BAUHAUS: genetický kód pro chápání modernity. Co přinesl výroční rok 2019?
Chcete se vypravit ve stopách zrodu moderního umění a nemělo by to být daleko? Vydejte se ve stopách Bauhausu do Německa. Začněte ve Výmaru, zastavte se v Desavě a svou výpravu ukončete v Berlíně. Seznámíte se tak se „stylem“ Bauhausu, reformované umělecké školy, která loni oslavila 100. výročí svého založení.
Sté výročí Bauhausu bylo jednou z největších kulturních událostí v Německu a před muzei ve Výmaru a Desavě s artefakty, které vznikly v dílnách Bauhausu, stály velké fronty.
V posledním vydání vltavských Reflexí roku 2019 uzavřel Jiří Kamen cyklus pořadů reflektujících dějiny Bauhausu a jeho vliv na současnou architekturu, design a umělecké školství. V pořadu vypráví architekt Petr Šmídek z fakulty architektury VUT v Brně o svých loňských cestách se studenty do Výmaru, Desavy a Berlína a dalších německých měst spojených s Bauhausem. Šmídkovy cestovní imprese a informace doplňují čtyři vstupy historika architektury, profesora Šváchy o základních pojmech Bauhausu. Dozvíme se mimo jiné také o úloze vůně česneku v moderním umění.
Bílé krychle, rovné střechy, ocelové trubky
„Bauhaus, fenomén Bauhaus. Díváme-li se dnes na objekty moderní architektury, designu apod., a je jedno, jestli je to v Německu, českých zemích, Izraeli, Polsku, Itálii, nebo jinde, máme často pocit, že v každém druhém je tak trochu kousek Bauhausu. Možná je to také proto, že už před sto lety naskicovali otcové zakladatelé ve Výmaru a pak v Desavě, geniální, obecnou, stále platnou představu moderny, představu, která v nás zůstává jako genetický kód určující chápání modernity, úhlů, funkcionality, barev, architektury, mezinárodnosti, globality v umění, tedy jakési desatero umění,“ píše v úvodu knihy Fenomén Bauhaus, příběh jedné školy Jiří Kuděla.
Bauhaus, symbol Výmarské republiky, v nás vyvolává představu modernizace a racionalizace životního stylu a umění. Toto hnutí spojující umění a řemeslo, smiřující některé protiklady kultury a civilizace, spojujeme s jednoduchostí: se základními formami (čtverec, trojúhelník, kruh), základními barvami (červená, modrá, žlutá), s architekturou bílých krychlí, rovných střech, světla a lehkosti, nábytkem konstruovaným z ocelových trubek a se zakladatelem školy architektem Waltrem Gropiem.
S Bauhausem spolupracovala celá řada umělců, kteří se výrazným způsobem podíleli na výbojích moderního umění 20. století: malíři Paul Klee, Vasilij Kandinskij, Oskar Schlemmer, malíř, fotograf a grafik Lázslo Moholy-Nagy, zakladatel uměleckého hnutí De Stijl Theo van Doesburg, architekt a druhý ředitel Bauhausu Hannes Meyer a samozřejmě poslední ředitel Bauhausu, architekt Mies van der Rohe. V Bauhausu přednášel český teoretik umění Karel Teige.
Čtěte také
Studenti Bauhausu, mezi kterými byla i řada Čechoslováků, ale neměli za úkol vytvářet umělecká díla, zaměřovali se spíše na užitkové předměty denní potřeby, které daly se vyrábět sériově (lampy, koberce, nábytek apod.). Experimenty Bauhausu ukončila nastupující éra nacismu, která pro reformy v kultuře i životním stylu v duchu této školy neměla pochopení. Ani „kulturtrégry“ bývalé NDR nenaplňoval odkaz Bauhausu nadšením.
PS – Z cestovního deníku architekta Petra Šmídka
„V Desavě jsme podle doporučení profesora Šváchy zamířili rovnou k pavlačovým domům od Hannese Meyera… Pak následovala plejáda Gropiových realizací v Desavě. Ze sedmi mistrovských domů byl před několika dny dokončen poslední pro Vasilije Kandinského. V některých místnostech ještě dosychaly barvy na stěnách. Bylo vidět, že šlo o ateliér malíře, který rád experimentoval. V každé místnosti použil jiné kombinace. Nebál se ani zlaté a stříbrné. V restauraci Kornhaus od Carla Fiegera jsme měli možnost zažít za soumraku při večeři na terase s výhledem na Labe. Ubytováním ve škole Bauhaus v samostatných pokojích s balkony by se dal náš výlet považovat za naplněný. Silnější zážitek si lze z Bauhausu těžko odnést.“
Rok moderního umění 2019
U příležitosti stého výročí založení umělecké školy Bauhaus jsme věnovali rok 2019 architektuře, avantgardám a moderní době.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
