Ledoví muži v ovocných sadech našich nejvyšších hor. Letošní chladnější jaro není nijak výjimečné
Ve vyšších polohách Krkonoš, Podkrkonoší a Českého ráje jsou ještě v plném květu třešně. Jaro nastoupilo o něco později než předchozí roky - a letošní „ledoví muži"? Na jejich procházku vrchlabským ovocným sadem se Ludmily Harčaríkové ze Správy Krkonošského národního parku ptala reportérka Eliška Pilařová.
Čtěte také
Bonifác, poslední z ledových mužů. Je sice pod mrakem a trošku fouká, ale mráz nikde. A tady v klášterní zahradě ve Vrchlabí rozkvetlé třešně. Jedna kytice vedle druhé, celá alej bílá.
Takže co vlastně ti letošní "ledoví" přinesli?
„Já myslím, že jen deště. Větší ochlazení přišlo koncem dubna. Někdy se také říká, že konec dubna jsou malí zmrzlí."
I svatý Florián 4. května si umí podle pranostik nasadit sněhovou čepici. Ale naše ročníky si dobře pamatují, že i na 1. máje jsme chodili ve sněhové vánici.
„Mám takové malé, dětské trauma, kdy jsme museli jen v košili a s pionýrským šátkem zpívat, poletoval sníh a byla strašná."
Čtěte také
A co tedy letos, jak to bude s ovocem? Můžeme to už odhadnout?
„To se uvidí podle toho, jak včelky a další hmyz vše zvládne opylit. Myslím si, že mráz nám tady určitě neublížil."
Vy jste z ovocnářské rodiny a váš tatínek se věnoval výzkumu. Jak to s těmi jarními mrazy tedy vypadá?
„Tatínek, Josef Kroutvor, přes 60 let zpracovával fenologická pozorování pro Český hydrometeorologická ústav. To byly informace kdy začínají kvést třešně, kdy jsou už zralé. Nebo kdy se vyjelo do polí na orbu, kdy přiletěli špačci či vlaštovky a podobně."
Čtěte také
Fenologie, tedy přírodní dění v určitém ročním období. A výsledek? Docela potěšující, pokud jde o ledové muže.
„Od roku 1952, za těch téměř 70 let, jen sedmnáctkrát došlo mrazem k poškození květů ovocných druhů a také mladých výhonků brambor. Na Hořickém chlumu byl průměrně počátek květu třešní 22. dubna. A nejpozději kvetly třešně 7. a 8. května v letech 1954, 1958 a 1970."
Jen připomeňme, že Hořicko je opravdový kraj třešní.
„Hořický chlum je na jaře krásně rozkvetlý. Doslova jedna bílá kytice," dodává Ludmila Harčaríková.
Související
-
Luděk Hojný: Nezapomeňme na ovocné stromy. Na jejich prořezu záleží nejen úroda, ale i kvalita ovoce
Aby v létě naše ovocné stromy dobře rodily, je nutné provést jejich ořez. Je dobré připravit si a překontrolovat potřebné zahradnické nářadí a hlavně vědět, jak na to.
-
Ovocné stromy patří do lesa. Je to bistro pro zvířata, říkají hajní hradeckých městských lesů
Daňkům, srnkám, nebo divočákům, žijícím na území Městských lesů v Hradci Králové, lesníci vysazují ovocné stromy. Hlavním důvodem je zpestřit lesní zvěři stravu.
-
Dnes se jablka šlechtí na chuť a vzhled. Pokud nejsou krásná, tak je neprodáte, vysvětluje dendrolog
Dendrolog Vítězslav Haupt je odborníkem na staré odrůdy ovocných stromů. O tuto problematiku se zajímá 10 let a vytvořil také web Zapomenuté odrůdy.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Téměř 134 milionů korun na účtech. Policie prošetřuje výdělky léčitele a vůdce kutnohorské sekty
-
Energetika je strategie. Konec fosilních paliv změní strukturu moci, říká náměstkyně norského ministra
-
Lipavský míří za pravou rukou Orbána. ‚Snaha ukázat kontrast v postoji k ruské agresi,‘ míní expertka
-
Migrace Čechy pálí, všímá si novinářka. V paktu jsou podle ní kvóty i výjimka