Pokračuje napínavé rozkrývání příběhu hromadného nálezu lidských koster pod jičínskou hvězdárnou

20. duben 2017

Rozkrývání lidských příběhů z minulosti je hodně složité, ale také napínavé. Potvrdila to i rekapitulace dosavadních poznatků ze zkoumání nálezů z hromadného hrobu pod jičínskou hvězdárnou. Výzkum ještě není u konce, ale první odhady se už potvrdily. Redaktorka Vlaďka Wildová proto oslovila archeologa Radka Nováka a antropologa Pavla Kubálka.

„To aktuální zůstává stejné. Jedná se o novověký hromadný hrob. Předpokládáme, že k uložení koster do hrobu došlo někdy v průběhu 18. nebo na počátku 19. století. Přikláníme se k teorii, že se mohlo jednat o nějakou epidemii v prostředí vojenského tábora," říká archeolog Radek Novák.

Antropolog Pavel Kubálek dodává podrobnosti o samotných kosterních pozůstatcích: „V současné době je hotové základní zpracování kosterních nálezů. Převládají mladí muži mezi 20 - 30 lety. Jsou tam také uloženy ostatky dvou žen, respektive dvou jedinců, kteří jsou ohodnoceni jako ženského pohlaví, ale může to být také způsobeno použitou metodou, protože každá metoda má určitou chybu. Zrovna v tomto případě mohlo dojít k tomu, že byly kostry falešně ohodnoceny jako ženského pohlaví. Jestliže to bylo hodnoceno podle lebky, tak je dost pravděpodobné, že na lebce mohlo dojít k nějaké chybě. Primárně se pohlaví odhaduje podle pánevních kostí, tam je to jasné."

Čtěte také

A doplňuje další zajímavosti: „Byli tam také dva mladí jedinci. Jeden byl přibližně ve stáří porodu až 6 měsíců a druhý je 12 měsíců stár."

Tajemství stále obestírá nález desítek koster mladých a statných mužů u jičínské hvězdárny

Také se spekulovalo o tom, že to byli velmi mladí lidé, kteří byli možná naverbováni

„Bylo tam zachyceno několik nedospělých jedinců. Samozřejmě, mohli být naverbováni, ale zase na druhou stranu prostě mohli jen umřít na základě nějaké infekce. Ale zda šlo o nějaké onemocnění, je hodně náročné. V současné době se to bězně nedělá. Střelná ani bodná zranění nebyla zachycena," vysvětluje Pavel Kubálek.

„Sami vidíte, že nemáme moc pramenů a dat k tomu, abychom mohli stanovit nějaký jednoznačně srozumitelný scénář, který bychom mohli posluchačům předložit. Ale ono to tak bývá v archeologii většinou. Dochovávají se nám velmi skromné pozůstatky a jejich interpretace vždy umožňuje několik řešení. V současné době se stále přikláníme k tomu, že se jedná o nějaký zajatecký tábor v důsledku transportu vojáků, kteří zde zemřeli patrně v krátkém okamžiku na nějakou epidemii. A byli v rychlosti pohřbeni do tohoto hromadného hrobu. Svědčí o tom i pozůstatky jejich výstroje. Je to sada dnes už více jak 60 zinkových knoflíků. Nenesou žádnou výzdobu, žádné symboly, tedy se velmi špatně komparují s jinými dobře známými nálezy. Ale je celkem zřejmé, že se jedná o nějakou předpisovou armádní výrobu," říká Radek Novák.

Co bylo mimořáně zajímavé při prvních výzkumech kosterních pozůstatků?
„Všechno je zajímavé. Záleží na úhlu pohledu. Nejzajímavější byl patologický nález jednoho jedince, který pravděpodobně trpěl jednak encefalitidou a jednak hydrocefalitidou," dodává antropolog Pavel Kubálek.

Tajemství stále obestírá nález desítek koster mladých a statných mužů u jičínské hvězdárny - fáze 1, tlakem hlíny rozdrcená lebka kostry 6
autor: VaW
Spustit audio