Dopady sexualizovaného obsahu na děti a dospívající nejsou tak dramatické, jak si myslíme, tvrdí psycholožka
Britský průzkum mezi dětmi z 19 zemí Evropy včetně Česka ukázal, že 43 procent z nich ve věku od 9 do 16 let vidělo nějaký sexuálního obsah na internetu. Co dalšího z výzkumu vyplývá, vysvětluje ve Studio Leonardo vedoucí institutu pro psychologický výzkum Inpsy Anna Ševčíková.
„Tento výzkum u nás probíhal v roce 2017 a 2018 a ve srovnání s podobným šetřením z roku 2012 je zajímavé, že tato data jsou velmi obdobná. Takže přestože došlo k masivnímu rozšíření chytrých telefonů, tak jsme nezaznamenali nárůst této zkušenosti,“ dodává badatelka.
Čtěte také
Podle ní je nutné děti i dospívající učit, že ve vztahu k sexuálnímu obsahu obecně je třeba být obezřetnými. „Protože ovlivňuje jejich psychosexuální vývoj, postoje k sexu a podobně. Platí tu ale to, co platí o všech mediálních účincích, tedy že jsou velmi malé.“
„Jistě, nacházíme spojitost, že časté sledování pornografie, které je běžnější u dospívajících chlapců, může vést k tomu, že mají méně striktnější postoj k sexu, víc mohou vnímat ženu jako sexuální objekt a tak dále.“
Ševčíková prý ale chce varovat před panikou. „Dopady nejsou tak dramatické, jak si často v mediálním prostoru myslíme. Také si musíme uvědomit, že když hovoříme o sexualizovaném obsahu, tak nejde jen o pornografii, ale třeba o videoklipy nebo filmy, které zobrazují sexuální scény.“
Sexuální výchova
Proto je také těžké rozdělit účinky pornografie a dalšího sexuálního obsahu. „Zvláště když se explicitně neptáme dětí na pornografii. To vám pak může do toho spadnout, že viděly něco ve filmu. Zvláště hudební klipy jsou hodně sexualizované.“
Čtěte také
„Zajímavé a nosné mi přijde, že z šetření, ze kterého celou dobu cituji, vyplývá, že každý čtvrtý dospívající, který nějaký sexuální obsah viděl, tak řekl, že se mu to vlastně líbilo a že byl rád, že něco sexuálního na internetu viděl.“
Tedy ne všechno vnímají dospívající jako špatné a nepatřičné, ale mohou z toho, co vidí, těžit. „Může to být spojeno i s pozitivními zážitky. Je dobré je naučit rámovat sexualitu ne jen jako riziko a něco, čemu by se dospívající měli vyhýbat.“
„Téma pornografie by jednoznačně mělo být ve společnosti přítomné a problematizované v rámci sexuální výchovy na základních a středních školách. Dospívající téma zajímá a řeší ho, protože dostupnost pornografie je opravdu značná,“ uzavírá Anna Ševčíková.
Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Lenka Pištěková.
Související
-
Malé dítě hrálo hru a vyskočilo na něj porno. Za riziko mají odpovědnost rodiče, varuje psycholožka
Psycholožka a ředitelka Dětského krizového centra Zora Dušková tvrdí, že od pandemie řeší útoky internetových predátorů na daleko menší děti než dřív.
-
Žádné dítě není zlobivé. Má jen naučenou strategii přežití, míní ředitel organizace Neohrožené děti
„Máte v zařízení dítě, které vám ukradne peněženku, řeknete si, že je zlobivé, ale když pak jdete do jeho anamnézy, zjistíte, že žilo na ulici a co neukradlo, to nemělo.“
-
Když dítěti z dětského domova udeří osmnáctka, přijde volání divočiny, říká Talpa z projektu Patron
Často se dozvídáme, jak mladí dospělí odejdou z dětského domova a končí špatně – na ulici, na drogách, za mřížemi. Proč, vysvětluje Lukáš Talpa z projektu Patron.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
