Krize víry, krize vědy, posedlost a zelený hlen: Hergot! uvádí vánoční speciál věnovaný filmu The Exorcist

24. prosinec 2023

Vánoční speciály pořadů o náboženství sklouzávají často k patosu a přeslazené idyle. To rozhodně není případ Hergot!u. Fatima a Petr za vydatné pomoci milovníka Vánoc Tondy Tesaře vykreslují obraz svátků, ve kterých má svoje místo i hrůza a všelijaké lekačky.

Americká filmová tvorba si se strašidelným potenciálem vánoční symboliky pohrává už dlouho. Nezapomenutelní Gremlins, výtvarně dokonalá klasika Nightmare Before Christmas, Christmas Horrror Story, Christmas Bloody Christmas, to všechno jsou příklady různých přístupů.

Antonín Tesař

Ještě před všemi těmito pokusy byly ale svátky v roce 1973 (konkrétně 26. prosinec, čili takzvaný Druhý svátek vánoční provomučedníka Štěpána), využity pro uvedení legendárního filmu The Exorcist režiséra Williama Friedkina podle předlohy Williama Blattyho.

Vymítač ďábla, jak se biják jmenuje v české verzi, se sice odehrává spíše na podzim, ale před 50 lety odstartoval fenomén hororů, které tematizují boj s démony a vůbec otázku posedlosti. Úspěšný blockbuster nejenom první, ale v mnoha ohledech dodnes nepřekonaný počin.

„Exorcista je jenom jeden,“ shoduje se Tonda Tesař s moderátory Hergot!u a vysvětluje, že síla filmu spočívá v několika pilířích – v rozvážném tempu vyprávění, ve velmi pečlivé přípravě a konzultacích s odborníky v oboru a především v tom, že na bázi strašidelného příběhu řeší otázku důvěry ve vědecké poznání i pochybností v oblasti náboženské víry. První Exorcista nezůstal na povrchu a možná proto přitahuje diváky dodnes.

Jak zapadá hrůza do vánoční atmosféry? Co je na Vánocích nejdůležitější? Najdeme v Exorcistovi řešení konfliktu věda/víra?

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.