Magazín Experiment: Jak účinně a přitom šetrně ošetřit mateřské mléko? A co pomáhá proti spánkové apnoe?

3. únor 2024

  • 00:00 témata magazínu
  • 00:40 ošetření mateřského mléka
  • 04:30 pasterizace mateřského mléka
  • 08:15 přístroj pro misi LISA
  • 09:15 léčba spánkové apnoe
  • 13:15 projev spánkové apnoe
  • 17:00 fyzika a umění

Experti ve Fakultní nemocnici Hradec Králové se snaží zdokonalit ošetření mateřského mléka. Z tamní banky ho dostávají například předčasně narozené děti. Mléko proto musí být naprosto nezávadné. Kvůli přítomnosti bakterií ale zdravotníci musí asi 10 procent z celkového množství vyřazovat. I když je to méně než evropský průměr, nová metoda by mohla číslo ještě snížit.

Zdravotní sestra Michaela Fišerová přijímá v mléčné bance královéhradecké fakultní nemocnice další průhledné lahvičky plné bílé tekutiny.

Zdravotní sestra Michaela Fišerová ukazuje reportérovi Ondřeji Vaňurovi, jak se ošetřuje mateřské mléko, které přijme mléčná banka

„Třikrát v týdnu jezdí sanitáři z dětské kliniky a dováží nám mateřské mléko. Jednou za 14 dní svážíme většinou dvakrát v týdnu od externích dárkyň,“ vysvětluje.

Jen tak se ale tohle mléko třeba k předčasně narozeným dětem nedostane. Nejprve je potřeba je mléko pasterizovat po 30 minut v lázni zahřáté na 62,5 °C. Následuje ještě chlazení a pak zamrazení.

„Mateřské mléko přichází ve 200mililitrových lahvičkách a rozplníme ho do 100mililitrových lahviček,“ pokračuje Michaela Fišerová. Každá lahvička se navíc testuje.

Mléko v šoku

„Tady jsou šokovaná mléka, která jsou zatím v karanténě a čekají na výsledky mikrobiologické kontroly. Potom budou vyřazena ta mléka, která budou mít pozitivní nálezy. Mléka, která budou negativní, budou vydána do klinického použití,“ ukazuje mi u velkého mrazáku vedoucí mléčné banky Miroslava Jandová.

Ročně spolu s kolegyněmi vydá až 1700 litrů mateřského mléka.

Tradiční metoda pasterizace mateřského mléka při vysoké teplotě

„V našem výzkumu jsme se dlouhodobě soustředili na bakterii Bacillus cereus, protože právě ta tvoří největší procento výskytu všech pozitivních mikrobiálních nálezů,“ říká Miroslava Jandová. Zmíněná bakterie může způsobovat například průjmy nebo zvracení.

Vysoký tlak v akci

I přes současné ošetření musí zdravotníci 10 procent přijatého mléka vyřazovat. Pro srovnání, evropský průměr je 14 procent. Miroslava Jandová si ale řekla, že zdejší číslo může být ještě nižší.

„Věnovali jsme se testování vysokotlakých metod. V literatuře je popsáno, zatím v rámci experimentu, že jsou k mateřskému mléku šetrnější, a hlavně jsou účinné i na spóry,“ vyjmenovává výhody ošetření, díky kterému se mléko nemusí tolik zahřívat. Místo toho na něj opakovaně působí veliký tlak.

Výsledky výzkumu jsou podle vědců slibné. Po novém ošetření by se totiž vyřazovalo jen asi 5 procent mléka.

Vysokotlaké zařízení ve Výzkumném ústavu potravinářském v Praze

Dost pro každé miminko

„Mohlo by to zvýšit produkci a dostalo by se třeba i na fyziologicky narozené děti, nejen na ty nedonošené. Protože mateřské mléko je vzácné,“ zdůrazňuje hlavní výhodu nové metody Miroslava Jandová.

„Nabízí se využití i pro jiné mléčné banky a myslím si, že je to opravdu budoucnost. Protože i normálně narozené děti někdy nemohou být z nějakého důvodu kojeny, ale mléka je nedostatek. Takže naším cílem je zajistit dostatečnou zásobu mateřského mléka všem dětem,“ dodává vedoucí hradecké mléčné banky.

Tlakem ošetřené mléko si navíc zachovává více prospěšných látek než po pasterizaci.

Spustit audio

Související