Mír za každou cenu? Pak ale trpí čest. Spíš je to průšvih ohrožující suverenitu naší země, míní historik Hlaváček

16. leden 2023

„Vladimir Putin bude mít letos 71 let, otázka tak zní, nakolik má Putinův život cenu pro nejbližší kremelské věrchušky, protože tam může nastat okamžik, kdy se ho budou chtít zbavit. Otázka je, jak a jaké mají dnes možnosti,“ naznačuje historik a filozof Petr Hlaváček. Odhaduje to tak půl na půl. „A viděl bych to tak, že válka v čele s Putinem bude trvat ještě celý letošní rok, Ukrajinci jsou na to tak připraveni,“ dodává.

Hlaváček, který je historikem a také ředitelem Odboru výzkumu a vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), následně připomíná, že se Rusko nezmění ani ve chvíli, kdy ho Ukrajina porazí.

„Vlastně ani neznám v dějinách Ruska období, kdy by pro ostatní nebylo nebezpečné.“

Je to volání po novém mnichovanství: Mír za každou cenu.

„A pro Západ to znamená vzít konečně vážně to, co si teď zkoušíme: určitou izolaci Ruska od normálního světa. Neposkytovat jim možnost hrát si na normální vztahy nebo že budeme společně například sportovat, ,dělat‘ kulturu a mít turistickou výměnu. To prostě nelze.“

Čtěte také

„Ale ten trumf, co teď vytáhl Andrej Babiš: ,válka, nebo mír,‘ tak je samozřejmě politický kýč. Ale je to i součást kulturních válek v Evropě, kdy se najednou budeme tvářit, že mír za každou cenu je nějaká hodnota. Pak tím ovšem trpí také čest. Je to velmi zbabělé, ,podpásovka‘,“ hodnotí historik Hlaváček.

Dokonce i hesla, podle kterých nás kandidát na prezidenta nezatáhne do války, jsou podle něj vzkazem pro Putina.

„Určitě, protože to znamená, že se v Evropě vytváří jakási fronta, která bude volat po míru za každou cenu, v podstatě po novém Mnichovu. Ten kandidát, jehož jméno můžu klidně zmínit, je to Andrej Babiš, tak vlastně volá po novém mnichovanství. Mír za každou cenu. A to je velký průšvih. To ohrožuje i suverenitu České republiky,“ doplňuje.

Čtěte také

Navíc probíhá i kulturní válka mezi Západem a Ruskem, respektive spíš debata, stejně jako hybridní válka ruských trollů.

„I v tom Německu skupina, která si myslí, že i spravedlivá válka je něco, co bychom měli a priori odmítnout, snad spíš slábne a Německo se poněkud probudilo. Ale máme tady i další kulturní války, třeba to, jak zacházet s ruskou kulturou v Evropě.“

Občas se tváříme, že za všechno může Putin.

„My se občas tváříme, že za všechno může Putin, ale mně přijde jako chucpe, když si La Scala v Miláně nevyhodnotí, že v době, kdy padají bomby na Ukrajinu, by asi neměla nazkoušet nově Musorgského Borise Gordonova a tvářit se, že přece odděluje kulturu od politiky. Je to nepochopení, navíc velmi necitlivé vůči krvácející Ukrajině.“

Čtěte také

Ruští trollové pak podle historika ÚSTRu mají pro každou skupinu zejména evropského obyvatelstva svůj speciální narativ.

„Pro jedny brání konzervativní hodnoty Putinova Ruska, pro druhé je tady například ta pohádka, jak jsou tady nějací hodní ruští intelektuálové a zlý Putin se zlými rádci.“

„Problém je v tom, že u nás v Evropě existuje jakési ,předporozumění‘, pochopení pro Rusko. Přece na něj nemůžeme aplikovat kolektivní vinu a skoro bych řekl, že můžeme směřovat k situaci, kdy jakoby všechno hodíme na Putina. Ale to je velké zjednodušení a byla by to velká chyba. Pak by se všechny ty války opakovaly.“

Putina zajímají názory veřejnosti, ale proto, že by lidé mohli být míň poslušní.

Historik a filozof Petr Hlaváček také tvrdí, že Putina sice zajímá veřejné mínění, ale je to trochu jinak.

Čtěte také

„Zajímá ho to ne proto, že by se bál, že se Rusové vzbouří, ale proto, že by mohli být méně poslušní. A to už nezní tak hezky. Ať už se to týká mobilizace vojenské, anebo i té mentální. Aby i matky a otcové byli ochotni vydávat své syny a dcery do toho mlýnku,“ naznačuje.

„Za války v Afghánistánu padlo snad méně vojáků než teď ve válce proti Ukrajině. Tehdy vzniklo hnutí ruských matek, které sovětskému režimu trochu šlapalo na paty, byť bylo perzekvováno. Teď něco podobného v takové míře v Rusku nemáme. Možná, že tam nějaký náběh byl, ale ten režim je perzekuční, je to policejní stát a podle mě už to není režim autoritářský, ale v podstatě totalitní,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.