Je to boj o identitu, říká režisér Vojtěch Bárta o imerzivní inscenaci Těžba snů
Tento týden měla v budově Lužického semináře na Malé Straně zdánlivou premiéru imerzivní inscenace Těžba snů, za kterou stojí tvůrci Vojtěch Bárta a Alžběta Stančáková. „Premiéru jsme měli před rokem, ale jako by to byla premiéra i teď, jelikož jsme dlouho nehráli. Jde o mnohovrstevnaté téma, které v konečném důsledku přesahuje existenci tohoto etnika. Je to vlastně boj o identitu,“ říká Bárta o představení, které „osciluje mezi strašně komplikovanou realitou a snem.“
„Inscenace se rozkládá přes dvě patra budovy Lužického semináře. Účastníci mohou přijít na reálně probíhající schůzi Společnosti přátel Lužice, nebo se setkat s Krabatem. Ten na rozdíl od původní legendy nenachází práci v černém mlýně, ale v Černé pumpě, naší největší hnědouhelné elektrárně, která poslední desítky let v souvislosti s těžbou uhlí spolykala celou řadu lužickosrbských vesnic. Tohle téma je velmi živé, bolavé a i české, jelikož v tamní oblasti těží Daniel Křetínský,“ popisuje motivy inscenace autor Vojtěch Bárta.
„Společnost přátel Lužice je v podstatě kulturní institut fungující už 110 let,“ dodává ředitel společnosti Lukáš Novosad, který je k vlastnímu překvapení v čele Společnosti už od roku 2015. „Naším posláním, touhou a přáním je propagovat lužickosrbskou kulturu. Budova Lužického semináře stojí už od 1729. Je to třetí a největší budova tohoto typu v Praze. Hornolužičtí studenti sem přicházeli studovat katolické bohosloví, které jim bylo v jejich saské domovině znemožněno studovat.“
Co je to ptačí svatba (ptači kwas)? Proč jsou si Češi a Lužičtí Srbové tak blízcí? A jak zní lužická srbština? Poslechněte si rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
