Fyziolog Miloslav Hronek vyvrací časté mýty o potravinách: kávy s mlékem se bát nemusíte, naopak!

Je to trochu džungle, když se chce člověk ve zdravém stravování zorientovat, je to tak?
Dá se říct, že oblast výživy je zatížená velkým množstvím mýtů a nepravd. Když se podíváme na internet, tak se až nestačíme divit, co tam všechno najdeme. Pro normálního člověka je hodně těžké se orientovat, co je správné a co ne. Ale musím říct zároveň doplněk, objektivně řečeno, že zkrátka ve světě biologie není úplně vše jednoznačné.

doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D.

Rodák z Pardubic. Fyziolog, práce z fyziologie výživy. Zástupce vedoucího Katedry biologických a lékařských věd Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Je to dáno tím, že tam hraje důležitou roli i velká míra individuality, což je další prvek, se kterým musíme počítat. A tak bychom mohli pokračovat. Je to tedy relativně složitější téma.

Negativní mýty jsou podstatně sledovanější. Negativní informace poutá pozornost, protože máme obavy, aby se nám něco nestalo.
doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové

Je potřeba říct, že negativní mýty, dejte si na tohle pozor a podobně, jsou podstatně sledovanější, než když jde o pozitivní zprávu. Negativní informace poutá pozornost, protože jsme nastaveni na to, aby se nám v budoucnu něco nestalo. A z toho vyplývá i náš přístup k informacím a jejich předávání dál.

Čtěte také

Kávu s mlékem, nebo bez? Jak působí káva s mlékem na žaludek, žlučník a játra?

Lidé jsou zvyklí, a byl jsme tak i vychováváni, že co je psáno, to je dáno. Mají to zafixované v podvědomí a pro staršího člověka je poměrně těžké přijmout fakt, že co čte na internetu nebo se třeba někde doslechne, nemusí být vždy korektní a pravdivá zpráva. Těžko to chápou.

Mladší generace už je někde jinde, vidím to u našich studentů. Říkám jim, je dobře, že máte pochybnost, ověřujte si informace, proto se pohybujete v akademickém prostředí. Když nemáme něčím podložené informace, tak se k tomu nemůžeme úplně korektně vyjádřit.

My se snažíme trend negativních informací trošku zvrátit a jdeme pozitivní cestou. Ukazovat ty příjemné věci a příklady.
Máte pravdu. Když jsem před 20 lety začal chodit do rozhlasu, tak to bylo právě z toho důvodu, abychom vyvraceli nejrůznější mýty. To si myslím, že je velice cenné.

Abychom zpracovali v těle mléko, potřebujeme enzym laktázu. A ta nám s přibývajícím věkem, objektivně vzato, v organismu klesá.
doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové

Pojďme na konkrétní příklady. Káva s mlékem?
Mýtus, že je kombinace kávy s mlékem karcinogenní? Na internetu to proběhlo a je to teď častý dotaz. Je to podobné, jako když se popisuje i u mléka, že je nutričně nevhodné. Nemůžeme říci, že to neplatí pro všechny, může se u někoho vyskytnout řekněme alergie na onu bílkovinu, laktóza, s přibývajícím věkem, může být do žaludku těžká. A pak má smysl omezit mléko i v kávě.

Čtěte také

Bez kyslíku není život a bez železa také ne. Doc. Miloslav Hronek na téma nedostatek železa v těle

Ale dělala se studie na laboratorních zvířatech i na lidech, kde sledovali rozdílný účinek, když se do kávy dá nějaká tukovitá složka, třeba konkrétně mléko. Jestli je tam nějaká výhoda. A z řekněme v uvozovkách farmakologického účinku u kávy se zjistilo, a to je zajímavé, že když dodáme tukovitou složku ke kávě, tak antioxidanty, které tam jsou, se dobře rozpouštějí. A jsou lépe dostupné pro náš organismus.

Takže já si dávám kávu s mlékem. A lidé, kteří jsou citliví na kyseliny a látky, které se nacházejí v kávě, protože mají citlivější žaludek, může to být až kolem pětiny populace. Jsou období zvláště na jaře a na podzim, kdy to vyvolává erozi a zvyšuje se tvorba žaludeční šťáv. Proto je třeba káva po jídle smysluplná, protože povzbudí zažívání.

A tito lidé, se zvýšenou citlivostí žaludku, když se napijí kávy, tak dochází k dráždění. A mléko pomáhá tlumit tento účinek. Takže oni sami popisují, že snáší lépe kávu s mlékem než bez mléka. Žaludek je nebolí. A antioxidanty jsou dnes dávány také do souvislosti s prevencí Alzheimerovy choroby. Je relativně hodně studií na neurodegenerativní onemocnění.

Čtěte také

Když jdou na mužskýho léta = problém s hormony a testosteronem? Co je andropauza aneb mužský přechod

Slyšela jsem i názory, že kravské mléko patří telatům, my bychom ho pít neměli.
Abychom zpracovali v těle mléko, potřebujeme na zpracování mléčného cukru enzym laktázu. V šesti letech je jeho nejvyšší koncentrace, proto malé děti zpravidla v předškolním věku a pak ještě v tom školním nemají takový problém s trávení mléka. A s přibývajícím věkem, objektivně vzato, nám ta laktáza klesá.

A zhruba mezi 50 až 60 lety věku má až 70 % populace problém trávit laktózu. Vyvolává potom plynatost, nadmutí a lidé to samozřejmě mohou dávat do souvislosti i s kávou nebo s čímkoliv. Ale je to účinek mléka, respektive nezpracované laktózy.

Také o cukru se říká, že to je jed. Potvrdíte to nebo vyvrátíte?
Vše je o dávce, tedy množství cukru. Náš metabolismus není uzpůsoben na vysoké dávky cukru. Není to jen tím, co si sladíme, ale když se dnes podíváme, tak cukr se přidává i do masitých pokrmů, všude, aby tam byla lepší chuť výrobků. Takže jsme zaplaveni velkými dávkami cukru a víme, to je prokázané, že vyšší konzumace cukru potom souvisí s produkcí prozánětových cytokinů a vede to k nastartování řady patologických procesů.

Čtěte také

Co mají společného smích, zelený čaj, banány a oříšky? Pomáhají nám bojovat se škodlivým stresem

Je něco pravdy na tom, že je hliníkové nádobí škodlivé?
Celkově je snaha od hliníkového nádobí ustupovat. A je to z toho důvodu, že když se tohle nádobí ocitne v kyselém prostředí, někdy se přidává do jídla třeba ocet nebo jsou samotné potraviny kyselé, tak hliníkové soli se dostávají do potravy. A bylo to zjištěno konkrétně u Alzheimerovy choroby.

Takže dnes je hliník považován za jeden z rizikových faktorů, který by mohl přispět ke vzniku Alzheimerovy choroby. A vyloučit hliníkové příbory a nádobí z domácnosti dnes lze, protože nerezové je dostupné široké populaci za relativně dobrý peníz.

Miloslav Hronek a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu s doc. PharmDr. Miloslavem Hronkem, Ph.D. z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.