeční zástavu ve skutečnosti nepůjde, zasahující osoba nemůže zahájením resuscitace nic pokazit. Pacient se začne během krátké chvíle probouzet z bezvědomí a nepříjemné srdeční masáži se bránit.

Jak správně resuscitovat

  1. Položte postiženého člověka na zem na nestlačitelnou podložku,
  2. jednu ruku umístěte zápěstní částí dlaně na střední část hrudníku,
  3. druhou ruku přeložte přes první a propleťte prsty,
  4. propněte horní končetiny v loktech a ramena se snažte mít přímo nad hrudníkem, aby tlak působil kolmo dolů,
  5. stlačujte hrudník do hloubky alespoň 5 centimetrů (co nejvíce můžete) frekvencí 100 až 120 stlačení za minutu, tedy zhruba dvakrát za vteřinu.

Hra o čas

Nejčastější příčinou srdeční zástavy u dospělých je podle Anatolije Truhláře srdeční arytmie zvaná fibrilace komor, kdy srdeční sval přestane vypuzovat krev do aorty. Mozek má v takovou chvíli zhruba pět minut, které je schopný přežít bez přísunu kyslíku.

V případě srdeční zástavy rozhodují vteřiny. Díky systému first responderů má víc lidí šanci na záchranu

Masáž srdce, oživování, resuscitace, záchrana života, infarkt, srdeční příhoda, ilustrační foto

Moderní technologie stále více pomáhají při záchraně lidských životů. Díky jednoduché mobilní aplikaci dokážou například záchranáři k člověku se srdeční zástavou snadno poslat proškolenou pomoc, která mu může zachránit život – takzvaného first respondera.

To je doba, za kterou se k pacientovi většinou nestihne dostat žádná záchranka ani vrtulník. Proto je laická resuscitace životně důležitá. K tomu, aby se efektivita resuscitace ještě zvýšila, slouží defibrilátor pro laiky.

Jsou určené pro lidi, kteří jsou v jejich používání vyškoleni. Mají je ve svých vozidlech policie a hasiči, další jsou rozmístěné především v odlehlých místech jako například na hřebenech Krkonoš. „Pokud se použije do dvou tří minut, obnoví se normální činnost mozku a pacient se může ještě na místě probudit,“ dodává Anatolij Truhlář.

Proč byla zrušena stabilizovaná poloha a jak máme člověka v bezvědomí správně uložit? A proč se česká záchranná služba řadí mezi nejlepší v celé Evropě?

Poslechněte si celý rozhovor nebo se podívejte na videozáznam akce:

autoři: Hanka Shánělová , and

Související