Vladimír Burjánek: Maniak

22. duben 2018

Nedělní káva

Můj kamarád žije sportem. Je nadšený a věrný sportovní divák. V televizích na všech možných kanálech sleduje téměř všechny sporty. Pravda, přednost dává těm vyvoleným - kopané, hokeji, atletice, ale nepohrdne ani odbíjenou a dalšími míčovými hrami, florbalem, cyklistikou lyžováním i šipkami. Jen golf nesleduje.

V řadě sportů má své koně, které už důvěrně zná a neříká jim jmény, ale pro každého z nich má pojmenování vlastní, někdy i používané televizními redaktory. Tak třeba německému cyklistickému zázraku Greipelovi neřekne jinak než gorila, jak mu prozradili komentátoři, že se mu obecně říká.

Jeho národnostní biathlonovou kolegyni Dahlmeierovou nepojmenuje jinak než zubatá Němka. Polský bizon je u něho ohnutá lyžařská běžkyně Justina Kowalczyková. O fotbalistovi Rosickém se vždycky vyjadřuje jako o malém Mozartovi a mladšímu sparťanovi Frýdkovi přisoudil přezdívku ustřelené kecky.

Televize|foto: CC0 Public domain, tookapic

Další tentokrát světový fotbalista Ronaldo je nagelovanej zázrak a tenista Nadal je u kamaráda ekzém, protože se před servisem pořád někde drbe. Prostě pro spoustu sportovců má kamarád vlastní názvy a identifikaci.

Onehdy jsem k nim přišel a povídám jeho ženě: kde máš toho svého televizního maniaka, zase je u bedny? On se pohotově vymrštil od televize a byl oheň na střeše. Urazil se, proč prý mu tak říkám? Chápete?

autor: Vladimír Burjánek