Detektivky pro čtenáře literatury. Kate Atkinsonová v sérii s Jacksonem Brodiem zkoumá ztráty, nálezy i nevratná poškození
„Štěstí nikoho nezajímá. O štěstí nelze napsat knihu. Můžete to zkusit, ale... Takže v podstatě píšete o ztrátě a nenávratném poškození. To je fascinující věc ke zkoumání,“ uvedla britská spisovatelka Kate Atkinsonová v rozhovoru k seriálové adaptaci své řady s detektivem Jacksonem Brodiem.
Do vážné literatury patří i pro své četné metatextové narážky.
Hana Ulmanová
Autorka je v českém kontextu známá spíše vrstevnatými romány V zákulisích muzea (Whitbreadova cena 1996), Život za životem, nebo Bůh v troskách. Její detektivní řada má dosud v angličtině šest svazků, česky zatím zahrnuje knihy Neuzavřené případy, Něco za něco a Kdy už přijdou dobré zprávy?. Uvedeným názvem třetího titulu jako by ironicky komentoval dění melancholický protagonista, který už nepracuje u policie, ale pátrání se přesto nevyhne. Čím je linie literární tvorby Kate Atkinsonové s krimi zápletkou specifická, na to se redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková ptala překladatelky Veroniky Volhejnové a knihu recenzovala i Hana Ulmanová.
Související
-
Ve třech týdnech chodil, v osmi mluvil. Vůdce je pro Severokorejce nadčlověk, říká Nina Špitálníková
Proč je pro Severokorejce synonymem dovolené na Havaji dovolená v Praze? S koreanistkou Ninou Špitálníkovou nejen o tom mluvila Markéta Kaňková.
-
S urnou napříč Ruskem a ruské osudy české Židovky. Dvě knihy, které spojuje jméno Aleny Machoninové
Jak fascinující může být vyprávění o smrti, umírání a loučení provázené nesmyslnou byrokracií v současném Rusku?
-
Chtěl jsem psát echtovní severské krimi, ale Kalmann mě nenechal. Osobitý hrdina okouzlil čtenáře
Islandské Fargo – takové přízvisko si vysloužil román Kalmann Švýcara Joachima B. Schmidta. Protagonistou je samozvaný šerif ze skomírající vesnice na severu Islandu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
