Milovníci vlaků si přijdou na své v Železničním muzeu ve Frýdlantu

14. září 2018

Adam Novák ukazuje unikátní Haberleinovu provazcovou brzdu|foto:Jaroslav Hoření, Český rozhlas

Úzkorozchodné železnice patří mezi vyhledávané turistické cíle. U nás v České republice máme funkční jen tři takové dráhy pro osobní dopravu. A přidat by se k nim chtěli nadšenci ze Spolku Frýdlantské okresní dráhy.

V muzeu Frýdlantské okesní dráhy si přijdou na své malí i velcí|foto: Jaroslav Hoření

Zatím provozují v bývalé výtopně v severočeském Frýdlantu v Čechách Železniční muzeum, kde je k vidění řada zajímavých exponátů. A také se snaží pro začátek obnovit alespoň malou část úzkorozchodné dráhy něžně nazývané Heřmanička.

Znovuzrození úzkokolejky?

Úzkokolejnou Heřmaničku, která v minulosti spojovala Frýdlantsko s Německem, se pokoušejí obnovit nadšenci ze Spolku Frýdlantské okresní dráhy. Kromě výtopny se dvěma železničními rozchody mají díky jednomu ze členů ve vlastnictví i bývalou nádražní budovu úzkokolejky ve městě v sousedství standardní železnice. A mezi výtopnou a stanicí by chtěli obnovit provoz dráhy, ze které se toho však příliš mnoho nedochovalo.

Stavba železnic byla spjatá s rychlým rozvojem průmyslu v 19. století a zasáhla i Frýdlantsko. Prodloužení pardubicko-liberecké dráhy do tehdy německého Zavidova přišlo v roce 1875. Frýdlantsku ale scházely lokální dráhy. A tady se iniciativy chopil okresní výbor ve Frýdlantu, který spolu se stavební firmou H. Bachstein z Berlína založil konsorcium a v únoru 1899 získal koncesi na tři místní dráhy. Už v dubnu téhož roku začala stavba úzkorozchodné dráhy s rozchodem 750 mm z Frýdlantu do Heřmanic. 10,6 kilometru dráhy na hranice a napojení na úzkokolejky v okolí Žitavy bylo slavnostně otevřeno 25. srpna 1900. Po druhé světové válce nebyl přeshraniční provoz znovu obnoven, mezi roky 1947 až 1957 nejezdily osobní vlaky, ale po nátlaku obcí dráhy provoz opět zahájily. V polovině 60. let 20. století skončila nákladní doprava a trať začala chátrat. Shnilé pražce, uvolněné hřeby, nedostatek štěrku, zkrátka chatrný stav železničního svršku i spodku vyvrcholil 13. ledna 1976 zastavením provozu, který už nebyl obnoven.

Interiér bývalé drážní budovy se vrací do původního stavu|foto: Jaroslav Hoření

Železniční muzeum v bývalé výtopně se má čím chlubit. Z velkých úzkokolejných exponátů to je poštovní a služební vůz z roku 1898, švýcarský osobní vůz z roku 1916, několik nákladních vozů z let 1897 až 1922, které členové spolku postupně renovují. Zajímavostí je úzkorozchodný vůz podvalníkový, který umožňoval převážet vozy standardního rozměru po úzkorozchodné dráze. Spolek vlastní také motorovou lokomotivu z roku 1946.

Součástí expozice jsou nejrůznější historické předměty běžné denní potřeby na železnici. Od nádražního vozíku přes kartové jízdenky až po unikátní Heberleinovu provazcovou dráhu, která byla v Československu v provozu jen na úzkokolejce z Frýdlantu do Heřmanic. Nechybí ani kompletní historie dráhy Heřmaničky.