Kofola: S nedostatkem kofeinu se při výrobě nepočítalo. Zužitkovaly se saze
Červená malinovka, nebo žlutá citronáda. Jiná limonáda v 60. letech k dostání nebyla. Do doby, než státní aparát vydal příkaz k výrobě kofoly.
O coca-cole nebo pepsi-cole snil na prahu 60 let snad každý. Kolové nápoje ale byly drahé a nedostupné. Vůně koly tak představovala vůni dálek a zapovězených, nedosažitelných krajin. Tehdy se pánové nahoře rozhodli něco s tím udělat.
Do Výzkumného ústavu léčivých rostlin v Praze doputoval příkaz shora. Vytvořte socialistickou alternativu imperialistických kolových nápojů na bázi kofeinu, a to za využití surovin tuzemských – maximálně dovezených ze spřátelených zemí.
Víte, že...
- kofola má oproti coca-cole téměř o třetinu nižší obsah cukru a obsahuje až o polovinu méně kofeinu. Není v ní ani kyselina fosforečná
- kvůli výrobě kofoly se v celostátním rozsahu organizoval sběr bylin i pomerančové kůry
- zájem o kofolu byl tak obrovský, že v Československu koncem 60. let byliny došly a musely se dovážet
- jako zdroj domácího kofeinu se někdy využívaly i odpadní saze z komína pražíren kávy v pražských Vysočanech, ze kterých se tato látka izolovala
Dva roky bádání
Úkolem byl pověřen ředitel Výzkumného ústavu léčivých rostlin Zdeněk Blažek. Ten si jako spolupracovníka vyhlédl mladého technologa Jaroslava Knapa. Čerstvý absolvent farmacie v té době pracoval v továrně na léky v Opavě a měl na starost výrobu rostlinných tinktur.
Na společném postupu se dohodli v roce 1959 na farmaceutickém sjezdu v Karlových Varech. Dělba práce byla jednoduchá: Blažek recepturu vymyslí, Knap nový nápoj vyrobí. A tak se taky stalo.
Blažek namíchal originální vícesložkový sladkokyselý sirup Kofo, který se později stal základem pro nový nápoj – Kofokolu. Ale název byl příliš dlouhý, a navíc by vznikly problémy s ochrannou známkou, a tak se zkrátil na kofolu.
Tajná receptura
Přesné složení kofoly zná pouze pět lidí. Receptura je uložena na několika místech, i v elektronické podobě. Hlavní součástí vždycky byl malinový sirup, listy ostružiníku, jahodníku a maliníku, taky skořice, lékořice, karamel, výtažky z jablek, třešní a rybízu, sušená pomerančová kůra... a další položky. Celkem jich je čtrnáct.
Jak pánové vyřešili problém s kofeinem? Kde se kofola vyráběla dříve a kde dnes? Čím láká své příznivce?
Související
-
Na začátku byl průstřel stehna. Příběhy slavných značek: Coca-Cola
Původně „posilující prostředek pro osvěžení ducha, proti bolestem hlavy a únavě a pro rekonvalescenci po chřipce“, který kazí zuby milionům lidí po celém světě.
-
Bohemia Sekt: Jak komunisti znárodnili nápoj šlechty
Nejoblíbenější české šumivé víno se vyrábí v bývalém pivovaru. Za rozvojem jeho výroby stálo znárodnění moravského sklípku jednoho francouzského rodáka.
-
Ferrero: Za vynálezem nutelly stál nedostatek kakaa za druhé světové války
Hebký, lehce roztíratelný čokoládový krém? Původně se vyráběla v tuhém stavu a šlo vlastně o z nouze ctnost. Poslechněte si příběh rodiny, která vsadila na lískové oříšky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.