Adam Černý: Do čela NATO míří veterán evropské politiky
Výběr generálního tajemníka Severoatlantické aliance býval spíše interní záležitostí aliance, současná mezinárodní situace ovlivněná ruským útokem proti Ukrajině mu však dodává zvláštní význam.
Před deseti lety se generálním tajemníkem Severoatlantické aliance stal bývalý norský premiér Jens Stoltenberg a už délka jeho mandátu, dvojnásobně překračující obvyklou dobu, naznačuje dvě věci: jednak, že k výjimečnému prodloužení musel být výjimečný důvod, a jednak, že výběr jeho nástupce provází výjimečná očekávání.
Čtěte také
V prvním bodě je důvod zřejmý, je jím ruská agrese vůči Ukrajině, která před dvěma lety přerostla v otevřený pokus změnit hranice v Evropě vojenskou silou. V druhém bodě jsou neobvyklé nároky dány pochybnostmi vyvolanými výroky bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa o neochotě hájit napadeného člena aliance, který neplní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého národního produktu.
Za takových okolností nestačí tradiční požadavek, aby případný kandidát či kandidátka byl bývalou hlavou státu či vlády nebo ostříleným seniorním ministrem. Příští nejvyšší civilní představitel NATO, kterým dosud vždy byl Evropan, nebude mít snadnou úlohu.
Čtěte také
Není ani tolik formálním šéfem, jako hlavně prostředníkem udržujícím svornost aliance v době, kdy se objevují náznaky únavy v podpoře napadené Ukrajiny, která sice není členem NATO, ale jejíž případná porážka by destabilizovala východní křídlo aliance, v prvé řadě pobaltské země a Polsko.
Klíč k udržení podpory napadené země v současné době leží ve Washingtonu, kde republikánská většina ve Sněmovně reprezentantů pod tlakem Donalda Trumpa odmítá schválit akutní vojenskou a finanční pomoc Ukrajině.
Favorit Mark Rutte
Vyhlídka na jeho možné znovuzvolení posunula mezi uchazeči o post generálního tajemníka NATO do pozice favorita úřadujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho, který se jako předseda vlády účastnil summitů aliance či Evropské unie už od října 2010, tedy po více než deset let.
Čtěte také
I když se to leckomu nemusí zamlouvat, v neprospěch jeho často zmiňované konkurentky, estonské premiérky Kaji Kallasové, mluví fakt, který nemůže nijak ovlivnit, totiž že je žena. V kuloárech zazníval často argument, že právě to by předem znesnadňovalo její pozici, pokud by se příštím americkým prezidentem opět stal Donald Trump pověstný svým ryze mocenským poměrem k ženám.
Úspěch Marka Rutteho, který se drží zásady „nehledejme to, kde se budeme přít, ale to, kde se můžeme dohodnout“ a který už nyní má podporu z klíčových metropolí aliance, by sice vyřadil uchazeče ze střední nebo východní Evropy, ale mohl by jim letos otevřít dveře jinde, například pokud by se nově zřizoval unijní komisař pro obranu.
Což je koneckonců možná i důvod, proč se o funkci generálního tajemníka NATO veřejně neucházel současný polský ministr zahraničí Radek Sikorski.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
