Jaký je původ slova „Ahoj“?
„Ahoj“ je neformální pozdrav používaný při vítání i při loučení. Nejčastěji u vodáků. Můžou za to námořníci zběhlí v latině, honáci dobytka anebo Hitler?
1. původně z latiny
První verze původu slova „Ahoj“ praví, že jde zkrátka o zkratku. Slova „Ad honorem Jesu“ (česky „Ke slávě Ježíše!“) volali prý v latině zběhlí námořníci. On totiž život na moři nebyl žádná selanka pro bábovky!
Každou chvilku se na obzoru objevili piráti a posádky obchodních lodí většinou proti těm hrdlořezům neměly šanci. Až nějaká chytrá hlava přišla s tím, že proti pirátům bude určitě nejlíp zabírat tahle formulka: „Ad honorem Jesu“.
2. původně z angličtiny
Druhá verze vychází z anglického označení pro „menší nákladní loď „a hoy“. Hoy s neurčitým členem. Zní to pravděpodobně, protože slovo „ahoy“ se v angličtině píše vždy s ypsilonem na konci a ypsilonem nikdy Ježíšovo jméno v transkripci nezačínalo.
3. původně od dobytka
Ale existuje ještě třetí verze. Ten, kdo zdraví „ahoj“, používá prý citoslovce, kterým středoangličtí honáci popoháněli dobytek, zejména voly.
Jen málem se nestalo slovo ahoj běžným telefonním pozdravem. Právě to totiž navrhoval vynálezce telefonu Graham Bell. Bohužel ho ale předběhl jeho konkurent Thomas Alva Edison se svým hallo.
Proč zrovna u nás zdravíme ponámořnicku?
Jak a kdy se pozdrav „ahoj“ k nám do české kotliny dostal? To už sotva zjistíme. Ale vděčíme za to zřejmě vodákům a trampům, kteří si alespoň pozdravem ve vnitrozemské zemi snažili přiblížit vzdálené moře. Kdo zdravil jinak, ten byl paďour.
Původně vodácký pozdrav Ahoj!, z něhož vane veselí a bujarost na míle, je krásné stavěn. Má navěští a vlastní výkonný povel, prvým naladíš dušičku a hlasivky a druhým rozezvučíš. Vodácké óoooo, zaznívající z ahoj, je na tom lépe než nižší, otevřenější áaaaaa z nazdar...
Lidové noviny 11. září 1938
Měli jsme vlastně kliku, že se „ahoj“ tak chytlo. Představte si, kdyby se místo něho ujalo dříve stranou a vládou tak preferované „čest práci, soudruhu“. To už je lepší italské „čau“, které do světové literatury poprvé přinesl patrně Ernest Hemingway v románu Sbohem, armádo.
Za jeho oblibu u nás může italský filmový trhák Velká modrá cesta s Yvesem Montandem v hlavní roli. Komunisti sice „čau“ přicházející z imperialistické ciziny nemohli vystát, ale nakonec si zvykli. Nic jiného jim nezbylo.
Původ i význam slov a rčení
Ve starších dílech pořad odhaloval taky původ a význam českých přísloví, pořekadel, mudrosloví nebo biblických rčení a citátů. Proč se říká „achillova pata“? Jaký je původ slova „ahoj“? A co ve skutečnosti znamená slovo „republika“ nebo rčení „nosit sovy do Athén“? To všechno uslyšíte v pořadu Slovo na zlato.
Související
-
Proč se říká a co doopravdy znamená „Pozdrav pánbůh“?
Proč se kýchajícím lidem říká zrovna „Pozdrav pánbůh“? Je to jednoduché. Slovo „pozdrav je míněno ve smyslu „uzdrav“. Tedy: Kéž dá bůh kýchajícímu brzké uzdravení.
-
Proč se říká desetikoruně pětka a pětikoruně bůr? Jaký je původ slova prachy a rčení o „staré bele“?
Nemít v kapse ani šesták stojí za starou belu. Když jsou totiž prachy v prachu, nepořídíte si nic ani za babku. Jenom to vysvětlení všeho vás nebude stát ani floka.
-
Jaký je původ slova „chřipka“?
Chřipka, německy die Grippe, rusky gripp, se Evropou začala šířit spolu s válečným neúspěchem pruského krále Bedřicha Velikého. Česká varianta má ale nejblíž ke zdroji.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
