Světový pohár v běhu do vrchu poprvé v Česku. Běžce čeká 22 km s převýšením přes 1000 metrů

Přiběhli jste k nám dnes pánové?
Petr Pechek: Já jsem přijel autem z Prahy.
Karel Šklíba: Já jsem také přijel autem, ale z Úpice. Už bych to asi nedoběhl.

Petr Pechek a Karel Šklíba ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Kolikrát vy jste běžel maraton, pane Šklíbo?
Karel Šklíba: Maratonů mám za sebou kolem 60. Chtěl jsem dotáhnout stovku, ale ze zdravotních důvodů už to nešlo. Takže potom už jsem to zkracoval na půlmaratony a tak dál.

Jsme jediná země, která uspořádala všechna mistrovství. Chyběl nám jen Světový pohár a na ten jsme letos konečně sehnali peníze.
Karel Šklíba, duchovní otec a zakladatel běhů do vrchu u nás

Začali jste oba běhat už v útlém dětském věku?
Petr Pechek: Já jsem šel do sportovní třídy na základní škole, tam jsem dělal běžecké lyžování, ale přitom jsme přes léto běhali. Takže se dá říct, že jsem v 10 či 11 letech začal běhat.
Karel Šklíba: Já jsem začal nejdřív běhat, protože otec byl atlet, ale asi ve 12 letech jsem přešel k cyklistice. Celou vojnu jsem prožil v Dukle Louny. A po vojně, protože nás cyklistů bylo v Úpici málo, jsem se zase vrátil k běhání a u toho jsem zůstal dodnes.

Čtěte také

Užívám si dřinu, tuhnutí nohou a nakonec výhledy. Směje se mistr světa v týmovém běhu do vrchu

Vy jste prý dokonce přeběhl Saharu?
Karel Šklíba: Přeběhl jsem Saharu, vždy jsem se chytil něčeho, co jsem si přečetl. Zjistil jsem, že se běhá závod o přežití přes Saharu, tak jsem se přihlásil. A přežil jsem.

Šlo vám tam o život?
Karel Šklíba: Bylo to hodně drsné a s odstupem času si opravdu myslím, že to je zlé, že takové věci jsou zbytečné.

Vy jste krásní blázni. Jak to vlastně u nás začalo s běháním do vrchu?
Karel Šklíba: Protože jsme kluci z hor tak jsme s kamarády trénovali vždy v kopcích. A opět jsem si někde přečetl, že se běhá tenkrát největší závod na světě v běhu do vrchu. Byl dlouhý 32 kilometrů, s převýšením asi 2000 metrů a mně se to hrozně líbilo. Tak jsme na tom začali pracovat a po hrozných problémech jsme se tohoto závodu zúčastnili. Byli jsme tam první ze socialistického bloku a moc se nám to líbilo. Takže jsme si udělali svůj český pohár a tím to vlastně začalo. A teď se sejdeme na Světovém poháru u nás.

Čtěte také

Začínáme běhat. Kvalitní boty jsou základ pro každého běžce aneb Na dlouhé tratě vezměte delší boty

Bylo těžké prosadit běh do vrchu? Protože jsem slyšel, že se atletům tenkrát moc do kopečku běhat nechtělo.
Karel Šklíba: V té době bylo všechno víc sešněrované, prakticky nejdelší vzdálenost byl maraton. A ženy běhaly v té době jen 1500 metrů. Ale nastal přirozený vývoj. Závody do vrchu se běhaly v západní Evropy a v Anglii, takovou jejich kolébkou bylo Švýcarsko a Anglie. A tady se to samozřejmě moc nelíbilo, protože jsme kopírovali západní sport.

Ale chytilo se to a udrželo.
Karel Šklíba: Přežilo to, v roce 1990 jsme byli pozváni na první mistrovství světa, protože už jsme měli za sebou několik ročníků Českého poháru v běhu do vrchu, už jsme měli svoje běžce. Takže jsme okamžitě naskočili, byli jsme z toho východního bloku nejlepší a ve světové špičce se držíme stále.

Petře, vy jste maratonský běžec. Jak se vám běhá do kopce? Je v tom velký rozdíl?
Petr Pechek: Je to dost velký rozdíl. Především je rozdíl v tempu a protože se do kopce běhá většinou v terénu, tak je i trošku jiná technika běhu než po silnici na maratonech.

Světový pohár v běhu do vrchu - pozvánka|foto:Milan Baják, Český rozhlas

A je to těžší?
Petr Pechek: Je to silovější, je to i těžší a především časově náročné. Protože na silnici maraton běžím zhruba za 2 hodiny a 20 minut. A horský maraton například v Jeseníkách se běží přes 3 hodiny.

O víkendu budou Krkonoše a Janské Lázně dějištěm Světového poháru v bězích do vrchu. Uskuteční se poprvé nejen v České republice, ale i v zemích bývalého východního bloku. Jak jste se připravovali?
Karel Šklíba: My to už máme zažité, protože jsme oddíl složený z běžců, bývalých běžců a organizátorů. Takže jsme uspořádali mistrovství světa, mistrovství světa veteránů, několikrát mistrovství Evropy, mistrovství Evropy veteránů, mistrovství světa do 17 let. Jsme jediný oddíl a jediná země, která všechna mistrovství uspořádala. Chyběl nám pouze Světový pohár a k tomu nám hlavně chyběly peníze. Díky Královéhradeckému a díky Národní sportovní agentuře a Českému atletickému svazu jsme letos peníze sehnali.

Čtěte také

Šťastná maminka Eva Vrabcová Nývltová: Vrchol kariéry chci mít za tři roky na olympiádě v Paříži

Hlavní závod je připraven na neděli, ale i sobota bude určitě zajímavá.
Karel Šklíba: V sobotu se běží tradiční závod Janské Lázně - Černá Hora. Je to letos už 36. ročník, který je zařazen do Českého poháru v běhu do vrchu. Předtím samozřejmě vždy máme závody pro děti i pro handicapované na jeden kilometr kolonádou v Janských Lázních. Ten začíná v 11 hodin. A potom všichni, kdo přijedou do Janských Lázní, se mohou zúčastnit pochodu na trase Janské Lázně Černá Hora. Start je průběžně od 10 do 11 hodin. V cíli budou mít všichni možnost ochutnat pivo a koláče z naší cukrárny a pivo z Krkonoš. A v neděli už v 9 hodin nastoupí na start mládež.

Jak vypadá trasa Světového poháru, je to hodně náročné?
Petr Pechek: Bude výběh po sjezdovce, začátek bude tedy hodně náročný, trasa je jiná než u onoho sobotního závodu. Start je na stejném místě, ale vyběhne se nahoru na Černou Horu, pak se Černá Hora oběhne a ještě jednou se vyběhne nahoru z druhé strany. A potom se sbíhá ještě dolů do Janských lázní, kde je zase cíl. Mělo by to být okolo 22 kilometrů s převýšením asi 1050 metrů.

Karel Šklíba a Petr Pechek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celý rozhovor s Karlem Šklíbou a Petrem Pechkem o kouzlu unikátního běhu do vrchu si můžete poslechnout v našem audioarchivu.