Senátu se s nadsázkou říká liga vítězů. Lidé volí osobnosti, které znají. A to se mi docela líbí

Logo|foto:Český rozhlas

Jaké byly uplynulé čtyři roky pane profesore pro vás, jako politika?
Pane rektore, já hrozně nerad bilancuji. A to, že jsem nucen se podívat čtyři roky zpátky, mi činí stejné potíže jako návštěva zubního lékaře. Takže já bych řekl, že vše začalo volební kampaní a měl jsem radost, že mě voliči zvolili. Dostal jsem dokonce druhý největší počet hlasů ze všech senátorů v tom kole a měl jsem chuť pracovat v takových oblastech, které mi jsou profesně blízké. A měl jsem štěstí. Nejdříve mě dávali do bezpečnostního výboru, to jsem křičel, že jsem nevoják, a tak jsem se dostal do výboru pro vědu, kulturu, školství a petice, dva roky jsem pracoval v mandátovém výboru a také výboru pro sport, protože jsem nejen fanda sportu, ale i pasivní sportovec. A byl jsem také v Meziparlamentní unii, což je organizace starší než OSN, která se stará o celosvětové problémy. A teď po těch dalších dvou letech jsem se dostal do výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, což mě profesně nejvíce vyhovuje. A když se podívám zpátky ty čtyři roky, tak podstata mé práce se dá rozdělit do dvou etap. První etapa je práce přímo v Senátu v Praze, práce ve výborech. To je největší část práce, kde se připravují zákony, nebo se modifikují zákony, které přicházejí z Poslanecké sněmovny. Tam bych řekl, že se podařila řada věcí, byl jsem zpravodajem řady zákonů. Především v poslední době pro mě byl nejtěžší insolvenční zákon, který mi dal opravdu velice zabrat i jako zpravodaji. Podařilo se nám spolu s panem senátorem Dienstbierem a s panem senátorem Hilšerem vrátit zákon zpátky do sněmovny s připomínkou nebo obměnou, která pomůže lidem, kteří jsou ve finanční nouzi. Potom také hodně propaguji nekouření. Nemám rád kouření v hospodách, ale proti kuřákům nemám celkem žádné připomínky. Takže tam soupeříme s kuřáky, kterých je asi čtvrtina. V Senátu je zavilým kuřákem především nynější předseda pan Kubera. Ale podařilo se nám ten zákon zase odsunout s tím, že už v prvním čtení jsme zamítli novelu, aby se kouřilo v hospodách. Protože podle vzoru: zítra se bude kouřit všude, by kuřáci rádi kouřili také všude.

Politika je jako medicína, lidé chodí s potížemi a vy je můžete řešit. Nebo nemůžete a odkážete je na jiné pracoviště, aby problém vyřešilo.
prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc., senátor

Vy jste s kouřením pacientů určitě musel bojovat jako lékař celý život, ne?
Tak víte co, kdyby nebylo kuřáků, neměl bych moc pacientů, když to řeknu velmi rádoby vtipně. Ale já proti kuřákům skutečně nic nemám. Jde o to, aby dodržovali určité zákony, jako je například občanský zákon. A to si myslím, že navrhovatelé nějakým způsobem nejsou schopni pochopit.

Jsem diplomat, který umí bouchnout do stolu. Mám dojem, že Senát je noblesní a bez politikaření

Dnes vítáme ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové nového senátora Martina Červíčka, zvoleného v senátním obvodě číslo 47 - Náchodsko.

Jak vy vůbec vnímáte Senát a jeho důležitost v naší parlamentní demokracii? Protože pravdou je, že o něm lidé možná tolik nevědí. Což ostatně potvrdil i podzimní výsledek volební účasti ve volbách do Senátu. Ta byla druhá nejhorší v historii, k volebním urnám přišlo jen necelých 16 procent voličů.
Tím se také Senát zabývá a snaží se vyvolat novely tak, aby se volilo například jen jeden den nebo australským způsobem. To, co navrhoval senátor Dienstbier a ústavně-právní výbor. Je to pravda, co říkáte, je tam extrémně malá účast a volit chodí jen ti lidé, kteří volit chtějí. A zase je pravdou, že Senát má určitou výhodu, řekněme, oproti Poslanecké sněmovně, protože tam se volí osobnost, volí se člověk, nikoliv strana. Senát je méně stranický a více profesní nebo oborový, jestli chcete. Je tam řada ředitelů, učitelů, právníků, lékařů, podnikatelů a hodně starostů, což je zajímavé. Čili lidé ve volbách do Senátu volí ty, které znají. A dokonce se tomu jaksi s nadsázkou říká liga vítězů. Je to vždy volba jednoho člověka. Takže tím je Senát trošku jiný a jedná se tam o problémech, nikoliv o politických stranách. A to se mi docela líbí.

Prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Také se říká, pane senátore, že tam je úplně jiná atmosféra než v Poslanecké sněmovně. Když vidíme v televizi, jak se poslanci dohadují, je to podobné i v Senátu, nebo je to úplně něco jiného?
Je to trošičku jiné, i když i tam jsou excesy, o kterých víme, že budou hovořit dlouho a květnatě a často nikoliv k věci. Ale atmosféra je víceoborová. Je tam řada lidí, kteří jsou z komunální politiky, ti mají obrovské zkušenosti, ale podstata práce není při plenárním jednání, které zabírají kamery. To už je taková jen třešnička na dortu. Tomu předchází řada jednání ve výborech, řada nominací na zpravodaje zákonů a práce s legislativním odborem, který předpřipraví změny, které přicházejí z Poslanecké sněmovny, co je nové, co je staré, co se změní a jaká jsou rizika, kdybychom takový zákon přijali. To je jedna stránka věci, ta legislativní. Úprava legislativy.

Senát|foto:Tomáš Adamec

Kontrolní funkce Senátu.
Tak, kontrola. A pak je tam řada věcí, které se dají využít propagačně třeba pro oblast, za kterou daný senátor je. Je tam možnost pořádat výstavy, které jsou velice dobře navštěvované. Já sám jsem tam měl tři výstavy. Je tam možné udělat koncert v rámci hudebního léta ve Valdštejnské zahradě, což je moc pěkné, je to dobře navštěvované. A zejména ZUŠ se tam dobře prezentují, včetně oné z Hradec Králové. Například soubor Jitro tam také zpíval. Samotné prostředí Senátu, Valdštejnský palác, je mnohem, řekl bych, krásnější než Poslanecká sněmovna. Takže možná i ono prostředí trošku kultivuje to jednání, které tam je. My si vzájemně nenadáváme.

Nestýská se vám po medicíně? Já vím, že stále praktikujete i učíte na lékařské fakultě, ale asi ne už tolik jako dříve.
Tak ono je to stejné. Jestliže za vámi přijde člověk jako za senátorem nebo okresním ombudsmanem s tím, že má nějakou organizační potíž, tak je to stejné jako medicíně. Ona vlastně politika je medicína, lidé chodí s potížemi a vy je nějakým způsobem můžete řešit. Nebo nemůžete a odkážete je na jiné pracoviště, aby ten problém vyřešilo. Já se snažím mít maličkou poradnu, abych úplně nezapomněl na to, co dělám. Ono je to důležité, protože jestliže máte rozhodovat o zákonech, které se týkají zdravotnictví a sociální politiky, tak s tím nemůžete být v kontaktu jen přes noviny a přes média. Musíte to dělat prakticky. Já využívám toho, že učím, občas zkouším státnice a snažím se být v obraze.

Křečové žíly trápí ženy i muže všech věkových skupin. Žilní poradna s prof. MUDr. Jaroslavem Malým

prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc. v naší radioporadně na téma: křečové žíly. Jak jim předcházet a jak je léčit. 

Já bych připomněl, že vy jste byl dokonce v 70. letech v týmu, který jako vůbec první v tehdejším Československu transplantoval dárcovskou kostní dřeň. Je to tak?
Bylo to v roce 1976, což je velice dávno. Byl jsem jedním z mladých členů týmu, kteří v Hradci Králové jako první v republice transplantovali dárcovskou kostní dřeň u pacienta s těžkým dřeňovým útlumem. Potom byla dlouhá pauza, vlastní transplantační program se zahájil na klinice, kterou jsem potom vedl, až v 90. letech.

Pro vás, jako mladého lékaře, bylo jistě velkým zážitkem být u takových velkých a přelomových věcí.
Měl jsem štěstí, že jsem u takových věcí byl. A měl jsem štěstí, že jsem byl v týmu, který to uměl.

Prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Pane senátore, moc vám děkuji za dnešní návštěvu Českého rozhlasu Hradec Králové. Přejeme vám vše dobré v novém roce. A držíme také palce, ať vám i zbývající dva roky vašeho mandátu v Senátu pěkně utíkají. Ať se cítíte být prospěšný občanům České republiky. A na závěr se zeptám, až se bude blížit konec vašeho mandátu, jestli se náhodou nechystáte znovu kandidovat?
Pane redaktore, děkuji za přání, je těžké to všechno splnit, co jste mi řekl. Ale já se ze všech sil o to pokusím. Na shledanou.