Jak může primitivní rebelantství zasáhnout do politiky? Odpověď hledá Martin C. Putna v knize marxistického historika Hobsbawma
Studie, obsažené v knize britského marxistického historika a intelektuála Erica Hobsbawma „Primitivní rebelové“, se věnují primitivním formám společenské agitace. Publikace, kterou vydalo nakladatelství Academia, pojednává o fenoménu zbojnictví, rebelství či anarchismu od Jánošíka až ke španělským anarchistům 30. let.
Nakolik je „rebelantství“ možné zachytit, studovat a do jisté míry se jím i inspirovat? A kde všude můžeme rebely najít?
Hobsbawm hovoří o sociálním zbojnictví, tajných vesnických společenstvích, rolnických revolučních hnutích milenialistického typu, ale také o mafii. Popisuje fungování preindustriálních městských gangů a dělnických náboženských bratrstev.
Bandita nabízí příběh chudáka, který se prosadil
Jak Eric Hobsbawm mimo jiné píše:
Čtěte také
„Široká veřejnost se obvykle nenechala odradit, ani když si zbojník, který se necítil příliš vázán svým společenským posláním, žil v přepychu a své bohatství okázale stavěl na odiv … To nejzajímavější na banditovi vždy bylo a je, že nabízí příběh chudáka, který se prosadil, a stává se tak jakousi náhražkou za neschopnost širokých mas vymanit se z vlastní chudoby, bezmoci a poddajnosti. Okázale utrácející zbojník, podobně jako kluk ze slumu, který se vypracoval na úspěšného boxera a vystavuje na odiv svůj pozlacený cadillac a diamantové zuby, je svým obdivovatelům paradoxně blíže, než by se mohlo zdát; pokud se ovšem příliš nevzdálí své roli hrdiny, do které ho lid obsadil.“
Nakolik můžeme „rebelantská“ hnutí označit za reformní či revoluční? Jak zachytit samotnou jejich podstatu, jaký vliv mají na politický život země, která je zrodí? A v neposlední řadě, jak se mohou transformovat a začlenit do „moderních“ politických hnutí. To zajímá jak autora knihy Erica Hobsbawma, tak autora pořadu Ex libris Martina C. Putnu, který si publikaci vybral, pročetl a v komentářích i ukázkách ji představí.
Související
-
Mussolini v mýtu a v paměti aneb proč není nostalgický pohled na fašismus na místě
Proč je v Itálii Mussolini stále v mnoha kruzích vnímám nostalgicky? Na to odpovídá nová kniha historika Paula Cornera Mussolini v mýtu a v paměti.
-
20. století bylo stoletím válek a nedozírných výdajů. Přesto lidstvo bohatlo. Jak si to vysvětlit?
Dnes jsme téměř devětkrát bohatší než naši předkové před 150 lety. Přesto nežijeme „v ráji“. Kde se stala chyba? Zamýšlí se historik hospodářských dějin Brad DeLong.
-
Síla rozumu v bláznivé době. Návod šachového velmistra, jak užívat kritické myšlení v běžném životě
Také si myslíte, že je naše doba bláznivá? A používat v ní zdravý rozum je čím dál obtížnější? V tom případě pro vás máme „manuál“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
